„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Slavný výrok amerického astronauta Neila Armstronga, který jej pronesl 20. července 1969 při svém prvním kroku na povrchu Měsíce, je dodnes důležitým symbolem obrovského pokroku dosaženého ve vesmírném průzkumu. V následujících letech ovšem pilotované mise na jedinou přirozenou družici Země postupně utichly, takže od doby, kdy na ní vstoupil poslední člověk, už uplynulo téměř 53 let.
Důvodů, proč vesmírné agentury na Měsíc poněkud zanevřely, bylo hned několik. Asi tím nejzásadnějším problémem byl fakt, že program Apollo byl doslova astronomicky drahý, jelikož v přepočtu na dnešní peníze by stál stovky miliard dolarů. Kromě toho se navíc vědecká komunita víceméně shodla, že z hlediska výzkumu mají větší potenciál jiné projekty, jako je například Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) nebo robotické sondy mířící k Marsu, Jupiteru či ještě dál.
V poslední době se ovšem pozornost vesmírných agentur obrací zpátky k Měsíci. Může za to například podstatné zlevnění potřebných technologií, ale také nalezení ledu v polárních oblastech. Ten by mohl sloužit jako voda a palivo, což v budoucnu umožní výstavbu trvalé lunární základny.
Americká vesmírná agentura NASA už tedy několik let připravuje program Artemis, jehož hlavním cílem je právě obnovení letů s lidskou posádkou na Měsíc. Po mnoha odkladech a problémech se přitom nyní projekt konečně blíží své realizaci, jelikož NASA podle BBC oznámila, že mise Artemis II by se mohla k Měsíci vydat už v únoru příštího roku.
Zbývají jen poslední pozemní testy
Za možným uspíšením startu mise stojí především fakt, že výkonný raketový systém Space Launch System (SLS), který má astronauty dopravit na Měsíc, je už téměř kompletně sestaven a připraven k odletu. Aktuálně už zbývá jen dokončit kapsli pro posádku jménem Orion, propojit ji s SLS a provést poslední pozemní testy.
VIDEO: Tisková konference k programu Artemis II
Ke startu Artemis II by tedy podle aktuálních odhadů mohlo dojít už 5. února 2026, NASA ovšem zdůrazňuje, že bezpečnost je její nejvyšší prioritou, takže nechce nic uspěchat. Celá mise samozřejmě pro agenturu představuje velmi významný milník, jelikož její astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s Jeremym Hansenem z Kanadské kosmické agentury (CSA) budou vůbec prvními lidmi, kteří se vydají za nízkou oběžnou dráhu Země od mise Apollo 17 v roce 1972.
Cílem mise ještě nebude samotné přistání na Měsíci, současný let má především otestovat veškeré systémy rakety a kosmické lodi. I tak ale Artemis II získá jedno důležité prvenství, jelikož její posádka se dostane dále do vesmíru než kdokoli předtím. „Astronauti poletí nejméně 9 200 kilometrů za Měsíc, což je mnohem více než u předchozích misí,“ řekl ředitel letu Artemis II Jeff Radigan.
Astronauti budou pokusnými králíky
Let Artemis II má podle současných plánů trvat zhruba deset dní, přičemž celý tento čas astronauti stráví ve zmíněné kapsli Orion. Jedním z jejich z hlavních cílů přitom bude otestování manévrovacích schopností Orionu ve vesmíru, a také nacvičení dokovacích postupů pro jeho spojení s přistávacím modulem, který bude sloužit pro přepravu astronautů přímo na Měsíc. Důležité bude rovněž ověření funkčnosti solárních panelů Orionu, jež mají spolu s bateriemi zajistit energii potřebnou k pohonu motorů.
Kromě zmíněných úkolů budou astronauti monitorovat také další systémy nezbytné pro provoz kosmické lodě, zároveň ale budou v jistém smyslu sami pokusnými králíky. Vědci chtějí totiž důkladně prozkoumat to, jak pobyt ve vesmíru ovlivní jejich těla. Před samotnou cestou i po jejím skončení tedy posádce odeberou krev, z níž následně vypěstují vzorky tkání zvané organoidy, jež budou mezi sebou důkladně porovnávat.
Po zhruba šesti dnech, kdy se astronauti od Země dostanou až na rekordní vzdálenost 370 tisíc kilometrů, bude zahájena čtyřdenní cesta zpět domů, kterou ukončí přistání na pobřeží Kalifornie. Pokud se přitom vše povede podle očekávání, umožní to realizaci mise Artemis III, jejímž cílem je už přímo přistání na Měsíci. K jejímu startu má podle NASA dojít nejdříve v polovině roku 2027, jak ale upozorňují odborníci, jedná se o velmi optimistický termín.
„Přistání na Měsíci bude vyžadovat, aby loď společnosti SpaceX Starship dopravila astronauty na povrch a zpět. V posledních měsících jsme ovšem viděli, že samotná Starship musí urazit ještě dlouhou cestu, než bude moci zrealizovat orbitální let kolem Země, natož aby na svou palubu dostala astronauty. Deklarovaný cíl startu Artemis III v polovině roku 2027 je tedy podle mě nereálný,“ uzavřel Simeon Barber, odborník na vesmír z Open University.
