Investování peněz je pro mnoho Čechů poměrně nepříjemným tématem, o kterém se raději vůbec nechtějí bavit. Na první pohled složitý svět akcií, dluhopisů, investičních platforem či dokonce kryptoměn je zkrátka něco, čemu málokdo dobře rozumí. Velká část lidí tedy své peníze, aby o ně náhodou nepřišla, raději vkládá maximálně na stavební spoření či terminované vklady. Částečně za tím stojí i zkušenosti s různými pochybnými investičními schématy či kuponovými fondy, které byly často vytunelované a následně se zhroutily jako domeček z karet.
Zmíněná situace se ale s nástupem mladších generací postupně mění. Pro lidi do 25 let věku už investice žádným sprostým slovem rozhodně nejsou, ba naopak se jedná o téma, o které projevují velký zájem. Potvrzují to jak nejrůznější průzkumy, tak i vyjádření odborníků.
Jedním ze zásadních mezigeneračních rozdílů je třeba fakt, že mladí lidé dnes se spořením začínají relativně brzy. „Generace Z přistupuje k investování výrazně jinak než předchozí generace. Vidíme to jak u vlastních dětí, tak u potomků našich klientů. Investovat často začínají už mezi 17. a 20. rokem, s motivací získat svobodu – nejen finanční, ale i profesní. Chtějí si vydělat na vlastní životní styl, aby v budoucnu mohli pracovat pro smysl, nikoli jen pro peníze,“ řekl pro Euro.cz Josef Podlipný, obchodní ředitel a partner ve Fichtner Wealth Managers.
Jeho tvrzení dokládají i data z průzkumu agentury Ipsos, podle nichž si každý měsíc nějaké peníze stranou odkládá zhruba 57 procent mladých respondentů. Další třetina to dělá pouze jednorázově v případě, že se jim podaří něco ušetřit a jen 11 procent mladých připouští, že nespoří vůbec a namísto toho všechny své příjmy utratí.
Stát se o nás nepostará, myslí si mladí
Zásadní rozdíl v postoji mladých lidí k investicím spočívá například v jejich znalostech. Podle oslovených expertů má značná část generace Z zájem porozumět podstatě svých investic, díky čemuž se v tomto odvětví sami vzdělávají. Do velké míry jim to usnadňuje skutečnost, že informace jsou dnes mnohem dostupnější než dříve. Dalším důležitým faktorem pak může být to, že „složitější“ investiční nástroje si lze nejprve vyzkoušet téměř bez rizika, pokud do nich člověk vloží třeba jen pár stovek korun.
„Postoj generace Z k investování je otevřenější než u předchozích generací. Podle mého názoru se o ně zajímají mnohem aktivněji a snaží se dozvědět, jak jednotlivé mechanismy fungují. Zároveň se dovzdělávají v otázkách investic a někteří si čtou i odborné knihy různé úrovně. Mladí lidé se zkrátka nechtějí spolehnout na ‚dobrotivé a nezištné rady‘ všech kolem a stejně tak se nechtějí spolehnout na to, že se o ně stát nebo někdo jiný postará. Alespoň ta chytřejší polovina této generace se tedy snaží brát osud do vlastních rukou,“ popsal Jan Skovajsa, zakladatel a šéf digitální agentury myTimi.
Podobný názor sdílí i Jakub Mikšovský z investiční platformy Finte, který rovněž zmiňuje nedůvěru generace Z k tomu, jak se o ně v budoucnu postará stát. „Na rozdíl od svých rodičů nebo prarodičů mladí lidé často nepočítají s tím, že by se mohli spoléhat na státní důchod. Tento realistický pohled na budoucnost je vede k tomu, že začínají investovat velmi brzy – často už od první výplaty, a to i v menších částkách. Nejde jim jen o zhodnocení peněz, ale rovněž o dlouhodobou finanční nezávislost a bezpečí ve stáří,“ zmínil Mikšovský.
Investiční aplikace i LEGO
Kromě způsobu, jakým mladí lidé o investicích přemýšlejí, se mění také to, kam své peníze spoří. Díky široké škále různých možností totiž zdaleka nezůstávají jen u „tradičních“ investičních produktů, jako jsou třeba spořící účty. Své peníze vkládají mimo jiné do moderních projektů a platforem, kterých se starší lidé mnohdy bojí.
„Tato generace je technologicky sebevědomá, jazykově vybavená a silně ovlivněná sociálními sítěmi. To se promítá do preferencí – místo tradičních bank volí online brokery, investiční aplikace nebo fintech platformy. Oblíbené jsou akcie, ETF, ale i kryptoměny – ty jsou u Gen Z až pětkrát populárnější než u generace boomers,“ doplnil Podlipný z Fichtner Wealth Managers.
Generace Z je zároveň oproti svým předchůdcům otevřenější riziku, což rovněž pomáhá jejich zájmu o nové formy investic. „Mladí investoři jsou ochotni tolerovat volatilitu trhů, protože mají časovou výhodu – vědí, že mohou ztráty ‚vysedět‘ a trhy přečkat. Díky tomu se nebojí investovat do rizikovějších aktiv. K nim patří třeba akcie menších technologických firem, kryptoměny, ale i alternativní investice, jako jsou například tenisky, sběratelské karty, LEGO sety nebo digitální umělecká díla (NFT),“ uvedl Mikšovský.
Společenský přesah se cení
Jedním z dalších pozoruhodných rysů, který přináší nástup generace Z do světa investování, je větší důraz na hodnoty. Mladí lidé se totiž často snaží podporovat firmy, jež jsou udržitelné nebo mají pozitivní dopad na společnost. Toto takzvané etické investování je stále důležitějším parametrem pro rozhodování o tom, kam daný člověk vloží své peníze.
Zmíněný vývoj potvrzuje rovněž provozní ředitel investiční crowdfundingové platformy Fingood Ondřej Kozel: „U crowdfundingu mladé lidi neláká jen vyšší potenciální výnos, ale i sociální rozměr. Líbí se jim koncept, kdy pomáhají jiným. Právě společenský přesah crowdfundingu nebo pomoc v mém regionu je to, co generaci Z oslovuje.“
Z výše uvedených tvrzení jasně vyplývá, že generace Z má k investicím velmi odlišný přístup, který ale rozhodně nemusí být na škodu. Právě naopak – mladým lidem mohou jejich postoje zásadně pomoci s dosažením finanční stability, ať už v krátkodobém či dlouhodobém horizontu.
„Zájem o investování mezi mladými roste – ať už z nutnosti, nebo z nadšení. Je to generace, která chápe, že správa osobních financí je dovednost, již je potřeba rozvíjet stejně jako jakoukoli jinou. A na rozdíl od minulosti už to není téma jen pro ‚starší a bohaté‘, ale pro každého, kdo si chce vybudovat budoucnost podle vlastních pravidel,“ uzavřel Miškovský z Finte.
