Lidí v produktivním věku rychle ubývá a firmy narážejí na demografickou zeď. Země, které se této realitě včas nepřizpůsobí, čeká pomalejší růst, vyšší daně a větší zátěž pro mladou generaci. Populace stárne a bez většího zapojení žen, migrantů a starších osob do pracovního procesu se výkonnost ekonomik výrazně zpomalí, varuje podle The Wall Street Journal Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Akutním nedostatkem pracovní síly už nyní trpí například Rusko.
„Stárnutí populace ohrožuje samotný motor ekonomického růstu, protože ten je závislý na lidské práci. Vstupujeme do nové éry, kdy se problémem stává nikoli nedostatek pracovních míst, ale nedostatek lidí,“ upozorňuje ředitel pro zaměstnanost OECD Stefano Scarpetta.
Varovné prognózy
Zmíněná organizace očekává, že do roku 2060 klesne v členských zemích počet lidí v produktivním věku v průměru o osm procent, přičemž v Itálii, Polsku či v Japonsku bude propad dokonce třetinový. Zároveň výrazně vzroste podíl populace v důchodovém věku – na každou stovku osob ve věku 20 až 64 let jich bude v průměru dvaapadesát (ve srovnání s rokem 2023 jde o asi 68procentní nárůst). A v Itálii, Japonsku, Polsku, Španělsku či v Jižní Koreji to bude i více než 75 osob. Také růst HDP na obyvatele zpomalí na 0,6 procenta ročně, zatímco v dekádě před rokem 2020 to bylo jedno procento.
Spojené státy a Irsko si udrží rychlejší růst. V případě USA se totiž podíl obyvatel schopných pracovat snížil už v minulých dekádách. Dánsko, Francie a Portugalsko pak zaznamenají jen mírné zpomalení.
„Stárnutí populace je pro Česko i celou Evropu extrémně aktuální téma. Nízká porodnost a prodlužování délky života začnou stále výrazněji vytvářet tlak na průběžné pilíře důchodových systémů. Kromě toho to bude mít silné dopady i na poddimenzované zdravotnictví a na ty sektory ekonomiky, odkud odchází do důchodu pracovní síla a odborníci bez dostatečného počtu nových zájemců o daný obor či práci,“ komentuje pro Euro.cz budoucí problémy analytik PwC Dominik Kohut.
Možná řešení?
Negativní dopady lze podle OECD do jisté míry zmírnit. Organizace doporučuje především širší pracovní uplatnění žen, starších lidí a migrantů. Pokud by se podařilo přivést na trh práce více seniorů podle vzoru úspěšných zemí, mohl by se roční růst příjmů v polovině členských států zvýšit o 0,2 procentního bodu, uvádí zpráva. Vyšší zaměstnanost žen má podobný efekt, migrace o něco nižší – a její omezování, k němuž směřují například USA, může situaci naopak zhoršit.
Také česká ekonomika je už nyní výrazně závislá na migraci. „Potvrzují to statistiky pracujících Ukrajinců či Slováků, bez nichž by se řada oborů vlastně už ani neobešla,“ vysvětluje naší redakci hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, podle kterého firmy nedokážou využít domácí rezervy trhu práce.
V Česku se třeba trestuhodně mrhá potenciálem matek, jež se vrací na pracovní trh po rodičovské dovolené. „Rozdíl mezi mírou zaměstnanosti matek s dítětem do šesti let a bezdětných žen je téměř 50 procent, což je zdaleka nejhorší bilance ze všech zemí OECD,“ podotýká ve vyjádření pro Euro.cz hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko. Dle jeho názoru lze situaci řešit i nárůstem zaměstnanosti v pozdějším věku. V Česku aktuálně pracuje zhruba osm procent lidí starších 65 let, zatímco v Dánsku je to téměř třináct procent a v Japonsku dokonce šestadvacet: „Limitem je ale tuzemská struktura ekonomiky, hlavně relativně vysoký podíl průmyslu, často zahrnující fyzicky náročné profese.“
Na zvyšování porodnosti je pozdě
Některé vlády podporují porodnost daňovými úlevami, jde například o Maďarsko. OECD však varuje, že na dlouhodobé řešení porodnosti je pozdě a nově narození by stejně vstoupili na trh práce nejdříve za 20 let až 25 let.
Varovná je i situace v Česku, kde se otázky porodnosti omezují jen na finance, které však nejsou jedinou motivací. „Potvrzuje to i expanze single domácností, takže problém je zřejmě hlubší. Nakonec Maďarsko může ukázat, nakolik je státní podpora porodnosti efektivní a zda se skutečně zvýší počet nových obyvatel dlouhodobě, nebo způsobí jen malý výkyv v čase,“ dodává Dufek.
Že jde o opravdu závažné potíže, potvrzuje i Kohut: „Mezi největší faktory, které mladí lidé uvádějí jako problém při zakládání rodiny, patří jednoznačně ekonomické důvody, primárně dostupnost vlastního bydlení. Následují pracovní příčiny jako flexibilita práce, osobní důvody jako absence vhodného partnera a problémy s plodností spojené s vyšším věkem rodiček. Na konci spektra, ale stále častěji zmiňované, jsou obavy z válek ve světě jako další důvod, proč nepočít děti.“
Někteří odmítají demografickou výzvu s tím, že ji vyřeší umělá inteligence. Ta sice může zlepšit produktivitu, avšak rozhodně není náhradou ani kouzelným řešením nedostatku lidských pracovníků.
Rusko v akutní krizi
Většina zemí čelí demografické krizi zatím hlavně v projekcích, například Rusko ji nicméně zažívá už teď. Ministr práce Anton Koťjakov varoval, že do roku 2030 bude potřeba nahradit 10,1 milionu lidí, kteří odejdou do důchodu, a zároveň pokrýt 800 tisíc nových míst. A když se nepodaří zvýšit produktivitu, hrozí další nedostatek pracovníků, píše Business Insider.
Ruská populace přitom rychle klesá. V roce 2024 se narodilo jen 1,22 milionu dětí, zatímco úmrtnost dosáhla 1,82 milionu. A válka na Ukrajině pochopitelně situaci zhoršuje jak kvůli úmrtím a zraněním na frontě, tak v důsledku odchodu vzdělaných mladých lidí do zahraničí. Ruský prezident Vladimir Putin již označil růst populace za otázku „etnického přežití“ a vyzval ženy, aby měly i osm dětí.
A tamní zaměstnavatelé reagují – ve snaze pokrýt čím dál větší nedostatek pracovní síly nyní o to více sahají po teenagerech i důchodcích. Výsledkem jsou sice vyšší mzdy, ale také vyšší inflace a přehřívání ekonomiky, které Rusko přivádí na pokraj recese, ačkoliv ještě ke konci roku 2023 jeho hospodářství, dle oficiálních ukazatelů, šlapalo naplno.
Pesimistický je navíc i výhled do budoucna. Dle think tanku Atlantic Council by se populace země mohla do konce století snížit ze 146 milionů lidí na polovinu.
