KYSILKA MÁ ZELENOU

Erste musí utéct před povinnými odkupy

Vření kolem bývalého viceguvernéra ČNB Pavla Kysilky natolik rozdělilo bankovní radu, že se guvernér Josef Tošovský rozhodl svému bývalému kolegovi napříště nebránit v nástupu do představenstva některé české banky. Tvrdí to zdroje blízké samotné centrální bance. Dodávají, že Kysilka by se mohl brzy objevit v nejvyšším statutárním orgánu České spořitelny. Bylo to moc divoké. Kysilka opustil Českou národní banku poté, co mu vypršel jeho mandát a prezident Václav Havel se při doplňování bankovní rady rozhodl pro jiné osoby. Bývalý viceguvernér nastoupil do pražské dcery rakouské Erste Bank Sparkassen a měl se stát členem jejího představenstva. Tošovský však jeho nástup do tohoto orgánu zablokoval. Veřejně Kysilku kritizoval za jeho komerční spolupráci se ZPS Zlín v době karanténní lhůty, po kterou nesměl přijmout žádnou funkci mimo centrální banku. Součástí této spolupráce bylo i jednání s komerčními bankami o restrukturalizaci dluhů, což bývalý viceguvernér, v té době stále ještě zaměstnaný v centrální bance, dělat neměl. Některé zdroje tvrdí, že šéf centrální banky Kysilkovi nejprve nástup do Erste povolil a poté jmenování neoficiálně nedoporučil. Jde ale pouze o neověřenou informaci, která se potuluje po bankovních kruzích. Skutečností jsou však rozpory uvnitř bankovní rady, které krok Tošovského rozpoutal (EURO 5/2000). Další člen tohoto orgánu Zdeněk Tůma se dokonce na stránkách týdeníku Respekt nechal slyšet, že vyjádření svého šéfa vůči Kysilkovi považuje za nepřesné a příliš tvrdé. V nezkrácené internetové verzi rozhovoru Tůma dokonce říká: „Guvernér nekonzultoval své prohlášení s bankovní radou. Právě rozpory uvnitř České národní banky byly údajně tím, co Tošovského přimělo změnit názor a pustit svého bývalého kolegu do statutárních orgánů v komerčním bankovnictví. Erste, nebo spořitelna. Kysilka ovšem nakonec namísto do Erste Bank Sparkassen (ČR) zamíří spíše do České spořitelny, kterou zprivatizovala rakouská matka Erste. Spořitelna má v polovině května valnou hromadu a předseda jejího představenstva Dušan Baran na ní zřejmě navrhne doplnění představenstva. V centrální bance očekávají, že by se nově mohl v tomto orgánu objevit i Kysilka. Z dlouhodobějšího pohledu by mělo být jedno, kam nakonec zamíří. Obě peněžní instituce by se totiž měly v brzké době sloučit. Tiskový mluvčí pražské Erste Karel Machytka dokonce nepřímo potvrdil, že by se tak mělo stát ještě letos. Pokud by měly obě banky fúzovat klasickým způsobem, může se stát Silvestr 2000 pro rakouské majitele spořitelny mimořádně důležitou hranicí. Po Novém roce má totiž začít platit novela Obchodního zákoníku. A pokud ji schválí Parlament ve znění navrženém vládou, výrazně se změní pravidla pro povinné odkupy akcií. V současné době musí nabídnout povinný odkup ten, kdo získá ve společnosti majoritní podíl. Erste koupí státního balíku akcií dosáhne ve spořitelně 52 procenta. Přesto nebude muset nabídnout veřejný odkup, protože privatizace je z účinnosti příslušného nařízení vyjmuta. Vládní návrh novely ovšem počítá s tím, že se budou muset odkupy nabízet na několika úrovních, mimo jiné tehdy, překročí–li něčí podíl 55 procent. A právě to by se Erste při sloučení obou ústavů mohlo stát. Fúze, nebo akvizice. Erste Bank Sparkassen (ČR) je sice vlastněna několika institucemi, všechny však patří do jedné skupiny. Pokud by fúzovala s Českou spořitelnou, získali by její majitelé akcie spořitelny. Tím by podíl skupiny Erste v naší největší retailové bance stoupl. Je velmi těžké odhadnout, kam až by se dostal. Fúzující subjekty se oceňují podle řady kritérií. Svůj vliv má bilanční suma, vlastní jmění, očekávané peněžní toky a další parametry. Proto můžeme poměr případného ocenění obou bank odhadovat jen velmi přibližně. Bilanční suma spořitelny ke konci loňského roku dosáhla 360 miliard, české Erste 27 miliard – tedy zhruba 7,5 procenta. Vlastní jmění spořitelny dosahuje 15,5 miliardy korun, Erste 700 milionů – přibližně 4,5 procenta. Rakouským investorům přitom chybí k dosažení pětapadesáti procent ve spořitelně pouhá tři procenta. Je tedy pravděpodobné, že při fúzi by je získali. A pokud by fúzi nestihli ještě letos, museli by pak nabídnout veřejný odkup akcií. Tomu se chtějí vyhnout, alespoň nejvyšší šéf Erste Andreas Treichl v Praze prohlásil, že s výkupy nepočítá. Odborníci na fúze a akvizice se domnívají, že spojení dvou peněžních ústavů, jakými jsou Česká spořitelna a Erste Bank Sparkassen (ČR), by se do konce tohoto roku podařit mohlo. Pokud ne, mohli by jít majitelé majority ve spořitelně jinou cestou, například akvizice většího ústavu do menšího, nebo prostě zavřít českou dceru s nabídkou k přechodu do České spořitelny.