Nejchudší zemí Evropy je válkou zmítaná Ukrajina. Následují státy, kterým se nedaří vymanit ze sféry ruského vlivu

Evropa je s rozlohou 10,18 milionu kilometrů čtverečních druhým nejmenším kontinentem světa. Přesto má Evropská unie třetí největší ekonomiku, kterou předčí jen Spojené státy a Čína. Ekonomická prosperita zemí nacházejících se na Starém kontinentu se nicméně mnohdy liší jako den a noc. Zatímco Západu v čele s Německem se v rámci dlouhodobého hlediska daří, některé východoevropské státy, jež v minulosti byly součástí Sovětského svazu, se i nadále zmítají v chudobě.

Bohatství národa se přitom dá měřit různými způsoby, jak dokazuje žebříček World Population Review. Pro účely tohoto článku se redakce Euro.cz řídila takzvaným hrubým národním důchodem (HND) přepočteným na mezinárodní dolary pomocí parity kupní síly. Tento ukazatel pracuje s teoretickou měnovou jednotkou, která má vůči HND stejnou kupní sílu jako americký dolar ve Spojených státech.

Ukrajina

S HND ve výši 13 360 dolarů na obyvatele je nejchudší zemí Evropy Ukrajina, která se kdysi pyšnila druhou největší ekonomikou v Sovětském svazu. Po rozpadu SSSR ale měla potíže s přechodem na tržní ekonomiku, což uvrhlo velkou část obyvatelstva do chudoby. Mezi přetrvávající problémy se řadí korupce vlády, slabá infrastruktura, ale především ruská agrese, která začala v roce 2014 okupací Krymu, aby o dalších osm let později přerostla v plnohodnotnou válku, jež trvá dodnes.

Na hranici chudoby podle loňských dat Světové banky žije zhruba devět milionů Ukrajinců, což je téměř 30 procent obyvatel. A jen díky rozsáhlé zahraniční pomoci není číslo výrazně vyšší. Jinak by se země pravděpodobně dostala do situace, kdy by nemohla vyplácet důchody ani platy státním úředníkům včetně učitelů nebo zdravotníků.

VIDEO: Ukrajina pohledem youtubera Janka Rubeše

Moldavsko

Také sousední Moldavsko patří s HND na obyvatele ve výši 15 310 dolarů přepočteným dle parity kupní síly mezi jeden z nejchudších států v Evropě. Země, která byla dříve součástí Sovětského svazu, čelila po jeho rozpadu v roce 1991 politické nestabilitě, hospodářskému úpadku, obchodním překážkám a dalším obtížím. Mezi faktory přispívající k chudobě patří nedostatek rozsáhlé industrializace, chybějící základní potraviny, hospodářský kolaps během přechodu k tržní ekonomice i chyby v sociální politice.

Navzdory nedávným potížím nicméně dosáhlo Moldavsko v uplynulých letech značného pokroku, když mezi roky 2006 a 2015 klesl podíl obyvatelstva žijícího pod národní hranicí chudoby z 30,2 na 9,6 procenta. V současnosti ale musí země kvůli válce na Ukrajině čelit uprchlické krizi.

Albánie

Albánie má HND na obyvatele ve výši 18 210 dolarů. Po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech 20. století přešla země, která je nyní součástí NATO, od socialistického hospodářství ke kapitalistickému tržnímu systému, a ačkoliv je třetí nejchudší zemí Evropy, její ekonomika se neustále zlepšuje. Pomáhá jí především bohaté přírodní bohatství, jež zahrnuje ropu, zemní plyn a nerostné suroviny jako železo, uhlí nebo vápenec. V posledních letech se zároveň Albánie stává oblíbeným turistickým cílem.

Podle údajů Eurostatu z roku 2024 je přibližně 42 procent populace ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Tato situace je způsobena vysokou nezaměstnaností, nízkou produktivitou a nedostatečnou diverzifikací ekonomiky. Navíc korupce a organizovaný zločin podkopávají důvěru investorů a brání efektivnímu využití veřejných prostředků. Dalším faktorem je masivní emigrace, která vede k odlivu kvalifikované pracovní síly a snižuje domácí spotřebu.

VIDEO: Uvnitř nejnebezpečnějšího slumu v Albánii

Severní Makedonie

Severní Makedonie je čtvrtou nejchudší zemí v Evropě. Po získání nezávislosti v roce 1991 prošla dramatickými ekonomickými změnami a postupně svoji ekonomiku zlepšila. V současné době tvoří až 90 procent HDP země obchod.

Navzdory úspěšně realizovaným vládním opatřením má ale Severní Makedonie stále vysokou míru nezaměstnanosti, která činí přibližně 16,6 procenta. Ve srovnání s dobami minulými každopádně toto číslo nepůsobí až tak špatně, neboť dříve se ukazatel pohyboval dokonce až na 38,7procentní úrovni. A co se hrubého národního důchodu na obyvatele týče, ten dosahuje hodnoty 19 290 dolarů.

VIDEO: Severní Makedonie v 11 minutách

Bosna a Hercegovina

Analytici World Population Review evidují v případě Bosny a Hercegoviny hrubý národní důchod na obyvatele ve výši 20 220 dolarů, tedy pátý nejnižší v Evropě. To jen dokazuje, že se země stále nezvládla zotavit z války za nezávislost na Jugoslávii, která byla rozpoutána na počátku roku 1992 a trvala takřka celé čtyři roky. Boje a s nimi spojené etnické čistky tehdy způsobily obrovské škody na obyvatelstvu, infrastruktuře a ekonomice země.

Když krveprolití ustalo, byly ztráty na životech tak velké, že každou čtvrtou domácnost vedla žena. To mnoho rodin postavilo do nevýhodné situace, protože něžné pohlaví tvoří v Bosně a Hercegovině menší procento pracovní síly a často je placeno hůře než muži. V důsledku toho řada rodin upadla do chudoby.

VIDEO: Co jste nevěděli o Bosně a Hercegovině

Bělorusko

Stejně jako ostatní bývalé sovětské republiky, i Bělorusko čelilo po rozpadu SSSR ekonomickým problémům. A to až do roku 1996, kdy se ekonomika začala zotavovat. Předtím se přitom mohlo pochlubit silnou pozicí a jednou z nejvyšších životních úrovní mezi sovětskými republikami.

V letech 2006 až 2011, kdy mnoho evropských zemí pocítilo dopady recese, se výdaje 40 procent nejchudších Bělorusů výrazně zvýšily. Hrubý národní důchod na obyvatele přepočtený dle parity kupní síly činí 21 800 dolarů, zemi škodí diktatura prezidenta Alexandra Lukašenka spojená se silnou závislostí na Rusku a odlivem kvalifikované pracovní síly.

VIDEO: Poslední evropská diktatura

Srbsko

HND na obyvatele v Srbsku činí 22 720 dolarů. Na počátku 21. století sice země zažila osm let hospodářského růstu, ale ten skončil globální recesí v roce 2008. Srbská ekonomika tak o rok později zaznamenala pokles o tři procenta, aby hned nato následoval další 1,5procentní propad. V důsledku toho se veřejný dluh země zdvojnásobil na úroveň 63,8 procenta HDP a uvrhl do chudoby velkou část tamních domácností. Čtvrtina z nich se z ní přitom dodnes nevymanila.

Dobrou zprávou je, že odvětví jako výroba potravin a energie jsou silná a ekonomická situace Srbska se postupně zlepšuje. Na členství v Evropské unii si ale zejména pro pomalé reformy v oblasti právního státu a protikorupčního boje musí ještě počkat.

Černá Hora

Za osmý nejchudší stát Evropy platí Černá Hora, jejíž hrubý národní důchod na obyvatele se pohybuje na úrovni 27 530 dolarů. Ekonomika této země je malá a silně závislá na energetickém průmyslu. Rozšiřování měst a odlesňování navíc v nedávné minulosti vedly k erozi přírodních zdrojů, což zvyšuje zranitelnost vůči jejich vyčerpání.

A problémem je i diskriminace na základě pohlaví a věku, která způsobuje velké rozdíly v příjmech, zejména u žen. Přibližně 50 tisíc obyvatel Černé Hory tvoří vnitřně vysídlené osoby a uprchlíci. Právě ti jsou na tom finančně nejhůře, v chudobě jich žije asi šestkrát víc, než kolik činí celostátní průměr. Ten přitom dosahuje hranice 8,6 procenta.

Bulharsko

Jediným členem Evropské unie v první desítce nejchudších států kontinentu je Bulharsko, které má HND ve výši 32 520 dolarů. Zemi s bohatou historií neprospěly dlouholeté politické nepokoje, jež zpomalovaly růst ekonomiky. Po většinu minulého století se potýkala s úpadkem průmyslu a nedostatkem investic do nových odvětví. Výrazné ztráty pak utrpěla i v důsledku globální finanční krize.

Zejména mezi venkovským obyvatelstvem je chudoba až endemická, celkem se pak týká asi čtvrtiny bulharské populace. Otázkou zůstává, jak zemi pomůže přijetí eura plánované už na rok 2026. Aby se země ze své nelichotivé pozice vymanila, potřebuje nicméně také transparentní vládní politiku, efektivní systém potírání korupce a zahraniční investice.

Rusko

Přestože se v Rusku podle odhadů nachází až 30 procent přírodních zdrojů, mezi evropskými zeměmi je s HND v hodnotě 35 770 dolarů desáté nejchudší. Jeho ekonomika totiž stojí a padá právě na nerostných surovinách a také na zbrojním průmyslu. Nehledě na skutečnost, že většinu strategických odvětví stále kontroluje stát.

Ke zlepšení situace rozhodně nepřispěla invaze na Ukrajinu, která kromě obrovských výdajů na armádu znamenala i uvalení sankcí ze strany Evropy nebo USA. Centrální banka sice stále zvyšuje sazby, aby zmínila inflaci, ale podle šéfa největšího ruského bankovního domu Sberbank tamní ekonomika neroste tak rychle, jak se očekávalo. Naopak ve druhém čtvrtletí letošního roku víceméně stagnovala a v blízké době může zažít dokonce recesi.