Zatímco v domácnostech jsou tradiční pevné linky většinou minulostí, ve státní či soukromé sféře naopak zůstávají mnohdy nepostradatelné. Na stolní telefony i ve dvacátých letech jednadvacátého století nadále sázejí hotely, nemocnice, obchody, call centra i kanceláře.
Podle výzkumu poradenské firmy Synergy Research Group dosáhl v loňském roce trh s IP telefony celosvětově hodnoty kolem 1,3 miliardy dolarů (zhruba 31,5 miliardy korun). „Je to klíčový byznys. Tyto telefony uvidíte na recepcích všude – od nemocnic po restaurace,“ uvedl v rozhovoru pro The Wall Street Journal Zee Hussain, viceprezident americké telekomunikační společnosti AT&T. Pravá tato firma spolu s konkurenční firmou Cisco patří v daném ohledu mezi největší dodavatele pevných linek nejen v USA, nýbrž celosvětově.
Spolehlivost, regulace a právní odpovědnost
Jaké jsou konkrétní výhody pevných linek, které brání nejen podnikatelskému světu na ně zanevřít? Hussain trefně zmínil například skutečnost, že v řadě finančních institucí je role stolních telefonů takřka nenahraditelná mimo jiné z důvodu snazšího a spolehlivějšího zaznamenávání, nahrávání a sledování hovorů pro účely dodržování regulací.
Ostatně, některé americké jurisdikce stále vyžadují přítomnost pevné linky třeba v hotelových pokojích, kde host může potřebovat rychle volat na tísňovou linku, když mobilní signál selže. Pokud by hoteliéři tento požadavek ignorovali, mohlo by to pro ně mít právní následky. „Co se hotelů týče, rozhodně si nemyslím, že by se z nich měly (pevné linky) v dohledné době vytratit,“ podotkl Cole Baker, viceprezident společnosti Oldham Goodwin, jež ve státě Texas provozuje celkem sedm hotelů řetězců Marriott, Hyatt a Best Western.
Česko výrazně pod unijním průměrem
V České republice je situace o něco odlišnější. Trend ústupu pevných linek je zřejmý i z oficiálních údajů. Podle Českého statistického úřadu se od roku 2000 snížil počet bytových pevných linek o 2,3 milionu na 350 tisíc na konci roku 2022. Výrazný pokles byl nicméně v posledních letech zaznamenán také v případě linek podnikových – z 1,065 milionu zařízení v období před 10 lety na 885 tisíc v roce 2022.
I kvůli tomu dnes Česko patří mezi země s nejnižším počtem aktivních pevných hlasových přípojek v přepočtu na hlavu v celé Evropské unii. Na sto obyvatel zde připadá přibližně 10 účastnických stanic veřejné pevné komunikační sítě. Unijní průměr přitom v posledním sledovaném roce (2022) činil 35 stanic na 100 obyvatel. Nad touto hranicí se naopak celkem s přehledem pohybují Francie či Portugalsko, kde úřady evidují v průměru více než 50 stanic. Relativně vysokou hodnotu tohoto ukazatele ale vykazuje je i Řecko či Německo.
Podobný vývoj je navíc vidět také v objemu uskutečněného hlasového provozu. Zatímco v roce 2005 bylo z pevných linek v Česku provoláno 7,2 miliardy minut, před třemi lety to bylo už jen 1,1 miliardy. Mobilní hlasový provoz přitom ve stejném období vzrostl 3,5krát a dosáhl 26 miliard minut.
Pevná linka s umělou inteligencí
Co stojí za skutečností, že stolních telefonů v tuzemsku i v rámci podnikové sféry tak rychle ubývá? Dle Terezy Meravé z Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) mimo jiné odlišně nastavená legislativa. „ČTÚ není známa žádná zákonná povinnost (ať již pro podniky či veřejné instituce) mít pevnou linku,“ potvrdila na dotaz redakce Euro.cz.
Jinde ve světě každopádně na pevné linky zřejmě v dohledné době jen tak nezanevřou. Což nepřímo dokládá i fakt, že firmy, které se jejich vývojem a výrobou zabývají, se snaží tato, pro někoho již archaická, zařízení dále vylepšovat a „učit je“ novým věcem. Konkrétně Cisco si v současnosti například pohrává s integrací funkcí umělé inteligence, díky kterým budou tyto telefony schopny potlačovat hluk tolik typický pro kancelářské prostředí. „Ve spotřebitelské sféře je (pevné linky) už tolik nepoužíváme,“ nechal se slyšet viceprezident americké společnosti Snorre Kjesbu. Vzápětí však dodal, že ve sféře podnikové „je to vlastně stále obrovská nutnost“.
