Po prvním roce firma hlásí první konkrétní výsledky. Podle zpětné vazby zapojených lékařů dokáže systém zkrátit čas nutný na administrativu až o polovinu, což je pochopitelně cenná úspora, protože právě „papírování“ dnes zabere zhruba 40 procent pracovní doby lékaře. To v praxi znamená výrazně více prostoru pro samotnou péči.
Většina uživatelů Auris One využívá velmi aktivně a pravidelně se do něj vrací. Platforma tak generuje už nižší tisíce lékařských zpráv týdně, díky čemuž se z původního pilotního řešení začíná stávat produkt, který chce zasáhnout širší část zdravotnictví.
Nástroj, jenž rozumí medicíně
Auris One je oproti běžné speech-to-text technologii unikátní v tom, že jej tvůrci od začátku staví pro specifické využití v medicíně. V praxi tak systém kombinuje tři jednotlivé vstupy. V první řadě do něj lékař může nahrát fotografie nebo PDF dokumenty, s nimiž AI dále pracuje při tvorbě výstupu. Druhou vrstvou je samotný rozhovor s pacientem – po jeho souhlasu spustí doktor nahrávání a systém průběžně analyzuje obsah konzultace. Třetím zdrojem jsou pak vlastní poznámky lékaře, které aplikace propojí s ostatními informacemi do výsledné zprávy.
Výsledkem je strukturovaná zdravotnická dokumentace, ne doslovný přepis – tedy například takzvaný SOAP záznam, propouštěcí zpráva nebo zápis z preventivní prohlídky připravený pro vložení do nemocničního či ambulantního systému. Klíčový rozdíl je v tom, že systém rozumí kontextu. Pozná rozdíl mezi tím, co lékař říká pacientovi, a tím, co je klinicky relevantní pro dokumentaci.
Stejně důležitá je podle šéfky Niny Formánek Jaganjacové práce s českou lékařskou terminologií, kterou globální BigTech modely často nezpracovávají dostatečně spolehlivě. Navíc celý produkt od začátku vznikal jako GDPR-compliant řešení, nejde o dodatečnou vrstvu, protože ochrana dat je zvlášť ve zdravotnictví citlivé téma.
„Zpracování dat, souhlas pacienta i archivaci řešíme vždy ve spolupráci s konkrétní ordinací, protože každé pracoviště má trochu jiný proces a potřeby. Největší výzvou přitom není samotná regulace, ale spíš digitální infrastruktura českého zdravotnictví. V Česku fungují desítky různých systémů pro vedení dokumentace a každá integrace je do určité míry specifická. Právě to je ale zároveň důvod, proč může mít výhodu lokální hráč jako my. Jsme tady, mluvíme s lékaři přímo a integrujeme se se systémy, které globální konkurence často ani nezná,“ popisuje Formánek Jaganjacová.
Od paliativní péče k více než deseti oborům
Jako první obor si zakladatelé startupu vybrali paliativu, protože tamní lékaři mají obrovskou empatii k pacientovi a zároveň enormní dokumentační povinnosti. Od té doby se ale záběr rozšířil, takže dnes využívá Auris One personál napříč více než desítkou medicínských specializací – od interny přes psychiatrii až po chirurgii. Cílem firmy je během příštích 12 až 18 měsíců pokrýt všechny hlavní medicínské oblasti.
Že má smysl AI nástroje ve zdravotnictví reálně používat, potvrzují i zástupci nemocnic a společností, kde systém testují v praxi. Patří k nim například některé hospice, organizace Cesta domů nebo Nemocnice AGEL Nový Jičín. Podle jejího vedení představují podobné AI nástroje jednu z cest, jak lékařům vrátit čas, který dnes tráví u monitoru místo práce s pacientem. Špitály podobné technologie aktivně zkouší, a prokážou-li reálný přínos pro klinickou praxi, velmi je vítají.
Zkušenost ze skutečného provozu přidává také Nemocnice Havířov. Její ředitel Norbert Schellong popisuje, že nasazení systému proběhlo překvapivě hladce a lékaři si nový způsob práce osvojili rychleji, než se čekalo. Navíc taková technologie dává smysl, protože neřeší okrajový problém, ale jednu z největších bolestí každodenní nemocniční rutiny.
Po Slovensku má přijít Polsko a další země regionu
Podle týmu Auris One je nyní čas na expanzi. Za hranice chce nejdřív vyrazit na trhy, které jsou nám jazykově a kulturně nejblíže, tedy v první řadě na Slovensko. Následovat má Polsko jako největší trh střední a východní Evropy a postupně další země regionu. Dle Formánek Jaganjacové nicméně nestačí aplikaci pouze přeložit, je potřeba upravit model podle místní lékařské terminologie a pochopit specifika tamního zdravotního systému. Navíc platí, že dlouhodobá vize startupu jen u lékařských zpráv rozhodně nekončí.
„Dokumentace je vstupní brána, ne cíl. Lékař, který nám důvěřuje při psaní záznamu, nám postupně může svěřit i další úkoly jako upozornění na možné diagnózy, přípravu podkladů pro pojišťovnu či komunikaci s pacientem po návštěvě. Chceme, aby Auris One fungoval jako dobrý sekundář, který zajistí papíry, připraví souhrn a lékař se může soustředit na to, co ho k medicíně přivedlo, tedy péči o pacienta,“ uzavírá Formánek Jaganjacová.
