Málokdo zná tuzemskou ekonomiku a šéfy těch největších firem jako generální ředitelka SAP Česká republika Hana Součková. Sama patří mezi nejvlivnější lídry zdejšího byznysu, a to navzdory skutečnosti, že její profesní kariéra původně začala ve zcela jiném oboru – ve stavebnictví.
Svoji diplomku Součková věnovala problematice marketingu mostů. Po promocích se dokonce na čas uchytila ve firmě Stavby mostů, brzy na to se však přesunula do světa IT, jehož potenciál se jí zdál o poznání větší. Zásadní změna nicméně přišla až v roce 2014, kdy zamířila do společnosti SAP ČR, jíž dnes už téměř sedm let šéfuje.
Správná energie pro budoucnost
Kromě toho, že řídí druhou největší evropskou pobočku uvedeného německého giganta (a pátou na světě), jehož produkty u nás používá na 1 400 firem tvořících 80 procent české ekonomiky, se stihne Součková každý večer věnovat svému deníku. Psala si ho už v dětství, přičemž zhruba před 10 lety tento dávný zvyk opět obnovila.
„Pomáhá mi to třídit a zaznamenat myšlenky po celém dni, je to můj rituál a uklidnění před spánkem. Navíc mne to baví a považuji to za velmi silný nástroj, který mi dává zpětnou vazbu. Když deníkem listuji, vidím, jak se posouvám i v práci. Myslím, že je to pro manažera velmi užitečné. Koneckonců své deníky publikoval už Markus Aurelius a po něm i řada panovníků, spisovatelů, politiků nebo státníků,“ popisuje Součková vlastní přístup.
Pro Česko je podle ní klíčové soustředit se do budoucna kromě velkých firem, jejichž matky jsou v zahraničí, i na ty střední. „A že jich tady máme spoustu, třeba už trochu profláklý Rohlík, líbí se mi i Notino, Linet nebo startup Cans. Tam se objevuje ten pravý potenciál, za nimi stojí lidé s tou správnou hladovou vizí. To je budoucnost Česka. Proto je důležité rozvíjet startupovou a byznysovou komunitu, aby se lidé nebáli pustit se do podnikání, a nezůstali jsme jen ‚prodlouženou lokací‘ velkých firem. Ale ani to není špatně – třeba u nás v SAPu jsme ukázali talent a kvalitu a dokázali jsme se dostat na druhé místo v Evropě. Kombinace obojího je dobrá, jako dvě nohy, na kterých chceme ekonomiku stavět,“ říká Hanka.
Sama je toho názoru, že zdejším manažerům občas chybí sebevědomí. „Zetková“ generace se tomu západnímu sice už přibližuje, jeho úrovně ale zatím nedosahuje.
Proč tomu tak je? Důvodem je podle šéfky SAPu české školství, které funguje naprosto odlišně od toho západoevropského, amerického či asijského. Proto fandí všem programům, jako je Erasmus, i generaci Z, která podle ní není vůbec křehká, jak se o ní říká. Součková tvrdí, že je zkrátka a dobře jen jiná a na věci se dívá po svém – a zároveň platí, že má i onu správnou „hladovou energii“.
„A přesně to teď potřebujeme, proto jsem optimista. Ale bavme se víc o celoživotním vzdělávání, to je pro mne teď téma číslo jedna. Právě to mne přivedlo od stavařiny až tam, kde teď jsem. Dokončená škola dnes už nestačí, lidé na sobě musí pracovat celý život. A v dnešním světě to platí desetinásobně. Je třeba změnit vlastní mindset, což se lidem nedaří. Jejich neochota dál se po škole vzdělávat, nás brzdí nejvíc,“ myslí si manažerka.
Setkávání generací
Na mladé lidi se v SAPu dle Součkové snaží klást důraz. Ostatně zástupci generace Z, tedy osob narozených od poloviny 90. let do roku 2010, ve společnosti dnes tvoří již více než 20 procent jejích zaměstnanců: „A věnujeme jim pozornost. V tomto ohledu starší generace chybuje a zapomíná mladým naslouchat, protože si myslí, že má víc zkušeností. Já sama jsem se teď třeba vrátila k našemu programu reverzního mentoringu, kdy se setkávám s lidmi z generace Z a navzájem se mentorujeme. Je to vždycky zajímavé – jejich pohled je sice jiný, ale může být přínosný i pro mne samotnou.“
Takový dialog je podle Součkové neocenitelný, protože mladí lidé potřebují zkušenosti těch starších a naopak ti starší zase potřebují provokativnost mladých. Zároveň je dle jejího názoru potřeba pochopit, že generace Z vyrůstala v naprosto odlišných podmínkách a opravdu má pocit, že se o Zemi musí starat, jelikož zde nemusí žít takto v klidu napořád.
V „českém“ SAPu aktuálně pracuje kolem 3 700 lidí, přičemž každý rok přibývá zhruba 200 nových pozic. „S naší fluktuací mezi pěti až šesti procenty to obnáší 300 až 400 nových lidí, což je podle mne na zdejší trh vysoké číslo,“ podotýká Součková s tím, že ve firmě s kolegy evidují na 118 národností, které mluví 73 různými světovými jazyky. „Je tu hodně komunit, teď hodně roste třeba indická. Mým cílem tak je, abychom se v Česku stali největším IT zaměstnavatelem a nabízeli best practices ve všech oblastech,“ prohlašuje ambiciózně.
Ekosystém inovací
V rámci získávání nových myšlenek a inspirace SAP podporuje své zaměstnance prostřednictvím interního projektu One Billion Lives, v němž mohou lidé přicházet s nápady na to, co by šlo dělat ve firmě lépe pro zlepšení jejího společenského dopadu. Podobně společnost spolupracuje se startupy, aby nezaostala v inovacích – zvlášť při současném překotném vývoji hlavně ve světě technologií.
„My vytváříme silný a stabilní ‚podvozek‘ v rámci našeho korporátu, ale zároveň potřebujeme nabídnout ekosystém inovačního potenciálu. Proto jsme se otevřeli spolupráci se startupy. Aktuálně se zaměřujeme na ty, které už své řešení v jedné zemi nasadily, a my jim pomáháme se škálovatelností. Když je jejich záměr kvalitní a kompatibilní s našimi produkty, otevřeme jim cestu k našim zákazníkům, kterých je přes 400 tisíc po celém světě,“ míní Součková a dodává, že takto například uspěla česká firma Semantic Visions, jejíž analýzy dokážou detekovat rizika.
AI jako povinnost
Spolupráce se startupovou komunitou umožňuje SAPu nabídnout zákazníkům větší flexibilitu, dynamiku a inovace. Zároveň také nepřichází o data, která zůstávají v potřebné struktuře a lze je vytěžit. Ta jsou navíc důležitá i kvůli umělé inteligenci (AI).
S nástroji AI pracují v SAPu již celé roky – kontinuálně zde testují a trénují systémy pro prediktivní analýzy, a to s pomocí anonymizovaných dat 34 tisíc zákazníků. Nedávno představené AI agenty používají třeba při kontrole nabídek, zda v nich náhodou nic nechybí. Brzy navíc budou představeni další dva. První v sobě bude mít celé know-how včetně help desku, což poslouží především vývojářům, kterým tak náramně zrychlí práci. Ten druhý zase pomůže například s brainstormingem, a tedy se bude hodit například konzultantům, jimž dokáže připravit několik scénářů řešení úkolu.
„Cílem je redefinice některých oborů, například účetnictví, personalistiky nebo skladového hospodářství. Pro nás je ‚AI first‘, bude to nová éra ERP. Chceme zákazníkům nabídnout maximálně flexibilního pomocníka v našem velmi nestabilním světě, který jim připraví multiscénáře pro nejrůznější situace a upozorní na rizika, která umí nepřetržitě vyhodnocovat. Dnes totiž minulá zkušenost nestačí, je třeba reagovat právě teď a tady,“ komentuje aktuální směr vývoje Hanka.
Adopce nástrojů umělé inteligence by pro české manažery měla být v podstatě povinností, míní. Snahu ministerstva průmyslu a obchodu, jež vytvořilo odbor, který má na jejím využití v rámci zdejšího podnikatelského prostředí pracovat, obecně vítá. „Ovšem od velkého světa nás stále dělí forma a rychlost adopce. Zlomovým bodem jsou jednoznačně šéfové firem. Ne nadarmo se říká, že příklady táhnou. Ve chvíli, kdy management firmy sám AI využívá a přináší inovaci a nadšení, tak se do toho pustí celá firma velmi rychle,“ doplňuje Součková na závěr.
