Přeplněné pláže, rostoucí nájmy vytlačující místní a ulice ucpané davy lidí. To jsou nejviditelnější následky fenoménu zvaného overturismus, tedy přílivu cestovatelů, který už mnohá města nezvládají. V některých destinacích frustrace přerostla v otevřený odpor. Ve Španělsku lidé podle CNN nedávno vyšli do ulic a turistům vzkazovali, aby se vrátili domů, v Benátkách pro změnu narušili svatbu zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, zatímco v Paříži dokonce způsobili uzavření Louvru.
V reakci na toto dění připomněl šéf britského touroperátora Sunvil Noel Josephides, který se v cestovním ruchu pohybuje od 70. let, že před takovým vývojem varoval už někdy v roce 2013. Bylo to právě v době, kdy v Evropě rychle rostla sdílená ekonomika, zejména díky službě Airbnb.
Josephides tehdy předvídal „dokonalou bouři“, kdy rychlá expanze nízkonákladových aerolinek společně s rostoucí nabídkou krátkodobých pronájmů vytvoří obrovskou kapacitu pro cestování. Tato kombinace snížila ceny a otevřela novou éru levného masového turismu. A nyní se jeho nejhorší obavy naplňují. „Místní obyvatelé mají naprostou pravdu, je to mimo kontrolu. Stojím na straně protestujících, i když to vlastně ohrožuje moje podnikání,“ říká k narůstajícím demonstracím.
Když je turistů víc než obyvatel
Situace v Evropě je během letošního léta na hony vzdálená prázdným ulicím v době pandemie, kdy mnohé destinace slibovaly, že turismus změní a nastaví udržitelnější pravidla. Jakmile ale padla omezení, vše se rychle vrátilo do starých kolejí. Ty navíc často vedou ještě horším terénem, neboť se řada lidí snaží dohnat to, co během covidu zameškala. Pro některé místní tak má vzpomínka na lockdown až idylický nádech.
„Pamatuju si, jak jsem chodila ulicemi blízko bulváru La Rambla a slyšela ptáky a zvony. Dnes už je přes všechen hluk vůbec neslyším,“ popisuje obyvatelka Barcelony Maite Domingo Alegre, která žije v historickém centru katalánské metropole. Podle ní se město změnilo k nepoznání. „Turismus tu byl vždy, ale za poslední dekádu se to dramaticky zhoršilo. Už to není sezonní záležitost, trvá to celý rok a návštěvníků je víc než obyvatel,“ podotýká s tím, že důsledky jsou dle jejího názoru patrné všude.
Obchody a restaurace se orientují výhradně na turisty, ceny prudce stoupají a platformy typu Airbnb a dalších vyhánějí místní z města, potažmo na jejich okraj, protože si zdejší bydlení už nemohou dovolit. A podobné pocity odcizení popisují i Benátčané. „Když jste obklopeni stovkami návštěvníků, máte pocit, že cizincem jste vy, ne oni,“ poznamenává trefně tamní hudebník Ornello.
Scénář se opakuje
Jak se z poklidného a malebného místa stane postupem času destinace turisty doslova přehlcená, popisuje Josephides na příkladu řeckého ostrova Samos, kam letos létá z Británie jen jeden přímý spoj týdně. „Příští rok už TUI zavede lety dvakrát za týden, Jet2 přidává čtyři, a počkejte, až se zapojí Ryanair a easyJet. Velcí hráči se vrhnou na destinaci jako vysavač, charakter ostrova se změní a místní samosprávy to pochopí, až bude pozdě,“ konstatuje s tím, že podobný scénář se neustále opakuje.
Podle Josephidese má právo cestovat každý, ale návštěvníků je stále víc. „Cestování se zdemokratizovalo, jenže některé destinace si musí položit otázku, jaké hosty vlastně chtějí a zda dokážou udržet rovnováhu mezi turisty a místními,“ zdůrazňuje.
Stále přísnější opatření
Nutno podotknout, že řada evropských měst ve snaze masový turismus zkrotit v posledních měsících a letech skutečně přitvrzuje. Benátky vybírají vstupné od jednodenních návštěvníků a zakázaly velké výletní lodě, Atény omezily počet turistů na Akropoli, Barcelona brojí proti krátkodobým pronájmům, zatímco amsterdamská radnice zase přestala povolovat výstavbu nových hotelů. K těmto krokům se navíc přidávají třeba i pokuty za nevhodné chování, přičemž cílem je ochránit kvalitu života místních a udržet města obyvatelná.
V Palma de Mallorca, hlavním městě zmíněného baleárského ostrova, jdou každopádně ještě dál. Radnice už nedělá klasické kampaně lákající turisty, ale spíše pracuje na zlepšení image tohoto letoviska. Dle CNN zakázala Airbnb v centru, zavedla strop na počet hotelových lůžek, omezila výletní lodě a dokonce začala skupovat a rušit staré levné hotely, které lákají nízkorozpočtové návštěvníky a které nyní mění na parky a místa pro bydlení.
„Buď uděláme cestovní ruch udržitelný, nebo nebudeme mít budoucnost,“ tvrdí ředitel tamního turismu Pedro Homar s tím, že ekonomika je na tomto odvětví závislá. Pokud ale návštěvníci přijíždějí bez respektu, země o ně nestojí.
Obnova důvěry trvá
Stejně důležité jako omezit počty návštěvníků je pro komunální politiky snaha obnovit důvěru místních. „Město, jehož obyvatelé nejsou spokojeni, prostě nefunguje,“ je si vědom ředitel Visit Italy Ruben Santopietro a dodává, že pokud rezidenti zmizí, destinace se změní v pouhé „muzeum pod širým nebem“.
Jednou ze strategií je přesměrování turistů do méně navštěvovaných oblastí. Na Apeninském poloostrově vznikla za tímto účelem kampaň „99 % Itálie“, která cestovatele vybízí, aby objevovali i méně známá místa. Podle odborníků však budou protesty sílit, přičemž řešením není turismus odmítat, ale učinit jej udržitelnější.
Josephides připomíná příklad Estorilu u Lisabonu, který se v 70. letech proměnil z masové destinace v luxusnější místo. „Obnova je možná, ale chce to čas. Mnohem snazší je řídit růst od začátku, než pak napravovat škody,“ uzavírá.
