Mnohem lepší je pracovat v pohodlí kanceláře než venku na stavbě. Přesně takový závěr vyplývá z nového průzkumu Wellbeing Index 2025 portálů JenPráce.cz a JenFirmy.cz. Analýza, která je založená na více než 9 150 hodnoceních zaměstnanců, ukazuje hluboký rozpor mezi „bílými“ a „modrými“ límečky v Česku. Lidé zastávající kancelářské profese, tedy například ty v IT, financích, produktu či marketingu, totiž patří k nejspokojenějším, jejich kolegové a kolegyně z výroby, stavebnictví, dopravy a služeb jsou v tomto ohledu dlouhodobě o poznání pesimističtější.
Podle dat nasbíraných v loňském roce se průměrná spokojenost českých zaměstnanců dostala na úroveň 3,24 z celkem pěti možných bodů. Index se přitom zaměřil na jedenáct různých oblastí, mezi které patří třeba mzda, benefity, pracovní kolektiv, atmosféra, pracovní zázemí, přístup nadřízených, kariérní růst a vzdělávání.
Jste spokojeni ve svém současném zaměstnání?
Vůbec nejlépe ze všech zkoumaných kategorií dopadla rozmanitost práce (3,68 bodu z pěti), následoval pracovní kolektiv (3,58 bodu) a pracovní doba (3,53 bodu). Naopak nejhůře čeští zaměstnanci hodnotili dostupné benefity (2,86 bodu), prémie a osobní ohodnocení (2,91 bodu) a možnosti kariérního růstu (2,97 bodu).
Zajímavé přitom je, že analýza odhalila výrazné rozdíly ve spokojenosti mezi jednotlivými kraji. Nadprůměrných hodnot dosáhl zejména Ústecký a Karlovarský kraj. „Naše data naznačují, že v regionech s vyšší nezaměstnaností jsou zaměstnanci za práci celkově vděčnější – dobře vidí, kolik lidí v okolí ji nemá, a svůj vlastní standard proto vnímají pozitivněji,“ komentuje Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz.
Z oborů vede IT
Nejvíce spokojení jsou podle průzkumu zaměstnanci v těch profesích, které mají vyšší, často rozhodovací pozici. Konkrétně se jedná o oddělení produktového a projektového řízení (4,14 z 5), oddělení marketingu a PR (3,99 bodu) a právní oddělení (3,88 bodu). Tito zaměstnanci typicky kombinují zajímavou a rozmanitou náplň práce, kvalitní pracovní zázemí, větší možnosti kariérního rozvoje a častější využití flexibilních forem práce včetně home office. Co se týče konkrétních oborů, nejlépe hodnocené jsou informační technologie (3,77 bodu) a finance, pojišťovnictví a reality (3,65 bodu).
Na opačném konci spektra stojí takzvané modré límečky, tedy lidé v provozních a manuálních profesích. Nejnižší spokojenost na úrovni oborů panuje v ubytování, stravování a cestovním ruchu (3,07 z 5), stavebnictví (3,13 bodu), dopravě a skladování (3,14 bodu) a zpracovatelském průmyslu (3,19 bodu). Na úrovni oddělení je pak nejhorší hodnocení u bezpečnosti a ochrany (2,99 bodu), výroby (3,04 bodu) a stavebních prací a údržby (3,06 bodu).
„Společnými znaky těchto profesí jsou fyzicky náročná práce, omezené nebo nulové možnosti práce z domova, historicky nízké investice do zaměstnaneckého wellbeingu a vyšší podíl středních a nižších příjmových skupin,“ uvádí Španěl.
Velmi podobná data vyplývají i z průzkumů společností Grafton Recruitment a Alma Career. „K nejspokojenějším patří pracovníci z IT a podnikových služeb, kde je spokojených až 90 procent zaměstnanců. K nejméně spokojeným pak patří lidé pracující ve výrobě, kde je to jen necelá polovina. Důvody se přitom různí. Zatímco v IT a podnikových službách jsou lidé spokojení zejména díky práci, která je baví, a přátelskému kolektivu, ve výrobě jejich spokojenost snižuje nedostatečné finanční ohodnocení,“ vysvětluje redakci Euro.cz Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment.
Velkým pozitivem je dobrý kolektiv
Kromě zmíněného finančního ohodnocení, na jehož nižší úroveň si často stěžují především modré límečky, spokojenost zaměstnanců negativně ovlivňují i poskytované benefity. Ty jsou totiž v recenzích českých pracovníků kritizovány přibližně 3,6krát častěji, než kolikrát jsou oceňovány. Obvykle přitom lidé zmiňují „žádné“, „minimální“ nebo „malé“ benefity, přičemž tradiční stravenky či MultiSport karty vnímají v prostředí vysoké inflace jako nedostatečné.
Velmi pozitivně naopak zaměstnanci mluví o svých kolezích. Pracovní kolektiv patří k nejlépe hodnoceným faktorům (3,58 z 5) vůbec, přičemž v pozitivních recenzích převažují formulace jako „super tým“ či „přátelská atmosféra“. Mnoho respondentů přitom otevřeně přiznává, že právě lidé kolem nich jsou hlavním důvodem, proč ve firmě zůstávají i přes nespokojenost s platem, benefity nebo vedením.
„Loajalita českých zaměstnanců směřuje primárně ke kolegům a samotné náplni práce, nikoliv k instituci nebo firemní značce. Toto tvrzení přitom platí napříč bílými i modrými límečky,“ popisuje Španěl z JenPráce.cz.
Se svými šéfy si Češi nerozumí
Ačkoliv vztahy zaměstnanců s jejich kolegy jsou většinou velmi dobré, zcela jiný názor mají Češi na své šéfy. Z analýzy totiž vyplývá, že tuzemský trh práce prochází krizí důvěry mezi zaměstnanci a vedením firem, přičemž vedoucí jsou v recenzích téměř dvakrát častěji zmiňováni negativně než pozitivně. Výtky se obvykle týkají „neférového přístupu“, „špatné komunikace“, „nedostatku uznání“ či „arogance“. Často se objevují také stížnosti na neplacené přesčasy, přetěžování a pocit, že zaměstnanec je „jen číslo“ a snadno nahraditelný.
Právě přístup vedení je přitom pro mnoho zaměstnanců jedním z klíčových faktorů, který rozhoduje, zda v dané společnosti zůstanou. „Index ukazuje, že spokojenost zaměstnanců nelze vyřešit jedním benefitem ani jednorázovým navýšením mezd. Z pohledu vlivu na celkové hodnocení hrají klíčovou roli takzvané měkké faktory, jako je atmosféra na pracovišti, pracovní zázemí a přístup nadřízených,“ míní Španěl.
Konkrétní rady pro navýšení spokojenosti zaměstnanců s vedením pak zmiňuje Kouba: „V prvé řadě by se čeští šéfové měli zaměřit na řádnou komunikaci, právě ta je totiž často spouštěčem problémů. Zaměstnanci potřebují transparentnost, potřebují slyšet uznání, mít pocit, že jsou potřební. Vedoucí pracovníci by se také měli naučit, jak pracovat s různorodými týmy. Neřešit generace, ale to, v jaké fázi života a kariéry se daný člověk nachází.“
Zásadní je i flexibilita
Významnou roli v posilování spokojenosti zaměstnanců hrají také další faktory, přičemž jedním z nich je možnost práce na dálku. Home office je v recenzích pracovníků obvykle zmiňován v pozitivním kontextu a často se objevuje i mezi návrhy, co by měl zaměstnavatel zlepšit. V profesích, kde se pracuje převážně u počítače, totiž funguje flexibilita jako silný nefinanční benefit.
„Zaměstnavatelé by se určitě měli zaměřit na flexibilitu, a to nejen v kancelářském prostředí, ale i u modrých límečků, kde by byla velkým přínosem alespoň částečná možnost si vybrat směny,“ souhlasí Kouba z Graftonu. „Stejně tak by se neměli zabývat tím, jak omezit home office. Spíše je potřeba sledovat efektivitu práce z domova, která je stále zaměstnanci ve velké míře alespoň částečně preferována,“ uzavírá.
