EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Statisíce Čechů každoročně poznávají Chorvatsko doslova na vlastní kůži. Rekreanti ale poznávají jen část chorvatské ekonomiky - i když právě turistický ruch je pro ni klíčový.
foto: ČTK
EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Statisíce Čechů každoročně poznávají Chorvatsko doslova na vlastní kůži. Rekreanti ale poznávají jen část chorvatské ekonomiky - i když právě turistický ruch je pro ni klíčový. Chorvatská vláda se všemožně snaží o zvýšení atraktivity země pro zahraniční investory. Zahraniční firmy mohou na dani z příjmů právnických osob odvádět pouze tři procenta z dosaženého zisku - za podmínky, že zaměstnávají více než padesát domácích zaměstnanců a investují více než 20 milionů chorvatských kun na chorvatském území. Ekonomika země je pořád poznamenána nedávnou válkou. Velkým problémem je vysoká nezaměstnanost v zemi (posledních pět let se drží okolo 20 %), poměrně vysoká zadluženost státu a nedokončená privatizace mnoha velkých společností. Problémem nadále zůstává také rozvinutá šedá ekonomika a nízká platební morálka domácích podnikatelů (jak při placení daní, tak při vzájemném vyrovnání za poskytnuté zboží a služby). DAŇ Z PŘÍJMŮ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
Daň z příjmů právnických osob má jednotnou sazbu ve výši 20 %. Při podnikání ve státem podporovaných odvětvích (například zdravotní péče či školství) nebo v oblastech postižených válečným konfliktem je sazba nižší (5 %-10 %). Daň z příjmů fyzických osob závisí na výši dosahovaného příjmu. Do měsíčního příjmu ve výši 2500 chorvatských kun (HRK) je daňová sazba 15 %, od 2500 do 6250 HRK činí sazba 25 % a při měsíčním příjmu vyšším než 6250 HRK dosahuje 35 %. Současně musí zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádět do státní pokladny povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Sociální pojištění činí 11,6 % (zahrnuje příspěvek na důchodové pojištění a příspěvek do fondu zaměstnanosti), zdravotní pojištění potom činí 9 %. Stejně jako v ostatních evropských zemích musí sociální a zdravotní pojištění za svého zaměstnance odvádět i zaměstnavatel (sociální pojištění ve výši 9,6 % a zdravotní pojištění ve výši 7 %). Mzdové náklady jsou pro zdejší zaměstnavatele poměrně vysokou položkou.
DPH A OSTATNÍ DANĚ Daň z přidané hodnoty má v Chorvatsku pouze jednu sazbu ve výši 22 %. V současné době však chorvatská vláda zvažuje v nejbližší době její snížení. Na některé zboží a služby se však vztahuje nulová sazba daně (například léky, mléko, chléb či knihy). Daň z nemovitosti činí 5 %. V jednotlivých městech jsou místní samosprávou zavedeny ještě další místní daně, jejichž výše je rozdílná (například dodatečná daň z příjmů, daň dědická, daň na silniční vozidla či plavidla). BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ
Měnovou politiku řídí Chorvatská národní banka, současně také dohlíží na komerční banky. V minulosti byla Chorvatská národní banka několikrát upozorňována Mezinárodním měnovým fondem, aby více hlídala solventnost a likviditu jednotlivých bank. Trendem v chorvatském bankovnictví je slučování jednotlivých bankovních domů do silnějších subjektů, které pak mají větší ekonomické možnosti. Téměř celé bankovnictví je již zprivatizováno (více než 90 %). Většina bank má samozřejmě zahraničního majitele. Největší domácí banky jsou Privredna banka Zagreb a Zagrebačka banka. Většina významných podniků má zřízeny účty právě u těchto dvou bankovních domů, které jsou zároveň nejlépe hodnoceny zahraničními agenturami. Oproti členským zemím Evropské unie není pojistný trh v Chorvatsku příliš rozvinut. Průměrné výdaje na životní pojištění občanů se pohybují okolo jednoho procenta měsíčních výdajů domácností (v zemích západní Evropy se pohybují okolo čtyř procent).
INVESTOVÁNÍ Přestože se chorvatská vláda snaží přilákat zahraniční investory nízkými daňovými sazbami, není objem zahraničních investic příliš uspokojivý. Důvody je potřeba hledat především v nízké platební morálce chorvatských firem i jednotlivých podnikatelů, v nedostatečné právní ochraně investic a nízké vymahatelnosti obchodního práva. Pro mnoho činností potřebuje zahraniční investor různá povolení, jejichž vydávání je časově velmi náročné a komplikuje ho mnoho byrokratických postupů. Přesto zahraniční společnosti velmi pozitivně hodnotí provedené vládní změny. Chorvatsko dosáhlo zlepšení v mnoha ukazatelích (každoroční růst HDP či nízká inflace). Mezinárodní úvěrový rating země se v posledních letech výrazně zlepšil na stupeň BB+. Přímé zahraniční investice dosáhly v loňském roce zhruba 1,7 miliardy amerických dolarů. Největšími obchodními partnery jsou Německo, Itálie a Rakousko. Lze očekávat, že díky svému potenciálu a výhodné geografické poloze bude Chorvatsko v budoucnu pro zahraniční investory mnohem zajímavější než doposud. INFRASTRUKTURA A CESTOVNÍ RUCH**
Rozvoj infrastruktury je jedním ze základních předpokladů udržení chorvatské pozice mezi nejnavštěvovanějšími evropskými státy. Pro příliv turistů je totiž nutné rychlé spojení mezi centrem země a mořem (okolo 85 % turistů přijíždí do Chorvatska vlastním autem). V dopravě hraje jednoznačný prim silniční doprava (okolo 70 % uskutečněné osobní i zbožové přepravy), která meziročně zaznamenává neustálý nárůst. V současné době se pracuje na zvyšování hustoty a kvality především dálniční sítě. Cestovní ruch je tahounem chorvatské ekonomiky, neboť je propojen s hotelnictvím, dopravou, pohostinstvím a všemi dalšími doprovodnými službami. Loni zavítalo do Chorvatska 8,8 milionu turistů. Nejvíce návštěvníků je z Německa, Itálie, Rakouska, Slovinska a Česka. Samotné nádherné přírodní podmínky však nemusí v budoucnosti stačit - je zapotřebí neustále zlepšovat úroveň poskytovaných služeb.
