Ekonomická transformace byla poměrně vlídná
Přestože se vláda s centrální bankou shodují na momentální nutnosti bránit posilování české měny, z dlouhodobého hlediska je tento trend nezvratný. Česká koruna je vzhledem ke své kupní síle podhodnocená. Nejnovější údaje o tom přinesl průzkum srovnatelné cenové úrovně ve státech OECD a dalších třinácti vybraných zemích, který v závěru minulého roku zveřejnilo ústředí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Čísla mapují rok 1999, kdy byla koruna hodně dole a nezohledňují tedy loňské posílení české měny. To by ale situaci stejně zásadně nezměnilo.
Stagnace.
Enormní cenový odstup České republiky za nejvyspělejšími státy, ale i za zeměmi středoevropského regionu (až na Slovensko) se od roku 1996 nezmenšil. Naše cenová úroveň činila v roce 1999 39 procent průměrné cenové hladiny v zemích OECD, což mimo jiné svědčí o tom, že transformace sice nebyla bezbolestná, ale nedosáhla té sociální tvrdosti, jako v řadě dalších postsocialistických států. Na druhé straně existuje riziko, že cenové přiblížení vyspělé Evropě bude probíhat ve skocích.
V Evropské unii má nejnižší cenovou úroveň Řecko. Jeho 68 procent průměru OECD je ale o dvě třetiny víc než v Česku. Ekonomická síla EU přitom tlačí na postupný růst srovnatelné cenové hladiny. Z patnácti členských států je jich pod průměrem jen pět - kromě hospodářsky nejslabší trojky Řecka, Portugalska a Španělska ještě Itálie a Nizozemsko.
Extrém.
Obecně platí, že poměr směnného kursu k vnitřní kupní síle měny je závislý na vyspělosti ekonomiky. Rozvinutější země těží z vyšší produktivity práce, technické a technologické úrovně produkce, moderního marketingu i kapitálového zázemí a dosahují příznivější relace, méně vyspělé ekonomiky s nižšími vývozními cenami a nižší efektivností vnějších ekonomických vztahů mají kurs měny vzhledem k její kupní síle podhodnocený. V případě České republiky je však srovnatelná cenová úroveň extrémně nízká, podstatně nižší, než ve srovnatelně ekonomicky vyspělých státech.
Z postsocialistických zemí střední a východní Evropy je za námi v tomto směru jen Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Rusko a Ukrajina. Ze třiačtyřiceti sledovaných států máme osmou nejnižší cenovou úroveň a z členských zemí OECD předčíme pouze Slovensko. Připojená tabulka řadící státy od „nejdražších“ k „nejlevnějším“ může být dobrým vodítkem pro výběr dovolené a zcestovalý čtenář její platnost určitě potvrdí.
Parametry bohatších.
Zpráva OECD upozorňuje, že měření komparativní cenové úrovně a z ní odvozené sledování ekonomické výkonnosti na základě parity kupní síly není metodicky zcela dokonalé. Proto neakcentuje ani tak pořadí jednotlivých států, jako vytváření skupin zemí s přibližně stejnou cenovou, resp. výkonnostní úrovní. Co se týče cen, jsme ve čtvrté, nejslabší skupině (do šedesáti procent průměru OECD). Pokud jde ale o reálný hrubý domácí produkt na hlavu (měřený přes paritu kupní síly, což poskytuje objektivnější srovnání než nominální HDP závislý na směnném kursu), patříme do třetí skupiny s nižší střední úrovní – od 60 do 89 procent průměru OECD. Zatímco cenová úroveň u nás představuje uvedených devětatřicet procent průměrné cenové hladiny OECD a čtyřicet procent průměru evropské patnáctky, podle reálného HDP na hlavu je to šedesát, respektive 58 procent.
Tak značný rozdíl mezi cenovou úrovní a ekonomickou vyspělostí vykazuje kromě České republiky jen několik zemí: Lucembursko, USA, Kanada, Itálie, Austrálie, Irsko, a také Slovensko. Srovnatelná cenová úroveň v Polsku představuje 45 procent průměru OECD a reálný HDP na hlavu 40 procent, v Maďarsku je to 42 ku 51, v Estonsku 42 ku 38, ve Slovinsku 64 ku 70 procentům.
Skupiny zemí podle cenové úrovně
1. nejvyšší (110 procent průměru OECD a více): Japonsko, Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Švédsko, Island
2. vyšší střední (90 až 109 procent): Finsko, Velká Británie, Lucembursko, Německo, Francie, Rakousko, USA, Belgie, Irsko, Nizozemsko
3. nižší střední (60 až 89 procent): Izrael, Itálie, Austrálie, Kanada, Španělsko, Nový Zéland, Řecko, Malta, Kypr, Jižní Korea, Portugalsko, Slovinsko, Mexiko
4. nejnižší (méně než 60 procent): Chorvatsko, Turecko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Česká republika, Litva, Slovensko, Makedonie, Rumunsko, Rusko, Bulharsko, Ukrajina
Skupiny zemí podle reálného HDP na hlavu
1. nejvyšší (120 procent průměru OECD a více): Lucembursko, USA, Norsko, Švýcarsko, Švýcarsko, Dánsko, Island
2. vyšší střední (90 až 119 procent): Nizozemsko, Kanada, Rakousko, Irsko, Německo, Belgie, Austrálie, Itálie, Švédsko, Finsko, Francie, Velká Británie
3. nižší střední (50 až 89 procent): Izrael, Kypr, Španělsko, Nový Zéland, Portugalsko, Slovinsko, Řecko, Česko, Malta, Jižní Korea, Maďarsko, Slovensko
4. nejnižší (méně než 50 procent): Polsko, Estonsko, Mexiko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko, Makedonie, Turecko, Rusko, Rumunsko, Ukrajina
Pramen: OECD
