Čínský prezident Si Ťin-pching nařídil námořnictvu v Jihočínském moři, aby se připravilo k boji. Podle čínských médií hovořil i o válečném konfliktu. Zástupci americké armády upozorňují, že čínské námořnictvo již předstihlo americké v počtu lodí a ponorek. Číně se nelíbí zejména snaha Tchaj-wanu vyhlásit referendum o nezávislosti.
Prezident Si Ťin-pching nařídil velitelství námořnictva v Jihočínském moři, aby posílilo své bojové kapacity a připravilo se na možný konflikt, uvedl hongkongský deník South China Morning Post.
Deník napsal, že prezident hovořil o přípravě na válku. „Je nezbytné posílit naší misi a soustředit se na přípravu pro boj a válku,“ řekl Si během návštěvy provincie Kuang-tung.
Silná slova prezidenta navazují na výroky čínského ministra obrany Wej Feng-cheho, jenž pohrozil Tchaj-wanu vojenskou akcí, pokud bude usilovat o suverenitu. Na začátku října došlo v Jihočínském moři téměř ke srážce čínského torpédoborce s americkým. Podle americké armády se jednalo o neprofesionální a nebezpečný manévr. Čína si nárokuje území, kterým prochází třetina objemu celosvětové námořní dopravy.
Čínské jaderné ambice v Jihočínském moři:
Čína staví plovoucí jaderné reaktory. Okolí je ve střehu
Slova čínského prezidenta mají varovat zejména Spojené státy, že své územní nároky v Jihočínském moři míní vážně, řekl analytik mezinárodních vztahů Collin Koh z technologické univerzity v Singapuru. Čína staví vojenské základny na umělých ostrovech i na korálových útesech v regionu, které jsou vzdáleny až 1200 kilometrů od čínského pobřeží.
Americká armáda připouští, že její námořní dominance v Tichém oceánu je ohrožována právě Čínou. V počtu plavidel a ponorek už Čína Spojené státy předstihla. Admirál Philip Davidson, který je velitelem amerického námořnictva v tichomořské oblasti, zdůraznil, že Čína už nyní může kontrolovat Jihočínské moře při všech scénářích kromě konfliktu se Spojenými státy. Varoval i před tím, že v budoucnu by mohly Spojené státy konflikt s Čínou prohrát.
Jedná se také o vývoj čínských raket, na který se nevztahuje americko-sovětská dohoda z roku 1987 o likvidaci raket krátkého a středního doletu, ze které chce americký prezident Donald Trump vystoupit.
Kromě toho, že ji podle Američanů a NATO porušuje Rusko, jde také o to, aby si Trump „rozvázal ruce“ v Pacifiku. Čína totiž žádnou dohodou omezena není.
Související články:
