„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Výrok, kterým se v roce 1969 proslavil americký astronaut Neil Armstrong, jenž tehdy jako první člověk na světě vstoupil na povrch Měsíce, symbolizoval dosažení obrovského milníku v dobývání vesmíru. Od poslední mise Apollo s Eugenem Cernanem v roce 1972 ovšem uplynulo již více než půl století, přičemž od té chvíle se po jediné přirozené družici Země nikdo další neprošel.
Změnit by to mohl, respektive měl program americké vesmírné agentury NASA jménem Artemis. Jeho hlavním cílem je přitom nejen samotný návrat lidí na Měsíc, ale i zřízení stálé lunární základny, na níž by astronauti žili a pracovali podobně jako na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Ačkoliv celý program podle CNN mnoho let trápily zásadní problémy, už za pár týdnů by mohlo dojít k velmi důležitému milníku. NASA chce totiž v únoru zahájit misi Artemis II, jejímž cílem je vyslat na cestu kolem Měsíce skupinu čtyř astronautů – Reida Wisemana, Victora Glovera, Christinu Kochovou a Jeremyho Hansena.
Trajektorie zajistí návrat i při problémech
Návrat lidské posádky na našeho vesmírného souputníka po takto dlouhé pauze s sebou samozřejmě přináší řadu velkých výzev. Situaci komplikuje třeba fakt, že astronauti nebudou provádět repliku žádného z předchozích letů misí Apollo. Místo toho obletí Měsíc po takzvané trajektorii praku, což je má přivézt zpět na Zem i v případě, že se něco pokazí a pohonný systém kosmické lodi Orion selže.
Zvolená trasa je každopádně důležitá i proto, že nabídne i některé dosud nevídané pohledy. „Měli bychom spatřit části Měsíce, které lidské oko nikdy předtím nevidělo. A budeme chtít dosáhnout i toho, aby se naše pozorování proměnilo v zásadní poznatky o geologické historii dané oblasti,“ řekla už loni v září astronautka Kochová.
„Během 45 minut, kdy budeme nejblíže měsíčnímu povrchu, budeme bez kontaktu (s řídícím střediskem), jelikož dojde ke ztrátě signálu. Byl bych rád, kdyby se celý svět mohl sejít a doufat a modlit se za to, že se nám signál podaří opět zachytit,“ doplnil Glover.
Výzkum spánku, stresu a imunity
Hlavním cílem mise Artemis II bude především otestování a prověření funkčnosti různých systémů a komponentů orionu. To je zásadní především proto, aby NASA získala informace nezbytné nejen pro budoucí přistání na Měsíci, ale také pro výstavbu a provoz zmíněné lunární základny.
Neméně důležitou součástí mise má být i sledování zdravotního stavu astronautů. Během několikadenní cesty napříč prázdnotou mezi Zemí a Měsícem bude totiž posádka čelit mnohem drsnějšímu radiačnímu prostředí než drtivá většina ostatních vesmírných cestovatelů. Třeba Mezinárodní vesmírná stanice se totiž nachází v jakémsi „ochranném obalu“, který astronauty před radiací do velké míry chrání.
„Na předchozích misích Apollo jsme studovali Měsíc a naše systémy a technologie. Nestudovali jsme ale sami sebe tak, jak to dokážeme dnes. Na misi Artemis tedy budeme shromažďovat některá základní data o tom, jak lidé fungují, když se vzdálí od Země,“ shrnul Jacob Bleacher, hlavní vědecký pracovník oddělení vývoje průzkumných systémů NASA.
Za tímto účelem se bude na palubě orionu nacházet spousta přístrojů, které lze použít k vyhodnocení kognitivních funkcí, spánku, stresu, imunitních reakcí a kardiovaskulárního zdraví celé posádky. Astronauti s sebou povezou také malé čipy s lidskou orgánovou tkání, jejíž reakci na pobyt ve vesmíru budou důkladně analyzovat pro účely následného výzkumu.
Upravený tepelný štít je odolnější
Únorový start Artemis II bude možné zrealizovat především díky skutečnosti, že se podařilo vyřešit problémy související s tepelným štítem lodi Orion. Tento speciální povlak nanesený na spodní část kosmické lodi vykazoval během předchozí mise Artemis I abnormální opotřebení, které sice nebylo katastrofální, ale odborníci přesto chtěli jeho odolnost před prvním letem s posádkou výrazně zlepšit.
NASA nakonec strávila řešením inkriminovaného problému více než jeden rok a věří, že nyní již bude vše fungovat již bez problémů. „Jsme si velmi jisti, že se nám podaří bezpečně dopravit posádku mise Artemis II zpět na Zemi,“ uvedla Lakiesha Hawkinsová, zástupkyně ředitele oddělení vývoje průzkumných systémů NASA.
Mise Artemis II by měla podle současných plánů odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska v americké Floridě 6. února letošního roku. Samotný let pak má trvat přibližně 10 dní.
