Čistě z pohledu financí si může nejvíc ruce mnout Mezinárodní asociace fotbalových federací, tedy FIFA. Už předchozí mistrovství světa v Kataru v roce 2022 jí přineslo rekordních 7,6 miliardy dolarů, přičemž současná očekávání jsou taková, že turnaj v USA, Kanadě a Mexiku, jejž po vyrovnané finálové bitvě s Argentinou ovládli Španělé, tuto hranici překoná. Pomoci by mělo především rozšíření šampionátu na 48 týmů, uvádí BBC.
Podle ekonomů se příjmy fotbalové federace za čtyřleté období blíží 13 miliardám dolarů, peníze přicházejí z prodeje televizních práv, licencí, pohostinských balíčků, sponzorských smluv i vstupenek. Novým zdrojem financí je také oficiální platforma pro přeprodej lístků, kde si FIFA účtuje 15procentní provizi od kupujícího i prodávajícího. Organizace navíc zvažuje další rozšíření turnaje až na 64 účastníků, což by otevřelo dveře zemím, jako je Čína nebo Indie a přivedlo další stovky milionů diváků.
Fanoušci platí stále víc
Pro fanoušky byl sice turnaj často splněným snem, ale zároveň šlo o velmi drahou záležitost. Kritiku vyvolaly především vysoké ceny vstupenek a systém dynamického oceňování, který při silné poptávce automaticky zdražuje.
Že šlo o sumy doslova horentní, názorně ukazuje třeba případ nedělního finále na stadionu MetLife v New Jersey. Ty FIFA nabízela oficiálně za 32 970 dolarů, avšak na sekundárním trhu se prodávaly i za více než dva miliony. Prezident federace Gianni Infantino se hájil tím, že částka odpovídá běžným cenám velkých sportovních akcí ve Spojených státech.
Naneštěstí, tím výdaje fanoušků ani zdaleka nekončily. Zdražilo také ubytování, doprava i občerstvení. Zvláštní pozornost pak vzbudilo značné navýšení ceny vlakového spojení na zmíněný stadion ze sousedního New Yorku. Po kritice sice dopravce cenu snížil, avšak rozhodně ne na tu běžnou.
Televize a sponzoři vydělávají
Hluboko do kapsy musely sáhnout rovněž televizní stanice, jež si chtěly zajistit vysílací práva. Na druhou stranu, vysoká sledovanost jim stejně tak umožňuje prodávat reklamní prostor za ceny, o kterých si jindy mohou nechat zdát. Novou příležitostí se přitom staly 90sekundové přestávky na doplnění tekutin. Infantino sice tvrdil, že jde „čistě o sportovní záležitost“, televizím to však poskytlo další prostor pro reklamu, takže lze očekávat, že rozšířený formát nejspíš zůstane zachován i pro příště.
Jen pro představu, například stanice Fox Sports údajně zaplatila za americká vysílací práva 485 milionů dolarů. Přestávky pak prodávala jako sponzorovaný obsah, v rámci něhož podle expertů vyjde třicetisekundový reklamní spot běžně na 200 až 300 tisíc dolarů, kdežto při zápasech domácí reprezentace dokonce až na 750 tisíc. Teoreticky by tak jen reklamy během uvedených přestávek mohly v USA vynést kolem 250 milionů dolarů.
Na samotném turnaji vydělávají pochopitelně také oficiální partneři. Značky jako Adidas nebo Coca-Cola investují obrovské sumy, aby byly s mistrovstvím světa spojovány. Německý výrobce oblečení například utratil necelých 70 milionů dolarů za kampaň „Backyard Legends“ s Laminem Yamalem, Judem Bellinghamem a Lionelem Messim. Zajímavé zároveň je, že pozornost získaly i některé neoficiální brandy, například když FIFA zakryla logo Levi's na stadionu Levi's Stadium, byl mediální zájem, který tím ke značce přitáhla, ještě větší.
Beckham vítězí i po kariéře
Jednou z hlavních tváří reklamní kampaně Adidasu je také podoba Davida Beckhama vytvořená AI. Bývalý anglický reprezentant totiž zůstává i více než deset let po ukončení kariéry jednou z největších marketingových ikon světového fotbalu.
První britský sportovec s majetkem přesahujícím miliardu liber se objevuje ve spotech celé řady světových značek. Zároveň je spolumajitelem Interu Miami, který je s odhadovanou hodnotou 1,45 miliardy dolarů nejcennější franšízou americké Major League Soccer. Mistrovství světa sice Beckham jako hráč nikdy nevyhrál, v komerčním světě ale rozhodně patří mezi jeho největší vítěze.
Hostitelská města i hotely zůstaly za očekáváním
Šestnáct hostitelských měst v USA, Kanadě a Mexiku během turnaje zaplnily statisíce fanoušků, kteří utráceli v restauracích, hotelech i obchodech. Přesto se podle expertů dlouhodobé ekonomické přínosy podobných akcí zpravidla nedostavují, protože mnoho běžných turistů se těmto městům během turnaje raději vyhne.
FIFA odhadovala, že mistrovství světa přidá světové ekonomice 41 miliard dolarů – z toho 17 miliard připadne Spojeným státům – a že vznikne přibližně 185 tisíc pracovních míst, převážně v hotelnictví a gastronomii. Ani to ovšem podle ekonomů nepředstavuje žádný zásadní přínos, jelikož jde většinou o krátkodobé a hůře placené pozice ve službách.
Za skutečně smysluplný užitek lze považovat pouze investice do městské infrastruktury, jako byla přestavba londýnského Stratfordu po olympijských hrách v roce 2012. V případě tohoto šampionátu se však většinou využívají existující stadiony i další zázemí, takže podobný efekt očekávat nejde.
Zklamání zažil rovněž hotelový sektor. Očekávaný nápor návštěvníků se podle profesních organizací nedostavil a rezervace byly v řadě hostitelských měst slabší než před rokem. Například Vancouver hostil sedm zápasů, přesto červen i červenec za předchozími sezonami zaostaly. Turnaj tedy nepřinesl dlouhé období obsazených hotelů, ale jen krátkodobé špičky okolo jednotlivých utkání. A nespokojeni byli i američtí hoteliéři, jejichž asociace dokonce obvinila federaci, že si pro vlastní potřebu zablokovala příliš mnoho pokojů a vytvořila tak falešný dojem vysoké poptávky. Samotná FIFA něco takového dle BBC odmítla.
Sázkové společnosti slaví rekordy
Na opačné straně stojí sázkové kanceláře. Podle společnosti Macquarie se na mistrovství světa 2026 mohlo prosázet kolem 50 miliard dolarů, tedy v průměru asi 500 milionů na zápas, přičemž hlavním důvodem je rozšíření turnaje na více než sto utkání. Také dle odhadů firmy Flutter Entertainment, která vlastní značky Paddy Power, Betfair a Sky Bet, byl objem sázek oproti minulému šampionátu dvojnásobný, a to především díky růstu trhu ve Spojených státech a Brazílii. Podle analytika Macquarie Chada Beynona se navíc změnily návyky sázejících.
„Dnes jde hlavně o reakci na to, co právě vidíte na hřišti, a průběžné upravování vlastních odhadů. Dříve člověk podal sázku před výkopem a pak už jen čekal na výsledek,“ dodal.
