Nečekaní zachránci. Vědci učí krysy pátrat po přeživších uvězněných v troskách zřícených budov, vybavili je unikátním batohem

3. 11. 2022
Doba čtení: 4 minuty
Zdroj: APOPO
  • Belgická organizace APOPO se snaží vycvičit krysy obrovské pro hledání živých osob v troskách budov

  • Hlodavci jsou ideální zásluhou své malé velikosti a vynikajícímu čichu, díky kterému už v minulosti odhalili třeba nášlapné miny

  • Výcvik každého zvířete bude trvat devět až dvanáct měsíců. Kdy se objeví i ve skutečných záchranných týmech, je však pro tuto chvíli nejasné

Zemětřesení a hurikány mohou srovnat se zemí budovy, čtvrti, ba dokonce i celá města. Nezřídka kdy se přitom stává, že čím větší je rozsah materiálních škod, o to více je i mrtvých či zraněných. Najít přeživší uváznuté v troskách bývá kolikrát velmi složité, nově by však práci záchranářů mohl usnadnit nečekaný pomocník – krysa.

Podle vedoucí projektu belgické neziskové organizace APOPO Donny Keanové jsou tito hlodavci pro podobné situace jako stvoření. „Krysy jsou obvykle zvědavé a rády zkoumají nové věci, což je klíčové pro hledání a záchranu. Díky jejich dobrodružné povaze, malé velikosti a vynikajícímu čichu jsou navíc ideální pro lokalizaci věcí ve stísněných prostorech,“ cituje CNN vědkyni, která se zabývá behaviorálním výzkumem.

Roztomilí kyberteroristé. Americké veverky způsobují výpadky elektřiny, u nás jde přitom o neznámý problém
Přečtěte si také:

Roztomilí kyberteroristé. Americké veverky způsobují výpadky elektřiny, u nás jde přitom o neznámý problém

Malí hlodavci jsou v současné době cvičeni k tomu, aby v prázdné místnosti našli živou osobu a stiskli spínač, který spustí hlasité pípání. Poté už se jen vrátí na svoji základnu, kde jsou odměněni pamlskem. Skutečné zachránce lidských životů z nich však udělá až unikátní batoh, na jehož vývoji APOPO spolupracuje s Eindhovenskou technologickou univerzitou.

Onen speciální postroj je vybaven videokamerou, obousměrným mikrofonem a vysílačem polohy, což má záchranářům umožnit komunikaci s přeživšími a jejich zaměření. „Cvičené krysy vybavené tímto batohem budou neuvěřitelně užitečné při hledání lidí a jejich záchraně,“ domnívá se Keanová.

Malá kamera na neoprenové vestě

APOPO cvičí psy a krysy na své základně v Tanzanii již více než 10 let. Nejprve se program zabýval pouze detekcí pachů nášlapných min a tuberkulózy, v roce 2017 se ale na tým obrátila nezisková organizace GEA, která chtěla ověřit použití hlodavců při záchranných misích. Kvůli nedostatku financí byl ovšem současný projekt na pátrání a záchranu přeživších zahájen až v dubnu 2021. Ve svých výzkumech přitom vědci využívají pouze krysy obrovské, které se v zajetí dožívají kolem osmi let, což je o polovinu více než u běžného potkana.

Klíčovou součástí misí je právě technologie. Prototyp malého batohu nakonec zkonstruoval elektrotechnik a pracovník zmíněné univerzity Sander Verdiesen. Díky jeho tři roky starému vynálezu by záchranné složky měly získat lepší představu o tom, co se děje uvnitř katastrofických zón.

Když nestačí hadice a žebřík, pomohou drony. Robotici z ČVUT ukázali, jak je lze využít k hašení ve výškových budovách
Přečtěte si také:

Když nestačí hadice a žebřík, pomohou drony. Robotici z ČVUT ukázali, jak je lze využít k hašení ve výškových budovách

První verzi batohu tvořila malá plastová schránka s videokamerou. Ta posílala živé záběry do přijímače na notebooku a zároveň ukládala vysoce kvalitní verzi záznamu na SD kartu. Schránka byla připevněná na neoprenovou vestu, kterou výzkumníci následně navlékli na hlodavce. „Zpočátku krysy vůbec nevěděly, jak se s tím vypořádat. Naštěstí se poměrně rychle přizpůsobily a nakonec běhaly s batohem na zádech bez jakýchkoliv problémů,“ podotýká vědec.

Technologie v batohu pořád vylepšují

Verdiesen v současné době pracuje na vylepšení původního batohu. Přizpůsobení technologie pro oblasti katastrof ovšem není snadné, obzvláště v požadovaných malých rozměrech. Velkým problémem je i přesná lokalizace, protože běžné GPS troskami zřícených budov proniknout nedokážou. Alternativou by mohl být takzvaný Inertial Measurement Unit, tedy sledovač polohy používaný v podpatcích hasičských bot. Podle Verdiesena je ale nejprve nutné vyřešit kalibraci zařízení, která u neustále se pohybujících zvířat funguje jen s obtížemi.

Kromě toho výzkumníci chtějí do další verze batohu dostat více technologií a zároveň zmenšit jeho velikost. Prototyp s hmotností kolem 140 gramů byl dvakrát těžší, než bylo původně zamýšleno. Větším problémem nicméně byly jeho rozměry. Ačkoli zařízení mělo na délku deset a na hloubku pouhé čtyři centimetry, krysám to znemožňovalo projít úzkými místy. „Občas šly proti překážce, kterou by normálně mohly podejít, s batohem už to ale nezvládly,“ vysvětluje Verdiesen.

Aby byl batoh co nejmenší a zároveň neztratil požadované funkce, plánuje vědec integrovat všechna zařízení na jednu desku s plošnými spoji. Vylepšená verze by měla být připravena koncem letošního roku: „Doufám, že jednoho dne to pomůže záchranářům najít někoho, kdo by třeba jinak nepřežil.“

O krysy je královsky postaráno

Zatímco Verdiesen pracuje na lepším batohu, Keanová v Tanzanii postupně zvyšuje složitost tréninkového prostředí. To se má co nejvíce podobat skutečným podmínkám během záchranných akcí. Nedávno vědci začali pro větší věrohodnost výcviku používat různé průmyslové zvuky, jako je třeba vrtání. Dosavadní výsledky jsou přitom slibné: hlodavci na čím dál obtížnější simulace reagují dobře. „Záchranáři musejí být sebevědomí v jakémkoli prostředí a za jakýchkoli podmínek, což je něco, v čem jsou naše krysy opravdu skvělé,“ pochvaluje si Keanová.

Testovat na covid by mohli speciálně cvičení psi. Úřady však nejeví zájem, říká autor studie
Přečtěte si také:

Testovat na covid by mohli speciálně cvičení psi. Úřady však nejeví zájem, říká autor studie

Protože zvířata představují pro APOPO středobod všech jejích výzkumů, musí o ně být dobře postaráno. Během týdnu stihnou pět čtvrthodinových lekcí, přičemž žijí sama nebo se sourozenci stejného pohlaví v prostorných klecích. V těch tráví většinu dne po skončení výcviku. Stejně tak ale mohou pobývat i ve speciálně postavené herně. Co se stravy týče, dostávají výhradně čerstvé ovoce a zeleninu.

Přestože je program stále ve vývoji, Keanová odhaduje, že výcvik každého zvířete bude trvat zhruba devět až dvanáct měsíců. V další fázi tréninku se mají hlodavci přesunout do místa, které bude realisticky napodobovat několik pater zřícené budovy. Jakmile budou mít jistotu i ve složitějších prostředích, přemístí se projekt do Turecka, kde sídlí GEA. A pokud to půjde dobře, dalším krokem již bude nasazení do skutečných záchranných operací.


Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Eura? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.


  • Našli jste v článku chybu?