V pracovních inzerátech chce mnoho firem uchazeče zaujmout různými nepříliš konkrétními výhodami, jako je třeba příjemné prostředí, přátelský kolektiv či možnost kariérního růstu. Podle zářijového průzkumu společnosti Randstad by si ovšem drtivá většina Čechů přála něco úplně jiného – větší transparentnost ohledně mezd, a to již od prvního kontaktu s firmou.
Třeba v otázce povinnosti uvádění mzdy v pracovních inzerátech panuje mezi tuzemskými zaměstnanci takřka jednohlasná shoda, jelikož podle zmíněného průzkumu by ji uvítalo více než 92 procent respondentů. Z toho jasně vyplývá, že firmy, které mzdu v inzerátech neuvádějí, mají při shánění nových kolegů na pracovním trhu nevýhodu.
„Zaměstnanci dnes očekávají férový a transparentní přístup od samého začátku, tedy od uvedení mzdy v náborovém inzerátu. To není jen otázkou slušnosti, ale i konkurenční výhody. Přispívá to k vyšší důvěře, rychlejšímu náboru a lepšímu sladění očekávání,“ řekl Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika.
Transparentnost může posílit loajalitu
Průzkum společnosti Randstad se zabýval rovněž tím, zda Češi ví, jakou mzdu pobírají jejich kolegové. Přesnou výši mzdy zaměstnanců na stejné nebo podobné pozici zná pouze 17 procent lidí, dalších 42 procent ji zná aspoň přibližně. Celkem 41 procent lidí ale uvedlo, že o mzdách kolegů vůbec nemají přehled.
Poptávka po „odtajnění“ výdělků je přitom opět poměrně vysoká. Asi 64 procent zaměstnanců by uvítalo, kdyby firmy měly zákonnou povinnost sdělit na vyžádání průměrnou výši mzdy na obdobných pozicích.
„Zveřejnění průměrných mezd by nastavilo zrcadlo nejen odměňování, ale i kultuře dané firmy. Ve společnostech, kde panuje férovost, by mohla otevřenost přispět k důvěře, lepší atmosféře a vyšší loajalitě. Ve firmách, kde mají problémy s nerovností, však přirozeně převládají obavy z toho, co transparentnost odhalí,“ doplnil Jánský.
Změnu přinesl i nový zákon
Větší transparentnost ohledně průměrné mzdy na podobných pozicích by podle průzkumu Češi ocenili z několika důvodů. Necelých 35 procent lidí si od toho slibuje tlak na růst mezd, zhruba 30 procent pak věří, že by šlo o účinný nástroj k dorovnání rozdílů mezi odměňováním žen a mužů. Celých 37 procent respondentů totiž uvedlo, že v jejich firmě dostávají ženy nižší mzdu než muži na stejných či podobných pozicích.
Zajímá vás, kolik berou vaši kolegové?
„Je alarmující, že téměř 40 procent zaměstnanců uvádí, že v jejich firmě dochází k nerovnému odměňování mezi pohlavími. Tato nedůvěra sama o sobě dokáže zásadně narušit firemní kulturu a motivaci. Pravidelný audit odměňování, srovnatelné mzdové politiky a otevřená komunikace o tom, jak jsou mzdy stanovovány – to jsou kroky, které mohou důvěru vracet,“ shrnul Jánský. Překážkou pro zveřejnění mezd je ovšem to, že zhruba 23 procent Čechů se domnívá, že by to vedlo k poškození vztahů na pracovišti.
Menší zlepšení u transparentnosti odměn nedávno přinesla novela zákoníku práce, která firmám zakazuje nutit své zaměstnance k mlčenlivosti ohledně výše jejich mzdy. Legislativní úprava platná od letošního prvního června má podporu asi 51 procent respondentů, necelá čtvrtina se ale domnívá, že novela nic nezmění.
„Zákaz mlčenlivosti ohledně výše mzdy je prvním viditelným krokem k větší transparentnosti. Sám o sobě však nestačí. Firemní politika odměňování musí být především vnitřně konzistentní a odůvodnitelná. Zaměstnanci vnímají nerovnost velmi citlivě, a to i tehdy, když ji jen tuší,“ uzavřel Jánský.
