Léky na obezitu zažívají celosvětový boom, i když odhady se v poslední době mírně zkorigovaly. Z nástroje pro úzký okruh pacientů se brzy staly produkty s obrovskou poptávkou, přičemž Goldman Sachs nyní očekává do roku 2030 globální tržby ve výši téměř sto miliard dolarů (přes dva biliony korun). Aktuálně mezi sebou na trhu soupeří farmaceutické firmy Eli Lilly a Novo Nordisk a předhánějí se, kdo jako první uvede na trh pilulku proti obezitě.
Obě firmy jasně dominují trhu s léky na hubnutí, a to i přes rostoucí konkurenci ze strany menších lékáren vyrábějících kopie. A do závodu o „zázračnou“ pilulku se nyní zapojuje i švýcarská farmaceutická firma Roche, která se chce dostat na pozici jednoho ze tří největších hráčů na trhu GLP-1 léků, jak sebevědomě tvrdí šéfka Roche Pharmaceuticals Teresa Grahamová.
Současná dominance zmíněných lídrů ve výrobě těchto léčiv s hlavním či vedlejším účinkem v podobě hubnutí přitom není nezpochybnitelná, jak uvádí pro Euro.cz hlavní ekonom XTB Pavel Peterka: „Ani největší giganti nejsou před světovou konkurencí v bezpečí. Vzpomeňme na Nokii a další hvězdy, které ztratily svou tržní pozici.“ Podle něj navíc tlačí do velkého závodu o tato léčiva obrovská poptávka.
„Přece jen obezitou trpí zhruba 16 procent světové populace a až 40 procent obyvatel USA. A podstatná část těchto lidí pochází z bohatších regionů s relativně silnou kupní silou, což z nich dělá ještě o to zajímavější zákazníky,“ dodává.
TIP: Co umí léky na obezitu? Poslechněte si podcast 120 na 80
Ambiciózní plány
Roche sice zatím žádný schválený lék proti obezitě nemá, ale podle slov Grahamové plánuje uvést na trh do roku 2030 celou řadu těchto léčiv. Firma navíc před pár dny uvedla, že její injekce CT-388 vstupuje do závěrečné klinické fáze před podáním žádosti o regulatorní schválení. Dalším kandidátem je i Petrelintide, který Roche vyvíjí a uvádí na trh v rámci partnerství společně s dánskou biotechnologickou firmou Zealand Pharma, uvádí CNBC.
Jde o novou formu léčby obezity známou jako analog amylinu, který rozšiřuje stávající portfolio GLP-1 přípravků Roche a který obsahuje připravovaný CT-388 a perorálního kandidáta CT-996 podávaného jednou denně. Oba tyto léky firma získala při svém vstupu na trh s obezitou v roce 2023, když koupila americkou biotechnologickou společnost Carmot Therapeutics.
Vyzyvatelé nejsou bez šance
Společnost také nedávno posílila své portfolio akvizicí americké biotechnologické firmy 89bio. Tím se zařadila mezi konkurenty, kteří vyvíjejí nové léky na onemocnění jater jako doplněk k přípravkům na hubnutí. Grahamová tak věří v úspěch Roche díky rozšiřujícímu se portfoliu kandidátů, které podle ní zvýší šance na úspěch na stále konkurenčnějším trhu.
„Lídry v sektoru ‚léků na hubnutí‘ Eli Lilly a Novo Nordisk se snaží dohánět početná konkurence. Největším vyzyvatelem je Roche, do hry se však snaží zapojit i další farmaceutické firmy jako třeba Pfizer, AstraZeneca a Amgen. A i když nejsou zatím tak daleko, neznamená to, že se za dekádu nemohou dostat do pozice lídrů,“ míní Peterka s tím, že právě tito vyzyvatelé mohou být z pohledu investorů zajímavou příležitostí, protože jejich valuace nejsou zatím tak vysoké.
Grahamová také zmiňuje, že by se noví hráči na trhu mohli na základě zkušeností Novo Nordisk a Eli Lilly v lecčems poučit. Jako příklad uvedla, že léky nové generace by měly řešit potřeby týkající se lepší snášenlivosti, udržování hmotnosti po vysazení či ztráty svalové hmoty.
Lídři posilují své pozice
Konkurence sice sílí, ale ani současní lídři neustupují. Eli Lilly investuje 6,5 miliardy dolarů (téměř 135 miliard korun) do nové továrny v Houstonu, která bude vyrábět i připravovanou pilulku proti obezitě orforglipron. Jde o druhý v řadě čtyř nových závodů v USA, které začnou vyrábět léky do pěti let. Zvýšení výrobní kapacity je přitom pro firmu klíčové, protože zájem o GLP-1 přípravky převyšuje nabídku a poptávka po snadněji užívané pilulce by mohla být ještě vyšší než u injekcí.
Také Novo Nordisk investuje miliardy dolarů do rozšiřování výroby, zejména ve svém dánském centru v Kalundborgu, kde vzniká polovina světové produkce inzulinu a kde se vyrábí i účinná látka semaglutid, základ léků Wegovy a Ozempic. Firma zde během let 2021 až 2024 investovala téměř 10 miliard dolarů (přes 240 miliard korun), a vytvořila víc než tisíc nových pracovních míst. Nyní sice čelí zpomalení růstu, propouštění i poklesu hodnoty akcií, ale zůstává pilířem dánské ekonomiky a dál rozšiřuje své kapacity, uvádí Reuters.
I konzervativnější scénáře podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška potvrzují, že pro duopol Novo Nordisk a Eli Lilly zůstává prostor obrovský: „Rozhodujícími faktory přitom budou rychlost rozšiřování indikací, výrobní kapacity a přechod z injekčních forem na pilulky, které mohou být pro plátce a pacienty atraktivnější.“
Výzkumný pracovník IKEM a zakladatel NutritionFighter Pavel Suchánek pro Euro.cz dodává: „V závodě o pilulku na obezitu dlouhodobě uspěje ten, kdo dokáže skloubit vysokou účinnost, dobrou toleranci, dostupnost výroby i kapacity a nabídne přesvědčivá data z reálné praxe. Rozhodující budou zejména přímá head-to-head data u perorálních variant, dlouhodobá udržitelnost váhového úbytku a prokázané kardiometabolické benefity.“
