Cena zlata zažila v posledním roce nebývalý vzestup. Ačkoliv ještě loni v únoru stála jedna unce zhruba 2 900 dolarů, její současná hodnota dosahuje podle platformy Trading Economics už přibližně 5 075 dolarů (asi 103 tisíc korun). To značí meziročně 75procentní nárůst.
Hlavním důvodem tohoto vývoje je podle odborníků obří poptávka jak ze strany jednotlivých centrálních bank, tak rovněž od soukromých investorů. Vzácné kovy totiž představují poměrně bezpečné útočiště, které umí zachovat hodnotu investice i navzdory současnému bouřlivému geopolitickému vývoji.
Vývoj ceny zlata za poslední rok. Zdroj: Trading Economics
Potíž je, že producenti aktuální zájem o nákup zlata nedokáží uspokojit, a protože rozšíření či postavení nových dolů zabere i několik let, musejí se poptávající čím dál častěji poohlížet i po jiných aktivech. „Nákupy zlata centrálními bankami pomohly v posledních letech k prudkému růstu jeho ceny, protože se vlády snažily pojistit se před geopolitickými a finančními riziky. Nyní se ovšem podobné ‚pojišťovací‘ strategie postupně objevují i na dalších komoditních trzích,“ uvedli podle Business Insideru analytici banky Goldman Sachs.
Diverzifikovat chtějí všichni
Velmi vyhledávané jsou v současnosti především průmyslově využívané kovy. Například u mědi loni odborníci původně očekávali globální nadbytek, což mělo její cenu snížit. Ve Spojených státech ale došlo k poměrně rozsáhlému „hromadění“ tohoto kovu, kdy v zemi skončila velká část dostupných mezinárodních zásob. To se samozřejmě odrazilo na cenách mědi po celém světě.
Zajímavé přitom je, že vysoký zájem pocházel jak od státních institucí, tak soukromých firem. „Nedávná zpětná vazba od našich klientů naznačuje, že poptávka po několika komoditách, jako je zlato či průmyslové kovy, se rozšířila rovněž mimo veřejný sektor. Stojí za tím především fakt, že investoři ze soukromého sektoru se v nejistém globálním politickém prostředí obracejí k hmotným aktivům pro diverzifikaci svého portfolia,“ napsali analytici Goldman Sachs.
Hrozí vyšší volatilita
Jedním z důvodů, proč investoři stále více hromadí zásoby kovů, jsou i problémy s narušením dodavatelských řetězců, k nimž docházelo v uplynulých letech. Vše v roce 2020 odstartovala pandemie covidu, která do velké míry omezila mezinárodní přepravu. O dva roky později pak začala válka na Ukrajině, kvůli jejímž dopadům se přibývající počet firem začal zaměřovat na zlepšení svého přístupu ke kritickým minerálům.
Existují ale i další faktory, které trh se zlatem a jinými bezpečnými komoditami výrazně ovlivňují. Podle odborníků k nim patří především politická rozhodnutí, jako bylo třeba zavedení vysokých cel na dovoz zboží do Spojených států, omezení vývozu kritických surovin či technologií ze strany Číny a USA nebo řada opatření pro podporu domácí výroby.
Podobné kroky přitom podle analytiků přinášejí na trhy i nemalá rizika. „Zdá se, že se určité komoditní trhy — aspoň dočasně — přesouvají od jednotného globálního systému k více regionálně rozděleným trhům. To ale zvyšuje riziko vyšší cenové volatility,“ uzavřeli odborníci z Goldman Sachs.
