Zatímco úbytek amazonského deštného pralesa se už desítky let pečlivě sleduje pomocí satelitů i pozemního monitoringu, v Evropě dosud takto podrobné zmapování nikdy neproběhlo. To nyní mění analýza Green to Grey britského deníku The Guardian a jeho partnerů, která ukazuje, že Starý kontinent přichází o přírodní plochy, které dříve poskytovaly útočiště divokým zvířatům, ukládaly uhlík a produkovaly potraviny, tempem odpovídajícím 600 fotbalovým hřištím denně.
Satelitní snímky 30 zemí evropského kontinentu dokládají rychlost a rozsah, jakým se zelená krajina mění v šedou a kolik přírody a zemědělské půdy mizí pod asfaltem pro nové silnice, pod cihlami a betonem pro developerské projekty, luxusní golfová hřiště i obytné komplexy. Výsledky ukazují, že Evropa kvůli výstavbě ročně přichází o zhruba 1 500 čtverečních kilometrů půdy.
Žebříčku vévodí Turecko
Konkrétně mezi lety 2018 až 2023 „zmizelo“ asi devět tisíc kilometrů čtverečních, což je plocha odpovídající celému Kypru. Znamená to úbytek téměř 30 kilometrů týdně, tedy oněch 600 fotbalových hřišť denně, přičemž největší podíl ztrát připadá na přírodní plochy – asi 900 čtverečních kilometrů ročně. Rychle však mizí i zemědělská půda, přibližně 600 kilometrů čtverečních ročně, což má vážné důsledky pro potravinovou bezpečnost i zdraví obyvatel.
Ztráty přírodního bohatství i orné půdy se ukazují ve všech sledovaných zemích, ale nejhůře dopadlo pět států v čele s Tureckem, kde ubylo přes 1 800 čtverečních kilometrů. Země se tak podílí na celkových ztrátách více než pětinou. Druhé místo v nelichotivém žebříčku patří Polsku z úbytkem přes tisíc kilometrů, podobně je na tom Francie se zhruba 950 kilometry čtverečními, 720 kilometrů připadá na Německo a dalších přes šest set na Velkou Británii.
„Půda ztracená kvůli výstavbě je jedním z hlavních motorů úbytku divočiny a biodiverzity. Ztrácíme ale také orná pole a produktivní půdu, když se města rozlézají do zelených pásů a na zemědělskou půdu,“ říká k tomu profesor Steve Carver z University of Leeds.
Golf pro bohaté na chráněných dunách
Z celé čtvrtiny se na výše uvedeném úbytku podílí nová výstavba domů a silnic. Ale přírodu i pole ničí také přepychové projekty pro bohaté, turistika, konzum a průmysl. Příkladem může být třeba Portugalsko, kde u pláže Galé jižně od Lisabonu zmizelo téměř 300 hektarů chráněných písečných dun, aby zde mohlo vzniknout nové golfové hřiště a luxusní resort CostaTerra Golf and Ocean Club.
Resort přitom leží na území Natura 2000, tedy v oblasti oficiálně chráněné evropskými předpisy. Přesto dostal projekt výjimku s odůvodněním ekonomického přínosu. Golfové hřiště o rozloze 75 hektarů má spotřebovat na údržbu až 800 tisíc litrů vody denně a podle ekologických právníků rozhodně nesplňuje podmínky „převažujícího veřejného zájmu“, které jsou pro takovou výjimku nutné.
Podobně je na tom i turecký mokřad Çaltılıdere v provincii İzmir na pobřeží Egejského moře. Domov plameňáků, pelikánů či kormoránů pohřbily betonové základy pro marinu, kde se budou stavět a opravovat luxusní jachty. Projekt počítá až se 132 plavidly ročně. Přitom šlo o oficiálně uznaný mokřad a důležité úložiště uhlíku, který sloužil i jako ochrana před povodněmi. V roce 2017 mu však místní úřady po kontroverzním jednání odebraly status chráněného území.
Tesla. Gigafactory Berlin-Brandenburg. Rozdíl čtyř let.
Oficiálně vymezená „oblast divočiny bez cest“ mizí rovněž v Řecku, konkrétně ve Vermijských horách na severu země – namísto ní zde vzniká velký větrný park. Developer tvrdí, že má všechna potřebná povolení a projekt byl dvakrát potvrzen i nejvyšším správním soudem, jenž obě žádosti o zrušení zamítl a potvrdil plnou shodu projektu s environmentálními a regulačními pravidly EU.
A obdobně dopadlo i půl milionu stromů u Berlína, které šly k zemi proto, aby se mohla rozšířit továrna Tesly na elektromobily. Ta má zdvojnásobit výrobu na jeden milion aut ročně.
Politické dopady
Metodika projektu Green to Grey se liší od oficiálních výpočtů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), protože ta nebere v úvahu plochy menší než 50 tisíc čtverečních metrů, tedy zhruba pět fotbalových hřišť. Nová analýza naproti tomu započítává i malé fragmenty přírody v podobě městských parků či okrajů polí, přičemž právě proto jsou její odhady asi o polovinu vyšší, než je tomu u EEA. Současně její závěry ukazují kumulovaný dopad těchto drobných ztrát.
„Evropská unie roky slibuje, že bude lídrem v ochraně klimatu a přírody. Ale to, co vidíme, je, že doslova zaléváme betonem naši vlastní budoucnost. Každý les, každé pole a každé útočiště biodiverzity zničené kvůli krátkodobému zisku je zradou slibů, které jsme dali mladým lidem,“ dodává k závěrům studie europoslankyně za Zelené Lena Schillingová. Podle ní hrozí, že pokud bude příroda dál považována za něco postradatelného, Evropa ztratí nejen šanci splnit své klimatické cíle, ale i potravinovou bezpečnost, zdraví obyvatel a samotná místa, která činí kontinent obyvatelným.
