Vracení nakradeného umění koloniím? Němci odmítají Macronův nápad

01. března, 12:11  -  frn
01. března, 12:11

Muzea se staví opatrně k prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že by se veškeré objekty v muzeích, jež pocházejí z doby divoké kolonizace třetích zemí, měly do pěti let vrátit na místo původu. Šéf berlínských muzeí Hermann Parzinger vysvětluje, proč navracení objektů z muzeí není tak černobílé, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Kurátoři německých muzeí byli připraveni, že to jednou přijde. Nyní to je tady. Debata o navracení kulturních objektů bývalých koloniálních mocností, ke kterým patřilo i císařské Německo před vypuknutím první světové války.

Novou dynamiku diskuzi o navracení nakradeného umění dal francouzský prezident Emmanuel Macron, když loni v listopadu během návštěvy afrického státu Burkina Faso slíbil na místní univerzitě, že Francie veškeré umělecké objekty, které si z Afriky odvezla v koloniální éře, do pěti let vrátí.

„Nemohu akceptovat, že velké množství kulturního dědictví z několika afrických zemí je ve Francii. Africké kulturní dědictví se nemůže nacházet v evropských soukromých sbírkách a muzeích. Africké umění musí být vystaveno nejen v Paříži, ale také v Dakaru, Lagosu, Cotonou,“ prohlásil francouzský prezident během návštěvy afrických zemí s dodatkem, že do pěti let mají být vyjednány podmínky, za kterých dojde k navrácení nelegálně získaných uměleckých a etnografických objektů do bývalých kolonií Francie.

Hermann Parzinger, který je prezidentem pruské nadace pro kulturní dědictví Stiftung Preußischer Kulturbesitz, jež spravuje 27 berlínských muzeí a dalších institucí, Macronova slova hodnotí opatrně.


Nejbohatší Němci si oblíbili Tegernsee, kde Hitler vyvraždil vedení SA:

Kam se sjíždějí nejbohatší Němci? K Tegernsee, kde vraždil Hitler


„Otázkou zůstává, jak se s tím korektně vypořádat. Jaká muzea mají vracet jaké objekty? Na základě jakých důvodů a kterým africkým muzeím? Kdo o tom bude rozhodovat, muzea, nebo politici?“ zasypal Parzinger řečnickými otázkami redaktora berlínského deníku Tagesspiegel. Měla by se k tomuto tématu podle něj konat mezinárodní konference, která by stanovila obecné principy.

Již nyní se na berlínská muzea valí kritické dotazy na původ některých děl, které se pojí s krvavým obdobím německé koloniální éry. A také kvůli neochotě kunsthistoriků objasnit původ uměleckých předmětů, které byly v této době získány, a způsob jejich dopravení do Německa.

Koloniální amnézie

Z „koloniální amnézie“ obvinil německé kulturní instituce i profesor historie z Hamburku Jürgen Zimmerer, který se zabývá studiem německého koloniálního období.

Německo se po Versailleské smlouvě muselo nedobrovolně vzdát svých zámořských kolonií, před válkou mělo državy nejen v Africe (Togo, Kamerun, Tanzanie), ale také na Papui Nové Guinei, v čínském zálivu Ťiao-čou nebo ostrovy v Tichém oceánu. Císařské Německo se během budování svého koloniálního impéria proslavilo svou neobyčejnou brutalitou vůči místnímu obyvatelstvu.

Parzinger v rozhovoru pro berlínský deník zdůraznil, že již nyní mají berlínská muzea pravidla pro vracení uměleckých předmětů. Zejména se jedná o předměty, které byly získány jednoznačně protizákonně. „Na konci roku 2017 jsme vrátili devět objektů původním obyvatelům Aljašky. Pocházely z jejich pohřebiště a byly získány bez jejich svolení,“ vysvětlil šéf jedné z největších kulturních institucí světa.

Pruská nadace spolupracuje také s historiky a kurátory z Tanzanie, kdy se jedná o navrácení předmětů z období povstání Maji Maji (1905 až 1907). Počet obětí se udává až do výše 300 tisíc, zejména z řad civilního obyvatelstva následkem hladomoru.

Všechno vrátit? Tak černobílé to není

I když prezident berlínských muzeí nezpochybňuje morální nárok afrických zemí na exponáty, je třeba vyjasnit pravidla pro jejich navracení. „Není možné říci, je to všechno ukradené, vraťme to zpět. To je příliš zjednodušující. Historie není nikdy černobílá,“ vysvětlil.

Připomíná se kauza bronzových soch a plastik z Beninu, které odvezli Britové ze současné Nigérie v rámci trestné výpravy v roce 1897. Nyní se kurátoři evropských muzeí, ve kterých se artefakty nacházejí, radí o způsobu, jak se k restituci postavit. Jednou z možností je uspořádání stálé výstavy v Nigérii. Řeší se problematika pojištění a zabezpečení sbírky na africkém území. Největší část sbírky se nachází v berlínském etnologickém muzeu, druhá největší v Britském muzeu v Londýně.

Související články:

Potraviny jen pro Němce: charita čelí obvinění z nacistických praktik

Mouřenín skončil. Restauratér v Berlíně změnil „náckovský“ název podniku


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
I důchodci mohou pobírat nemocenskou
Elektřina on-line. Umíte si přes internet vyřídit snížení záloh?
Jak budou otevřené obchody 1. a 8. května?
Průzkum CENTURY 21: ceny bytů v České republice
Je na uložení peněz lepší spořicí účet nebo termínovaný vklad?
Auta
Volvo S90 Ambience nemá sedadlo spolujezdce a nabízí…
Škoda Kamiq má po premiéře. Prohlédněte si crossover, který se k nám nedostane
Opel Grandland X chce být ještě stylovějším crossoverem. Přichází dvoubarevná verze
Plug-in hybrid Subaru s technikou z Priusu dostane jméno Evoltis
BMW sází na osobitost i u motorek. Program Spezial je obdobou automobilového Individual
Technologie
Blokování reklam je v pořádku. Adblock Plus vyhrál další soud
Google to zkouší zase jinak. Pozastavil vývoj Allo, vyvíjí novou komunikační platformu
Souhlaste, nebo odejděte. Facebook aktualizoval podmínky a nechá vás rozhodnout
Intel zrušil nedávno představené chytré brýle Vaunt – i celou divizi New Devices Group
Telegram vydržel zatím největší internetovou cenzuru v ruských dějinách
Hry pro příležitostné hráče