Mezinárodní letiště v Mnichově, Varšavě, Kodani či Oslu v uplynulých týdnech řešila skutečně závažný problém, jelikož se v jejich bezprostřední blízkosti objevily drony. Kvůli tomu musel být na několik hodin přerušen letecký provoz, což samozřejmě vedlo nejen ke zpožděním, ale především k velkým ekonomickým škodám.
U zmíněného incidentu v Polsku tamní armáda drony sestřelila, díky čemuž se ukázalo, že pocházejí z Ruska. I další země pak podezírají právě Moskvu, která ovšem obvinění rezolutně odmítá. Ať už ale za těmito událostmi stojí kdokoliv, podle Wall Street Journal jasně ukázaly, že evropské země budou muset obranu před drony řešit intenzivněji než dosud.
Se zmíněným závěrem souhlasí rovněž mnoho politiků, takže třeba polská a dánská vláda už požádaly o pomoc se zneškodňováním dronů Ukrajinu, která má v této oblasti asi největší praktické zkušenosti. Podobně závažně situaci vnímá i švédská vláda, jež oznámila, že investuje přibližně 370 milionů dolarů (téměř 7,8 miliardy korun) do nových systémů obrany proti dronům, jako jsou speciálně upravené střely či rušičky. Různých technologií schopných rozpoznat a následně zneškodnit tyto malé bezpilotní letouny je ale mnohem více.
Reakce musí přijít za pár sekund
Hlavním prvkem obrany celého území NATO před ruskými drony má být takzvaná zeď dronů, která bude využívat širokou škálu moderních technologií, jako je akustická detekce a lasery. Zeď má vzniknout po celé východní hranici Evropské unie, tedy od Bulharska přes Slovensko a Polsko až po Finsko, k jejímu zprovoznění má ale podle vyjádření německého ministra obrany Borise Pistoriuse dojít nejdříve za tři až čtyři roky.
Samotná obrana na hranici s Ruskem ale k zajištění bezpečnosti všech evropských zemí rozhodně stačit nebude. Dánsko ostatně uvedlo, že drony, které nedávno kroužily nad jeho vzdušným prostorem, byly vypuštěny z mnohem větší blízkosti. Bezpochyby tedy bude nutné zlepšit obranu proti dronům i u jednotlivých letišť v západní a střední Evropě.
Třeba dánská vláda už tedy na letišti v Kodani a na letecké základně ve Skrydstrupu nainstalovala takzvané Dopplerovy radary, které se v oblasti detekce dronů osvědčily třeba u loňských letních olympijských her v Paříži. Radary jsou ale jen jednou součástí skládačky, takže podle expertů bude potřeba vybudovat mnohem komplexnější řešení.
„Efektivní detekce dronů se opírá o prověřování obrovského množství informací z letecké a lodní dopravy a reakci na hrozbu dronu během několika sekund. To vyžaduje více typů senzorů, včetně radarů, elektrooptických a infračervených kamer a umělé inteligence, kombinovaných v jednom systému,“ uvedl Jesper Bøhnke, výkonný viceprezident dánské společnosti Terma Group, která vyrábí radarové systémy.
Speciální raketa zlikviduje celé roje
Jakmile je dron úspěšně detekován, je samozřejmě nutné ho nějak zničit. V minulosti se k tomu používaly drahé rakety, v poslední době je ale nahrazují třeba speciální brokovnice. Dánské ozbrojené síly jich minulý měsíc obdržely velké množství, a nyní se snaží urychlit výcvik vojáků, aby s nimi byli schopní zasáhnout drony už při nejbližších incidentech.
Další slibnou technologií je vůbec první raketa určená speciálně pro sestřelování dronů od švédské letecké a obranné firmy Saab. Raketa jménem Nimbrix s doletem pěti kilometrů má hlavici schopnou detonovat ve vzduchu, díky čemuž může zlikvidovat celé roje dronů za relativně nízkou cenu.
Začátkem tohoto roku pak společnost Saab představila rovněž modulární systém proti dronům, který integruje mobilní radar s dálkově ovládanou zbraňovou stanicí, jež je vybavená kulomety a dalšími komponenty pro elektronický boj. Společnost doufá, že tento systém jménem Loke bude do konce roku plně integrován do všech vojenských jednotek NATO, protože podle jejího názoru se jedná o jednu z aktuálně nejlepších technologií obrany proti dronům.
V Polsku chtějí stavět bunkry
Kromě samotné identifikace a zničení dronů je podle expertů nutné, aby vlády více tlačily na Rusko a daly mu najevo, že jakákoli eskalace bude potrestána odvetnými opatřeními. V reakci na nedávné události tedy dánská vláda oznámila, že zintenzivní inspekce lodí v jednom z nejrušnějších skandinávských kotvišť Skagen Red. Inspekce se přitom mají zaměřit zejména na starší lodě, jež můžou patřit do takzvané ruské stínové flotily, která přepravuje sankcionovanou ropu přes dánské teritoriální vody.
„Musíme zastavit Putinův válečný stroj, který pomáhá financovat i ruská stínová flotila. Použijeme k tomu všechny nástroje, jež máme k dispozici,“ řekl Morten Bødskov, dánský ministr průmyslu, obchodu a financí.
Bez ohledu na úspěch jednotlivých metod je ale jasné, že mnoho lidí je kvůli dronům skutečně velmi znepokojeno. Týká se to třeba východopolské vesnice Wyryki, kde došlo k vážnému poškození jednoho domu polskou raketou, která se snažila zneškodnit ruský dron. V obci už tedy pořádají například kurzy střelby z brokovnice, při nichž lidé sestřelují letící terče (skeet), což jim má pomoci s případnou likvidací dronů.
Od zmíněného incidentu navíc v regionu výrazně vzrostl zájem lidí rovněž o kurzy první pomoci, a v místních referendech byla schválena výstavba protileteckých krytů ve třech vesnicích. „Všichni chceme mír, ale pokud nás někdo napadne, musíme být schopni ubránit své lidi,“ uzavřel starosta obce Wyryki Bernard Blaszczuk.
