Menu Zavřít

Konec ekonomické dominance Číny? Tamní vládu zajímá spíše moc, rozvoj hospodářství se kvůli tomu prudce zpomalil, byť stále roste

19. 10. 2023
Doba čtení: 8 minut
Autor: Depositphotos
  • Mnoho ekonomických ukazatelů potvrzuje, že se Čína nevrátila a v dohledně době ani nevrátí k předpandemickému růstu
  • To vše navzdory faktu, že podle nejnovějších údajů se její hospodářství ve třetím letošním kvartálu meziročně navýšilo o 4,9 procenta
  • Velkou komplikací je především čínský realitní sektor, který postavil příliš mnoho bytů, o něž lidé nemají zájem
  • Zdá se navíc, že komunistická vláda současné ekonomické problémy odmítá řešit a soustředí se spíše na budování silné armády a posílení vlastní moci

V posledních třech desetiletích se čínské ekonomice nebývale dařilo. Celý svět byl svědkem téměř nepřetržitého rozšiřování výrobní kapacity země a výrazného nárůstu spotřeby. Čínská komunistická strana ale při překotném rozvoji udělala i několik zásadních chyb. Kvůli tomu tak například vznikla obrovská bublina na trhu s nemovitostmi, provincie jsou zatížené rozsáhlými dluhy a celý systém se až příliš spoléhá na investice. A politická vůle k vyřešení těchto dlouhodobých problémů se dosud nenašla.

Ba co víc, aktuální dění podle Business Insideru ukazuje, že vláda prezidenta Si Ťin-pchinga preferuje národní bezpečnost před ekonomickým rozvojem. Kdykoli byla totiž v minulosti na obzoru recese, potažmo jiná ekonomická krize, úřady rychle přispěchaly na pomoc, v současnosti ovšem žádná razantnější reakce nepřichází.

Jinými slovy, nynější dění nasvědčuje tomu, že vztah Pekingu s vnějším světem se již neřídí principy ekonomické racionality, ale spíše touhou po politické moci. „Tohle už není o ekonomice, je to celé o pokročilých technologiích a zbraních,“ uvedl Lee Miller, zakladatel organizace China Beige Book.

Bydlení pro lidi, kteří neexistují

Čínskou ekonomiku již téměř deset let ovlivňují dlouhodobé strukturální problémy, ale až od konce politiky přísných covidových lockdownů je jasné, že její model růstu je skutečně rozbitý. Dosud se Peking snažil tvrdit, že s koncem pandemických opatření se tamní ekonomika zotaví stejně jako hospodářství ostatních zemí. Z řady nedávných údajů je přitom patrné, že k ničemu takovému nedochází.

Vsadila na špatnou kartu. Čínská miliardářka přišla za dva roky o 84 procent svého majetku
Přečtěte si také:

Vsadila na špatnou kartu. Čínská miliardářka přišla za dva roky o 84 procent svého majetku

Asi nejlépe jsou současné problémy patrné v realitním sektoru. Ten je nejen největším zdrojem bohatství pro čínské domácnosti, ale také mechanismem, jehož prostřednictvím jsou financovány místní samosprávy. Namísto daní z nemovitostí totiž prodávají jednotlivé obce velké části pozemků developerům a výnosy pak používají na základní výdaje, jako je oprava silnic nebo vyplácení důchodů. Realitní firmy navíc nejvíce stavějí v takzvaných městech třetího řádu, kde lidé nejsou tolik bohatí. A právě v nich je možné nalézt ona nechvalně známá čínská města duchů.

Že má čínský trh s nemovitostmi potíže, je jasné už léta. Země eviduje 1,4 miliardy obyvatel, ale podle odborných odhadů postavila bydlení pro jednou tolik lidí. Mnohé z megaprojektů se tak staly jen prázdnými památkami pekingské nenasytné touhy po růstu, píše inkriminovaný web. O jak zoufalou situaci se jedná, dokládá osmimilionový Šen-jang, kde farmáři dokonce začali pást dobytek na pozemcích, které patří k dlouhodobě prázdným domům.

Ceny klesají, lidé ale stejně nekupují

Zhroucení realitního sektoru se Peking obává už dlouho, a proto se mnohokrát pokusil omezit úvěry, které realitní bublinu přiživovaly. Ale protože nemovitosti hrají opravdu zásadní roli pro vládní mechanismus financování, musela Čína pokračovat v masivní výstavbě. Úřady totiž nechtěly dovolit, aby čínské domácnosti přišly o své investované peníze, takže nedopustily, aby ceny realit klesly.

Kritizovat Čínu se nevyplácí. Kvůli zásahům úřadů přišel spoluzakladatel Alibaby Jack Ma o více než polovinu svého majetku
Přečtěte si také:

Kritizovat Čínu se nevyplácí. Kvůli zásahům úřadů přišel spoluzakladatel Alibaby Jack Ma o více než polovinu svého majetku

Tento systém podpořený spekulacemi a snadným výdělkem se ovšem začíná hroutit. Největší čínský developer Country Garden je v současnosti na pokraji kolapsu a problémy má i další významná realitní skupina, společnost Evergrande. Mnohé provincie kvůli tomu trpí nedostatkem peněz a jsou nuceny žádat o finanční pomoc federální vládu, která jim ji ale nechce poskytnout.

Pod tlakem je rovněž masivní a netransparentní sektor stínového bankovnictví, který slouží jako páteř realitního boomu. Třeba fond Zhongrong Trust spravující finance ve výši 87 miliard dolarů letos v létě vynechal platby svým investorům, což vyvolalo nebývalé protesty. „Ještě nikdy jsme nebyli v situaci, kdy by tolik developerů nesplácelo. Zatímco dříve se lidé snažili byty nakoupit co možná nejrychleji, tedy ještě předtím, než vzrostou jejich ceny, v současnosti ceny klesají a lidé s nákupem stejně otálejí,“ vysvětlila Charlene Chuová, hlavní analytička společnosti Autonomous Research.

V Číně skončilo cestovní omezení. Do zahraničí se vypraví miliony lidí, profitovat z toho bude hlavně Hongkong
Přečtěte si také:

V Číně skončilo cestovní omezení. Do zahraničí se vypraví miliony lidí, profitovat z toho bude hlavně Hongkong

Podle oficiálních údajů se dá pokles cen popsat jako mírný, data soukromých firem ale hovoří jinak. Hodnota nemovitostí v metropolích jako Šen-čen a Šanghaj údajně klesá až o 15 procent. A pokud jde o města druhého a třetího řádu, tam je snížení cen ještě markantnější – dle agentury Bloomberg se propadly dokonce o polovinu.

Dvouciferný růst už se asi nevrátí

Kromě realitního sektoru vykazují známky problémů i další oblasti čínské ekonomiky. Zatímco zbytek světa bojuje s inflací, Čína je stále v deflačním režimu. Srpnový index spotřebitelských cen dosáhl 0,1 procenta, což ukazuje na celkový nedostatek domácí poptávky. Vývoz, který tvoří 40 procent růstu HDP země, se pak v červenci dostal na nejnižší úroveň za poslední tři roky. Srpnové údaje o exportu ukázaly určité zlepšení, ale stále byly oproti předchozímu roku o 8,8 procenta nižší.

Podle Autonomous Research aktuální data potvrzují dlouhodobější trend, v němž dochází k trvalému přesouvání dodavatelských řetězců z Číny, což způsobuje hlavně napětí mezi asijskou velmocí a Spojenými státy americkými spolu s Evropou. „Některé země, které tradičně patřily mezi hlavní importéry čínského zboží, nyní snižují své objednávky. Začíná se přitom už projevovat i protekcionistická politika USA, která dále dovoz čínského zboží omezuje,“ vysvětlil redakci Euro.cz hlavní ekonom skupiny CFG Vladimír Pikora.

Bezmála čtyřprocentní růst ekonomiky Číny analytiky neuklidnil. Na její pozici ,továrny světa‘ se derou další asijské země
Přečtěte si také:

Bezmála čtyřprocentní růst ekonomiky Číny analytiky neuklidnil. Na její pozici ,továrny světa‘ se derou další asijské země

Právě tento vývoj přitom pro Čínu představuje vážné nebezpečí. Jakmile nadnárodní korporace přestanou zemi vnímat jako zdroj stabilního růstu, mohly by začít měnit své investiční plány. Domácí obavy z klesající zaměstnanosti mohou zároveň změnit chování spotřebitelů, které pohání ekonomický vzestup.

Index růstu Autonomous pro Čínu aktuálně předpovídá, že ekonomika země poroste za celý rok 2023 o 3,8 procenta. Nejnovější údaje pak podle agentury Reuters ukazují, že ve třetím čtvrtletí HDP země vzrostlo o 4,9 procenta. To je přitom lepší údaj, než jaký analytici původně očekávali. I pětiprocentní růst je ale velmi vzdálený dvouciferné expanzi, jejíhož dosažení požadují mnozí tvůrci čínské ekonomické politiky.

Politika jednoho dítěte se nevyplatila

Že čínská komunistická strana musí řešit mnoho problémů najednou, je jedna věc. Že na to nemá dostatek peněz ani času, je věc druhá. Ještě hůře ale pro ni vyznívá fakt, že i kdyby se peníze nakonec nějakým způsobem našly, může přijetí nezbytných restriktivních opatření vést ke snížení bohatství velké části obyvatel, což by teoreticky mohlo vyvolat nepokoje. A toho se politici obávají především. „Pokaždé, když dojde k prudkému poklesu cen nemovitostí, Peking to považuje za riziko pro sociální stabilitu,“ zdůraznila Chuová.

Čínská vláda navíc musí naopak spíše šetřit, aby dokázala vyřešit další krizi, která teprve přijde. Velký problém totiž brzy začne představovat tamní demografická situace. 

Číně hrozí demografická krize. Recept na podporu sňatků a porodnosti hledá vláda třeba v Japonsku
Přečtěte si také:

Číně hrozí demografická krize. Recept na podporu sňatků a porodnosti hledá vláda třeba v Japonsku

Kvůli vládní politice jednoho dítěte populace země rychle stárne a brzy se začne zmenšovat i pracovní síla. Podle údajů shromážděných společností J Capital Research nyní připadají v Číně na každého důchodce tři dospělí v produktivním věku, do roku 2050 se však tento poměr vyrovná. Bez pokračujícího ekonomického růstu bude navíc větší počet důchodců výrazně zatěžovat už nyní nedostatečný systém sociálního zabezpečení.

„Je to opravdu ostuda, že Čína nikdy nevyužila svůj ekonomický rozvoj k vybudování komplexní sociální záchranné sítě, díky níž by lidé nemuseli šetřit spoustu peněz na horší časy či na vzdělání svých dětí. Většina Číňanů rozhodně nemá pocit, že jsou na tyto situace finančně připraveni, což do velké míry ztíží návrat k vyšší domácí poptávce,“ zmínila Chuová.

700 miliard dolarů na armádu

Myšlenka toho, že se čínští politici snaží podpořit ekonomický růst země za účelem zvýšení politické stability, se na Západě stala jakýmsi dogmatem. Současné dění ovšem podle mnohých odborníků naznačuje, že tomu tak není. „Veškerou politiku nyní určuje sám Si Ťin-pching. Jeho prioritou je utrácet peníze tak, aby se Čína mohla zapojit do závodu o technologie a národní bezpečnost se Spojenými státy,“ vysvětlil Victor Shih, ředitel Čínského centra na Kalifornské univerzitě v San Diegu.

Podle něj Peking dříve investoval do rozvoje infrastruktury a majetku, zatímco dnes země podporuje hlavně armádu. Odhady americké vlády uvádějí, že čínský obranný rozpočet dosahuje zhruba 700 miliard dolarů, což je přibližně o 100 miliard dolarů méně, než kolik na obranu vydávají USA.

To by, řečeno jinak, mohlo znamenat, že se Čína v dohledné době k prudkému růstu, který zažívala ještě před pandemií, nejspíš nevrátí. „Počítám s dalším zpomalením čínské ekonomiky. Jedním z hlavních důvodů tohoto dění může být nižší poptávka po čínském zboží na americkém trhu, která nejspíše v budoucnosti ještě více zeslábne. Studená válka mezi mocnostmi se jednoduše nepovede na bojišti, ale na trzích,“ objasnil Pikora.

Pomalý růst je stále růst

Vzájemná nevraživost mezi oběma tábory samozřejmě ovlivní jak čínské a americké, tak současně i evropské firmy. Dá se očekávat třeba pokles poptávky po komoditách, jako jsou olejná semena a obilí, což tvrdě zasáhne farmáře v USA. Slabší zájem čínských spotřebitelů pak sníží také zisky společností jako Nike nebo Starbucks. Pro ekonomiku Spojených států je ale mnohem důležitější, zda budou moci i nadále využívat služeb čínských továren, nebo se budou muset poohlédnout v jiných zemích.

CONTENT24

Návrat k aktivnímu podnikání? Čínský miliardář Jack Ma investoval do startupu, který se zabývá zemědělskými technologiemi
Přečtěte si také:

Návrat k aktivnímu podnikání? Čínský miliardář Jack Ma investoval do startupu, který se zabývá zemědělskými technologiemi

Podle některých odborníků je každopádně načase představit si budoucnost, kde Čína už tolik nezbohatne, avšak zůstane nadále velmi mocná. Země totiž bude pravděpodobně intenzivně posilovat armádu a pokračovat v rozvoji svých technologických schopností a zároveň pravděpodobně i zůstane aktérem, který do velké míry ovlivňuje světové hospodářství.

„Čína sice roste pomaleji, ale na evropské poměry je to stále velký úspěch. Kdyby například Česká republika zažívala podobné tempo růstu, bylo by to považováno za obrovský ekonomický úspěch, přičemž tuzemští politici by tento fakt jistě zdůrazňovali na mezinárodní scéně. Čína je už zkrátka moc silná na to, aby výhledově ztratila pozici jedné z nejvýznamnějších ekonomik světa,“ uzavřel Pikora.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).