Menu Zavřít

MANAŽERSKÉ HVĚZDY A JEJICH STYL

17. 8. 2001
Autor: Euro.cz

Virgin, ABB, BP

Generální ředitel plzeňské Škody Holding Martin Roman se netají tím, že jeho manažerským vzorem je Jack Welch, legenda z General Electric. Podle profesora Manfreda Ketse de Vriese z Insead, prestižní vysoké školy pro manažery, potřebují ale globální korporace v jednadvacátém století trochu jiný typ šéfů. Jeden z jeho hrdinů – generální ředitel a předseda správní rady koncernu British Petroleum David Simon – nahradil ve funkci Roberta Hortona, který se zhlédl právě ve stylu Jacka Welche. Horton byl kvůli svému tvrdému a arogantnímu stylu odstraněn interním pučem ve správní radě již dva roky po usednutí do nejvyššího křesla.

V právě vydané knize Noví globální lídři nabízejí autoři Manfred Kets de Vries a Elizabeth Florent–Treacy čtenářům portréty tří úspěšných, světově

proslulých a zajímavých topmanažerů – Richarda Bransona z Virginu, Percyho Barnevika z ABB a Davida Simona z British Petroleum. Soustřeďují se především na jejich styl vedení, kterému dominuje schopnost zaujmout a motivovat své spolupracovníky. Zmiňují se však nejen o jejich úspěších ale i omylech, jichž se dopustili, detailně mapují celou jejich kariéru a organizační architekturu, kterou ve firmách prosadili. Studii každého z lídrů uzavírá krátký rozhovor s ním.

Když se výzkumníci v roce 1996 zeptali britských teenagerů, kdo ze známých osobností pro ně ztělesňuje křesťanské desatero, dostali zajímavé stupně vítězů: první Matka Tereza, druhý papež a třetí podnikatel Richard Branson. Kterému jinému byznysmenovi se toto kdy podařilo?

Britský výstřední multimilionář Richard Branson je zakladatelem a majitelem mnoha společností vystupujících pod značkou Virgin (tedy Panna). Krédem jeho řízení není, že nejdůležitější je produkovat zisk pro akcionáře. Branson tvrdí, že na prvním místě jsou jeho zaměstnanci a jejich spokojenost, na druhém místě spokojenost zákazníků a akcionáři jsou teprve třetí v řadě. Portrét tohoto balonového letce, budovatele rozsáhlého impéria (od nahrávacích studií a hudebních megastorů přes oblečení a nealkoholické nápoje až po leteckou společnost) a výstředního manažera (i na důležité schůzky chodí v džínsech a svetru, usiluje o to, aby se on i jeho zaměstnanci v práci dobře bavili) jsme publikovali již před dvěma lety (viz EURO 19/1999).

Jestliže Branson proslul jako výstřední budovatel, Percy Barnevik pak jako tichý a systematický integrátor. Do učebnic managementu se zapsal v roce 1987 jako architekt a realizátor úspěšné megafúze dvou strojírenských koncernů – Asea a Brown Boveri. Vznikl tak kolos s obratem 30 miliard dolarů a sedmdesáti podniky v Evropě a ve Spojených státech. ABB opustil roku 1997, kdy přijal nabídku rodiny Wallenbergových, aby se stal předsedou správní rady jejich firmy Investor, mamutí holdingové společnosti vlastnící velké podíly v řadě světových firem (například Astra, Ericsson, Electrolux a Saab).

Trojici uzavírá David Simon, transformátor společnosti British Petroleum. Když ji v roce 1992 přebíral, produkovala ztrátu a nebyla schopna splácet dluhy ve výši miliard dolarů. Přestože musel Simon restrukturalizovat a snižovat výdaje, udržel si výbornou pověst a oblibu jako příjemný a přístupný vedoucí. Mimo jiné snižoval i náklady, které BP vynakládal na topmanagement – prodal firemní proudová letadla a nechal zavřít ředitelskou jídelnu. V roce 1997 se stal ministrem pro evropský obchod a konkurenceschopnost ve vládě Tonyho Blai–ra a BP dobře funguje i po jeho odchodu.

Autoři se snažili nalézt společné rysy stylu práce a vedení lidí u analyzovaných manažerů a ty pak zobecnili. Co tedy podle Ketse de Vriese a Florent–Treacy budou „noví globální lídři potřebovat?

CONTENT24

„Mnozí přední firemní představitelé poválečného období byli jedinci s finanční nebo technickou průpravou a vojenskou mentalitou – lidé zvyklí vydávat příkazy a sledovat jejich plnění… Vedoucí pracovníci nadcházejícího století však budou vybaveni diametrálně odlišným souborem schopností – souborem orientovaným na řešení problémů zostřující se světové konkurence. Efektivní vedoucí pracovníci nové korporace budou pravděpodobně mít vysokoškolský titul v nějakém humanitním nebo technickém oboru a navíc MBA – titul absolventa školy podnikového řízení. Budou mít zkušenosti z práce v mnoha zahraničních dceřiných společnostech organizace. Tito noví vedoucí pracovníci budou týmovými hráči, zvyklými na spolupráci s lidmi s rozličným kulturním zázemím v manažerských týmech nejvyšších úrovní řízení… Měkké – to znamená interpersonální – dovednosti jsou pro nového globálního vedoucího pracovníka životně důležité… Mají–li být vedoucí pracovníci v globální ekonomice efektivní, je třeba, aby disponovali strategickými informacemi o socioekonomické a politické situaci zemí, v nichž působí, a důkladně se o ni zajímali. (str. 12)

Kets de Vries, Manfred; Florent-Treacy, Elizabeth: Noví globální lídři. Management Press, Praha 2001. 172 stran, cena neuvedena.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).