Budoucnost se málokdy vyvíjí předvídatelně, tvoří ji spíše náhlé zvraty, které mění pravidla hry dřív, než si stačíme všimnout. Klíčové změny se přitom odehrávají nejen v politice, ale také na poli technologií, ekonomiky či kultury. A právě na ně reagují i „šokující předpovědi“ neboli černé labutě, jež na konci každého roku představuje společnost Saxo Bank.
Nutno zdůraznit, že se v žádném případě nejedná o skutečné prognózy, nýbrž o myšlenkové experimenty s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem. „Cílem je spíš zpochybňování zažitých narativů. Možná budou v roce 2026 právě klidné finanční trhy tím novým šokujícím scénářem,“ uvádí šéf makrostrategie Saxo Bank John J. Hardy.
Hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček je vnímá coby každoroční makro verzi seriálu Black Mirror. Nečte je jako seriózní prognózu, ale spíše jakožto katalog našich současných obav a fascinací – kvantovými počítači počínaje, přes fenomén umělé inteligence, léky na obezitu, rostoucí čínský vliv, slábnoucí dolar, rozpínající se vesmírný byznys až po popkulturu v podání Taylor Swift.
„Ty scénáře jsou záměrně přestřelené, ale pro investory mají jednu praktickou hodnotu. Nutí nás poctivě si položit otázku: Co kdyby se i jen desetina z toho naplnila? V tom smyslu jsou spíš stress testem našich investičních příběhů než pokusem uhodnout rok 2026,“ dodává Tyleček pro Euro.cz s tím, že skutečně šokující by možná byl právě fakt, kdyby se nakonec z toho nestalo vůbec nic. Jak tedy ony černé labutě pro nadcházející rok optikou analytiků Saxo Bank a jejich „křišťálové koule“ konkrétně vypadají?
Kvantový otřes a kulturní boom
Příští rok podle představitelů Saxo Bank začíná okamžikem, kterému analytici říkají Den Q, jenž nabourává krypto a destabilizuje světové finance. Kvantové stroje jsou náhle schopné bez námahy prolomit všechny digitální zámky, což během jediného okamžiku obrací technologický i finanční svět vzhůru nohama. Kryptoměny se hroutí, zlato vystřeluje k pěticiferným hodnotám a banky i vlády horečně pracují na obnově důvěry v postkvantovou bezpečnostní infrastrukturu.
Do toho přichází zcela opačný typ otřesu. Trhy zjistí, že i kulturní změny mohou pohnout makrem. Svatba Taylor Swift a hráče amerického fotbalu Travise Kelceho způsobí, že mladí lidé odlepí oči od displejů, vrací se na hřiště, do svatebních síní i obchodů s kočárky. Plodnost roste, rodin přibývá a ekonomové s pobavením razí novou frázi: Swiftie Put.
Pošetilé, že? Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas, souhlasí. Představa takového baby boomu, byť nastartovaného zřejmě nejslavnější zpěvačkou současnosti, je dle jeho názoru velice bizarní: „Myslím si, že návyky mladé generace těžko změní jedna ikona showbyznysu. I když dokáže vyvolat místní zemětřesení, své fanouškovské generaci rozhodně nezajistí bydlení pro založení rodiny.“
Zdravotní revoluce, vesmírné IPO a AI v čele firem
Zatímco svatba desetiletí a technologický progres mění svět, americká politika překvapivě zvolní. Stane se tak poté, co ošklivé stranické šarvátky v amerických volbách v polovině funkčního prezidentského období šokovaly mlčící většinu nezávislých voličů, kteří požadují reformy a posílení demokratických institucí. Donald Trump sice zůstane Donaldem Trumpem, ale USA se začnou posouvat dál.
Jiná předpověď Saxo Bank se přesouvá ke zdraví a byznysu. GLP-1 léky na obezitu se objevují ve formě tablet a začínají měnit život nejen lidí, ale i jejich domácích mazlíčků. Obvod pasu se zmenšuje, délka dožití se zvyšuje a potravinářské firmy se předhánějí v tom, kdo změnu výživových standardů dokáže nejlépe zpeněžit.
Nad Zemí se mezitím rodí úplně nový investiční prostor. SpaceX Elona Muska oznamuje vstup na burzu (IPO) s oceněním přesahujícím bilion dolarů a „vesmírná ekonomika“ se mění z marketingového sloganu na reálný trh. Orbitální výroba i lunární projekty se přesouvají ze science fiction do konkrétních investičních plánů.
Svět byznysu ovšem čeká ještě další zlom – tentokrát na úrovni řízení firem. Jedna ze společností z žebříčku Fortune 500 jmenuje na pozici generálního ředitele model umělé inteligence. Tento CEO bez zapojení ega přiměje správní rady přemýšlet o partnerství člověka a stroje na samém vrcholu firemních struktur.
„Přenosu pravomoci na AI, která někdy umí i docela slušně lhát a ohýbat realitu lépe než leckterý politik, se opravdu obávám. Zatím vidíme samé úspěchy AI, ale bylo by dobré počítat i s jejím možným selháním. Jinak se na ni totiž budeme dívat jako na ‚black box‘ poskytující jen správné odpovědi,“ varuje Dufek.
Přeskupení měnové moci a čistka za bilion dolarů
Další linie předpovědí míří do geopolitiky. Čína zavádí offshore jüan vázaný na zlato, aby jej využila pro obchodní redenominaci. Americký dolar si sice udržuje pozici hlavní měny světa, ale jeho výsada se začíná drolit.
„Z mého pohledu dominance čínské měny zní už trochu přesvědčivěji, i ta má nicméně svá ale. Aby měna byla dominantní a favorizovaná, potřebuje určitou dávku volnosti nebo, řekněme, svobody pohybu a bezpečí. A tu v případě Číny zatím rozhodně nemá. Ostatně, byla by Čína radostí bez sebe, kdyby její měna prudce posilovala díky celosvětovému zájmu? Předpokládám, že nejspíš ne,“ míní Dufek.
A zatímco svět řeší měnové tektonické posuny, přichází jiná výzva, opět z oblasti technologií. Když dobře navržená umělá inteligence dokáže firmám pomáhat s řízením, hloupá AI, špatně řízení agenti nebo automatizace masově selhávají. Výsledkem je čistka za biliony dolarů a vznik nové profese „uklízečů umělé inteligence“, kteří mají za úkol dezinfikovat kódovou základnu moderního života.
Černé labutě českých analytiků
Jak hodnotí zmíněné předpovědi Saxo Bank ostatní čeští analytici? A jakých konkrétních scénářů se sami obávají? „Prognózy Saxo Bank jsou jako vždy zajímavé a mohou posloužit jako předloha pro další bizarní scénáře. Například: první kvantový počítač začne trénovat AI, která se dostane na úroveň samostatně přemýšlející jednotky. Ty budou ve velkém nasazovány do pracovního procesu, což povede k masivní vlně propouštění. AI dokonce oddá i Taylor Swift a Travise Kelce,“ popisuje pro Euro.cz hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Pro Tylečka by pak byl skutečnou černou labutí krach lídra AI, společnosti OpenAI. „Trhy dnes de facto staví dlouhodobé valuace technologického sektoru na předpokladu, že generativní umělá inteligence bude nevyhnutelně pronikat do všech oblastí ekonomiky. Pád firmy, která je vnímána jako symbol současného AI boomu, by tento příběh brutálně zpochybnil,“ doplňuje s tím, že následkem by bylo přecenění celého segmentu a ztráta důvěry ve schopnost monetizace dotčené technologie.
Dufkova „černá“ prognóza je o poznání pravděpodobnější. Obává se totiž, že ani v dalším roce si lídři Evropské unie a její početná byrokracie neuvědomí, že Starému kontinentu ujíždí vlak nejen ve výzkumu a nových technologiích, ale i v těch „konvenčních“.
„Myslím, že se natolik soustředili na imaginární dobro, až zapomněli, že žijeme v konkurenčním světě, kde vždy vítězí síla, ať už ta ekonomická, nebo bohužel i ta vojenská. Jsem si v podstatě jistý, že ani rok 2026 nebude rokem návratu do reality. Takže vzhůru ke snižování emisí a ke splnění cílů roku 2030, 2040 a 2050… Jako by vše ostatní bylo nepodstatné,“ uzavírá s ironií hlavní ekonom Banky Creditas.
