S nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do čela Spojených států odstartovala globální obchodní válka, která výrazně změnila podobu celosvětového obchodu. Na zavádění vysokých dovozních cel na zboží mířící do USA se přitom několik zemí rozhodlo zareagovat různými protiopatřeními, jež můžou mít podobně závažné důsledky.
Třeba Čína tedy začátkem letošního roku výrazně zpřísnila kontrolu vývozu vzácných zemin. To představuje skutečně velký problém pro mnoho firem, jelikož z asijské země pochází přibližně 90 procent všech světových minerálů vzácných zemin. Čína zároveň dominuje globální produkci mnoha dalších kritických minerálů.
Z vyjádření odborníků pro Wall Street Journal vyplývá, že současná situace nejvíce zasáhla obranný průmysl. Vybrané materiály, jež tento segment potřebuje, se nyní prodávají za více než pětinásobek ceny typické v období před začátkem čínských omezení vývozu. Jedna nejmenovaná společnost pak dokonce uvedla, že jí nedávno nabídli samarium za 60krát vyšší cenu, než je obvyklé. Zmíněný prvek je přitom nezbytný pro výrobu magnetů, které zvládají extrémní teploty v motoru stíhačky.
Čína vývoz důkladně kontroluje
Závažné dopady současných omezení potvrzují rovněž data od softwarové firmy Govini. Z nich vyplývá, že více než 80 tisíc součástek používaných ve zbraňových systémech amerických ozbrojených sil je vyrobeno z kritických minerálů, které nyní podléhají čínským kontrolám vývozu. Téměř všechny dodavatelské řetězce Pentagonu týkající se kritických minerálů se navíc aktuálně spoléhají na alespoň jednoho čínského dodavatele, což Pekingu poskytuje skutečně velký vliv na americký obranný průmysl.
Aktuální situaci dobře ilustrují také nedávné problémy společnosti ePropelled, která vyrábí pohonné motory pro drony. Její žádosti o dovoz potřebných minerálů z Číny byly nedávno schváleny pro mnoho civilních účelů, ale zamítnuty pro obranný a letecký průmysl. Firma navíc měla svému čínskému dodavateli poslat výkresy svých produktů včetně seznamu kupujících, což razantně odmítla.
Podobné zpřísnění kontrol vývozu potvrzují i další výrobci, podle nichž začala Čína od začátku tohoto roku požadovat vyplnění rozsáhlé dokumentace o tom, jak budou dovážené kovy a magnety využity. Čínští regulátoři přitom často požadují velmi citlivé informace, aby se ujistili, že žádný z materiálů nebude sloužit k vojenským účelům.
Kromě samotného omezení vývozu vzácných minerálů představuje pro mnohé americké firmy ještě větší problém, že Čína od prosince zcela zakázala prodej germania, galia a antimonu do Spojených států. Tyto prvky se používají například ke kalení olověných střel a projektilů nebo do zařízení pro noční vidění. Některé americké společnosti v obranném průmyslu už tedy varují před možným snížením své produkce, pokud se jim v blízké době nepodaří sehnat jiný zdroj minerálů.
„Naše společnost má v současnosti velmi omezené zásoby germania. Abychom byli schopni zajistit včasné dodávky objednaných produktů, musí se tok materiálu v druhé polovině roku 2025 podstatně zlepšit,“ uvedl Bill Lynn, generální ředitel společnosti Leonardo DRS. Tato firma z germania vyrábí třeba infračervené senzory, které se používají v raketách, přičemž nyní se snaží vymyslet, jak germanium co nejvíce nahradit.
Najít řešení bude obtížné
Ideálním řešením současné situace by podle amerického ministerstva obrany bylo nalezení nových dodavatelů z jiných zemí. Podle odborníků to ovšem bude velmi složité, a to zejména kvůli dominanci Číny v těžbě kritických minerálů. Obzvláště velké problémy pak budou mít především menší firmy, které mají velmi omezené znalosti dodavatelského řetězce, a zároveň nízké příjmy, takže si nemohou dovolit nakupovat ve velkém za výhodnějších podmínek.
Ministerstvo obrany USA o problému samozřejmě ví, a snaží se svou závislost na Číně aspoň částečně zmírnit. Začátkem loňského roku tedy zřídilo Fórum pro kritické minerály, jehož cílem je podpořit projekty, které přesouvají současné dodavatelské řetězce nerostných surovin do Spojených států a dalších spojeneckých zemích. Těžaři vzácných kovů se mají díky fóru snadněji dostat k financování, jež je nezbytné pro zvýšení produkce kritických materiálů.
I přes výše uvedené kroky je ale jasné, že americký obranný průmysl se aktuálně nachází ve velmi obtížné situaci, jejíž řešení bude trvat nějakou dobu, a bezpochyby bude komplikované a drahé. „Mohu vám říct, že o tomto problému mluvíme prakticky denně, a i společnosti z našich řad o tom mluví denně,“ uzavřel Dak Hardwick, viceprezident amerického sdružení pro obranu a komerční letectví Aerospace Industries Association.
