Krvavá lázeň, desetiletí nevídaná lavina výprodejů či dokonce Černé pondělí. To jsou jen některé z katastrofických výrazů, jimiž světoví analytici od New Yorku přes Londýn až po Tokio označují aktuální dění na akciových trzích. Burzy na všech kontinentech totiž zažívají více či jen o něco méně drastický pád, jaký už tu dlouho nebyl.
Za zmíněným vývojem stojí především poslední kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který minulý týden rozhodl o uvalení vysokých dovozových cel na zboží z téměř všech koutů světa. Ačkoliv byl tento záměr očekávaný, analytiky i investory velmi nepříjemně překvapilo, že cla byla mnohem vyšší, než mnozí doufali. Důsledkem celé situace je každopádně obrovská panika na globálních finančních trzích, kvůli níž investoři hromadně prodávají akcie.
„Donald Trump vlil do světové ekonomiky obrovskou nejistotu, přičemž tato nejistota je velmi špatná pro trhy a velmi špatná i pro investory. Rozhodnutí trhu reagovat na současnou situaci snížením vyhlídek do budoucna mi tedy připadá zcela rozumné,“ řekl BBC hlavní ekonomický komentátor Financial Times Martin Wolf.
Nejvíce to odnesla Asie
Zatím nejhůře se v pondělí vyvíjela situace v Asii, kde podle CNN výrazně klesly téměř všechny významné burzy. Třeba hongkongský akciový index Hang Seng zaznamenal propad o 13,22 procenta, což představuje nejhorší výsledek za posledních 28 let. Tchajwanský index TAIEX hlásí 9,7procentní pokles, japonský Nikkei 225 si pohoršil o 7,9 procenta, zatímco čínský Shanghai Composite Index uzavřel obchodování o 7,3 procenta níže.
Z konkrétních firem pak situaci nejhůře odnesly především automobilky. Například akcie Toyoty klesly od oznámení cel o téměř patnáct procent, v případě Hondy to bylo procent deset a u Nissanu asi devatenáct. Velkou ránu ale schytal rovněž tchajwanský čipový gigant TSMC, jehož akcie odepsaly ze své hodnoty přibližně desetinu.
„Šokující rozhodnutí Washingtonu uvalit 34procentní clo na zboží z Číny i dalších asijských zemí zasadilo přímou ránu hlavním exportním sektorům, jako jsou polovodiče a elektrická vozidla, což vyvolalo prudké a rozsáhlé přehodnocení valuace na téměř všech asijských trzích,“ uvedl analytik ze společnosti Pepperstone Ti-lin Wu.
Klesá i zlato a bitcoin
Situace v Evropě je zatím o poznání lepší. Po začátku obchodování se sice mnoho akciových indexů rovněž propadlo až o deset procent, značnou část této ztráty ale postupně smazávají. Kolem 13 hodiny londýnský index FTSE 100, německý Dax index i francouzský Cac 40 evidovaly pokles o zhruba čtyři procenta, což jsou výrazně lepší výsledky než takřka kdekoliv po celé Asii.
Jak přesně na současnou situaci zareagují americké akciové trhy, je prozatím kvůli časovému posunu otázkou, i u nich ale téměř jistě dojde k dalšímu poklesu. Americký akciový index S&P 500 už ostatně v reakci na cla ztratil během dvou dnů skoro desetinu své hodnoty. Od Trumpovy lednové inaugurace pak americké akcie přišly o více než patnáct procent, přičemž ty evropské za stejnou dobu zaznamenaly pokles zhruba jen pětiprocentní. To podle odborníků jasně značí, že cla zatím americkou ekonomiku poškozují mnohem více.
Vývoj indexu S&P500 za poslední půlrok. Autor: Trading Economics
Kromě světových akcií se každopádně výrazně propadly i další aktiva, jako je například zlato či kryptoměny. Cena vzácného kovu, který je obvykle považován za vhodnou investici v rizikových dobách, se od čtvrtka snížila o necelá tři procenta, bitcoin pak za stejnou dobu klesl přibližně o šest procent, zatímco ethereum dokonce o šestnáct.
Zuckerberg přišel o stovky miliard
Pokles ceny akcií napříč světem trápí kdekoho, přičemž výjimkou nejsou ani ti nejbohatší z nejbohatších. Podle Bloombergu přišli právě vinou Trumpovy celní politiky všichni dolaroví miliardáři za jediný den o zhruba 208 miliard dolarů, tedy téměř 4,8 bilionu korun. Největší ztrátu zaznamenal šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg, který zchudnul o téměř 18 miliard (asi 414 miliard korun).
Kromě milionářů samozřejmě ztráty počítají rovněž běžní investoři, kterým se jejich majetek mohl od začátku roku snížit o více než deset procent. I přes tento vývoj ale odborníci upozorňují, že prodávat akcie rozhodně není moudrým krokem.
„Ještě před pár měsíci jen málokdo předpokládal, že na trzích zažijeme nejistotu, tak to ale holt v investičním světě chodí. Klíčové je nyní nepanikařit a snažit se vyhnout emocionálním rozhodnutím. Majitelům dlouhodobých investic nezbývá než vydržet a pokračovat, aneb jak říkám ‚Keep calm and carry on!‘ To nejhorší, co by teď mohli udělat, je prodat. Naopak ti nejšikovnější investoři propad trhů využijí k nákupu ve slevě,“ vysvětlil ekonom a spoluzakladatel investiční společnosti Fondee Jan Hlavsa.
Záleží i na reakci Evropské unie
Z hlediska dalšího vývoje akciových trhů bude samozřejmě nejdůležitější, jak na aktuální situaci zareaguje sám Trump. Americký prezident sice v minulosti prohlásil, že pád cen akcií ho příliš nezajímá, ke zmírnění cel by jej ale možná mohl přesvědčit tlak ze strany amerických republikánů či jeho blízkého spolupracovníka Elona Muska. Ten totiž o víkendu podle CNN prohlásil, že by si přál, aby mezi Spojenými státy a Evropskou unií nebyla zavedena vůbec žádná cla.
Vedle postoje Bílého domu budoucí vývoj přirozeně ovlivní také možná reakce představitelů všech těch zemí a uskupení, které si Trump svými kroky znepřátelil. O potenciálních odvetných clech aktuálně jednají například zástupci Evropské unie, přičemž podle odborníků by mohly případné celní tarify na dovoz amerického zboží do Evropy rozbíhající se obchodní válku ještě více zintenzivnit, a tudíž vést k dalšímu poklesu akcií a problémům pro jednotlivé firmy. Něco takového má přitom potenciál uvrhnout obě ekonomiky do recese.
„I když recese není v tuto chvíli naším základním scénářem, její pravděpodobnost v USA i v eurozóně při stávajících celních opatřeních a možných protiopatřeních výrazně roste. Vidina nekončící eskalace obchodního napětí může podnikům po celém světě zcela ‚svazovat ruce‘ a vést k odkladu veškerých investic na neurčito. Podobný ‚stop stav‘ jsme ostatně viděli v průběhu velké finanční krize po pádu investiční banky Lehman Brothers. Bez výraznějšího obratu v americké politice přitom bude složité vrátit trhům důvěru,“ uzavřel hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
