O příliš velké technologické závislosti Evropy na Spojených státech se mluví už řadu let. V poslední době ale toto téma v souvislosti s válkou na Ukrajině, rostoucím geopolitickým napětím i ochlazujícími se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem přichází na přetřes ještě častěji. Odborníci upozorňují na skutečnost, že digitální infrastruktura – od cloudových služeb po státní IT systémy – je z velké části v rukou amerických firem, což může v krizových situacích představovat strategické riziko.
Závislost na technologiích z USA i bezpečnostní ochraně se dostala do popředí zejména po návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Ten vloni znepokojil Evropu uvalením cel i svými výroky o možnosti získat Grónsko.
Dobrou zprávou je, že téma posílení vlastní digitální suverenity v těchto měsících rezonuje i v samotném Bruselu. Ostatně, není divu, když američtí poskytovatelé cloudu, včetně společností jako Amazon, Microsoft a Google, ovládají podle dat poradenské firmy Synergy Research Group zhruba 85 procent evropského trhu. Podle kritiků taková koncentrace představuje zranitelnost – mimo jiné i proto, že jak vyplývá z amerického zákona Cloud Act z roku 2018, tamní úřady mohou žádat informace od amerických firem bez ohledu na to, kde jsou data fyzicky uložena, uvádí CNBC.
„Otázka národního přežití“
Mezi nejhlasitější zastánce změny patří Estonsko. Tamní ministryně spravedlnosti a digitálních záležitostí Liisa Pakostová označila digitální suverenitu za „otázku národního přežití, nikoli jen běžné IT politiky“. Země proto urychluje princip „open-source first“, tedy upřednostňování otevřeného softwaru, a to kvůli „zvýšeným bezpečnostním hrozbám na východním křídle Evropy“.
Podle Pakostové by spoléhání výhradně na uzavřená proprietární řešení mohlo v případě přerušení globálních vazeb nebo změny politiky dodavatelů znamenat strategický problém. Otevřený kód má naopak zajistit, že stát bude schopen své klíčové digitální systémy provozovat i samostatně. Proto je v plánu navýšení investic do vlastních digitálních kapacit.
A podobným směrem se vydávají i další země. Německá vláda označuje posilování digitální suverenity za jeden ze svých hlavních cílů. Francie oznámila, že do roku 2027 nasadí do státní správy vlastní videokonferenční nástroj Visio, jenž má postupně nahradit americké platformy, jako jsou Microsoft Teams či Zoom. Svoji digitální závislost přehodnocuje rovněž Belgie, která zkoumá vytvoření federální cloudové strategie, jež by řešila otázky datové suverenity, bezpečnosti a ukládání citlivých informací, zatímco Dánsko pro změnu spouští pilotní projekt open-source alternativy k balíku Microsoft Office pro část státních zaměstnanců.
Podle ministerstva pro digitální záležitosti je příliš velká část veřejné digitální infrastruktury svázána s malým počtem zahraničních dodavatelů, což zvyšuje zranitelnost. Mluvčí úřadu každopádně podotýká, že jde o „menší“ pilotní projekt, jehož cílem je pouze „zvýšit porozumění alternativním technologiím“ a nikoliv zcela opustit od řešení Microsoftu jako takových – minimálně prozatím.
Hledání technologické nezávislosti
Loni v listopadu všech 27 členských států EU podepsalo deklaraci o společné ambici posílit evropskou digitální suverenitu a omezit strategické závislosti. Podle odhadu společnosti Gartner by se proto výdaje na suverénní cloudovou infrastrukturu typu IaaS měly v Evropě do roku 2027 ve srovnání s rokem loňským více než ztrojnásobit na 23 miliard dolarů (asi 475 miliard korun).
„S rostoucím geopolitickým napětím organizace mimo USA a Čínu více investují do suverénního cloudu IaaS, aby získaly digitální a technologickou nezávislost. Hlavními zákazníky přitom zůstávají vlády, regulovaná odvětví a provozovatelé kritické infrastruktury, jako je energetika a telekomunikace,“ potvrzuje analytik Rene Buest.
Přesto je zřejmé, že americké technologické firmy v dohledné době z Evropy nezmizí. Ostatně, i samotní evropští představitelé zdůrazňují, že si jejich dlouhodobé role v digitální transformaci kontinentu váží a chtějí s nimi nadále spolupracovat.
Navíc je nutné vzít v potaz skutečnost, že úplné nahrazení jejich služeb by bylo nákladné a technicky složité. Vedoucí postavení na trhu totiž vyžaduje trvalé masivní investice do výzkumu, vývoje, infrastruktury, zákaznické podpory a partnerských kanálů, takže je zřejmé, že zvrátit trend tržních podílů, tak aby vše dávalo z ekonomického hlediska smysl, by v takto krátkém časovém intervalu bylo pro evropské poskytovatele cloudu mimořádně obtížné.
