Menu Zavřít

Hackeři z Nigérie i Ruska stále častěji útočí na kontejnerové lodě. Jde jim o obří výkupné či o narušení zásilek

Autor: Depositphotos
  • Kontejnerová lodní doprava se v poslední době stává jedním z nejčastějších cílů kyberzločinců po celém světě
  • Hackeři se obvykle snaží ukrást citlivé informace nebo dokonce převzít kontrolu nad počítačovým systémem lodi, a následně požadují mnohamilionové výkupné
  • Do této činnosti se pustily hlavně nigerijské zločinecké gangy, útoky jsou ale spojeny také s Ruskem, Čínou, Severní Koreou a Íránem

Stejně jako mnoho dalších odvětví, i lodní doprava je v poslední době stále více digitalizovaná a používá čím dál větší množství nových komunikačních technologií, které jí mají pomoci se zefektivněním provozu. Intenzivnější propojení kontejnerových lodí s okolním světem ovšem přináší rovněž velké riziko, a to v podobě hackerských útoků, jejichž počet v poslední době rychle roste.

Potvrdila to třeba nedávná zpráva výzkumníků z nizozemské NHL Stenden University of Applied Sciences, která se zabývala právě úspěšnými kybernetickými útoky na lodní dopravu za posledních několik let. Z výsledků analýzy podle BBC vyplývá, že zatímco v roce 2021 bylo těchto útoků pouhých deset, loni už tento počet narostl na minimálně čtyřiašedesát.

Zhoršující se závažnost situace potvrdil i John Stawpert, manažer pro životní prostředí a obchod v Mezinárodní komoře námořní dopravy. „Kybernetická bezpečnost je pro odvětví námořní dopravy velkým problémem vzhledem k tomu, jak je svět propojen. Lodní doprava byla uvedena jako jeden z deseti nejčastějších cílů kyberzločinců na celém světě,“ uvedl Stawpert

Výkupné stojí desítky milionů korun

Častým původcem hackerských útoků na kontejnerové lodě jsou především nigerijské zločinecké gangy. Ty se obvykle snaží zachytit a narušit komunikaci plavidla s okolím, například prostřednictvím e-mailů. Pokud se to povede, hackeři se následně vydávají za jednu či obě strany konverzace, čím se snaží dostat k citlivým informacím. Lákají je zejména přihlašovací či finanční údaje, někdy se ale dokonce pokusí převzít kontrolu nad počítačovým systémem dané firmy.

Pokud zločinci uspějí, dostanou se lodní společnosti ne zřídkakdy do závažných problémů, které následně řeší třeba v londýnské advokátní kanceláři HFW. Její právník Henry Clack už při vyjednávání s hackery zastupoval hned několik globálních lodních firem. 

Přepravní gigant Maersk investuje do dekarbonizace. Firma představila novou loď, kterou může pohánět i metanol
Přečtěte si také:

Přepravní gigant Maersk investuje do dekarbonizace. Firma představila novou loď, kterou může pohánět i metanol

„V případech, do nichž se HFW zapojila, byly nejčastějšími protistranami právě nigerijské zločinecké organizace. Ty byly zodpovědné za spáchání několika vysoce závažných a nákladných podvodů v posledních letech,“ shrnul Clack.

Data HFW zároveň uvádí, že mezi lety 2022 a 2023 se výdaje na řešení hackerských útoků na lodní dopravu zdvojnásobily na průměrných 550 tisíc dolarů (asi 12,3 milionu korun). Ještě mnohem nákladnější jsou ale situace, kdy si experti na kybernetickou bezpečnost s hackery poradit nezvládnou a poškozené firmy jsou nuceny zaplatit výkupné. To aktuálně činí průměrně 3,2 milionu dolarů (zhruba 66 milionů korun).

Narušení zásilky mířící na Ukrajinu

Kromě nigerijských zločinců hrozí kontejnerovým lodím nebezpečí také od dalších aktérů. Podle Jeroena Pijpkera ze zmiňované nizozemské výzkumné skupiny jsou hackerské útoky často spojovány s vládami čtyř konkrétních zemí, a sice z Ruska, Číny, Severní Koreje a Íránu. „Zaregistrovali jsme například přepravu zásilky na Ukrajinu, přičemž na telegramovém kanálu si určití lidé vzájemně předávali informace o tom, na jaké cíle je třeba zaútočit, aby se dosáhlo narušení logistického řetězce této zásilky,“ řekl Pijpker.

Na moře bez posádky. Technologické společnosti testují autonomní dopravní lodě, důvěru potenciálních zákazníků ale zatím nemají
Přečtěte si také:

Na moře bez posádky. Technologické společnosti testují autonomní dopravní lodě, důvěru potenciálních zákazníků ale zatím nemají

Dalším příkladem, kdy jsou lodě ohroženy útoky, za nimiž pravděpodobně stojí nějaký stát, je současné dění v Baltském moři. V poslední době tam totiž dochází k takzvanému GPS spoofingu, kdy je do navigačního systému daného plavidla odeslána falešná poloha, kvůli níž se loď vydá jiným směrem. Právě z využívání těchto nebezpečných praktik, jež mohou vést jejímu k nárazu a ztroskotání, švédské úřady začátkem letošního září obvinily Rusko.

Návod pro větší bezpečnost už existuje

Vzhledem ke zvyšujícímu se množství hackerských útoků budou muset lodní společnosti přijmout opatření, která podobným situacím zabrání. Podrobný návod jim poskytují například nedávno aktualizovaná ustanovení o kybernetické bezpečnosti, jež jsou součástí globálního bezpečnostního kodexu pro obchodní lodě od Mezinárodní námořní organizace.

„Tato ustanovení uzákonila specifičtější požadavky na zvládání kybernetických rizik, které měly být začleněny do systému bezpečnosti lodí, aby se podařilo snížit množství úmyslných kybernetických útoků a aby se předepsaly postupy pro řízení podobných situací,“ vysvětlil Tom Walters, další specialista na lodní dopravu v HFW.

Mezinárodní obchod komplikuje nedostatečná kapacita kontejnerových lodí. Sazby za přepravu míří opět vzhůru
Přečtěte si také:

Mezinárodní obchod komplikuje nedostatečná kapacita kontejnerových lodí. Sazby za přepravu míří opět vzhůru

Jak rychle budou všechna doporučení implementována, zůstává otázkou. Vzhledem k tomu, že podobných nebezpečí přibývá, lze ovšem čekat, že většina lodních společností s tím příliš otálet nebude. „Osobně si myslím, že odvětví je v dobré pozici, aby se s touto hrozbou vypořádalo. Ve srovnání s dobou před šesti nebo sedmi lety se totiž enormně zvýšilo povědomí o kybernetických útocích a kyberkriminalitě, a já očekávám, že se bude dále navyšovat i v nadcházejících letech,“ uzavřel Stawpert.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Poznáte historické spotřebiče z našich domácností?
1/12 otázek