Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Na internetu můžete díky PayU a Google Pay platit na jedno kliknutí

Budoucnost online plateb na internetu je v jednoduchosti. Zákazník chce zaplatit snadno a…

Kávovar JURA je tradice v moderním obalu

Pokud se řekne švýcarská přesnost, zřejmě si jako první představíte švýcarské hodinky,…

Vlastník Arca Capital Velič: Krúpův oportunismus byl s naším podnikáním neslučitelný

06. října, 10:00  -  Jiří Zatloukal
06. října, 10:00

Nechceme dělat aktivistický byznys, tvrdí Rastislav Velič o „nové“ tváři investiční skupiny Arca Capital, v níž už nyní Pavol Krúpa hraje marginální roli a brzy prý nebude hrát vůbec žádnou. Pro Veliče je nyní hlavní dotáhnout převzetí rakouské Wiener Privatbank, které se zaseklo na nesouhlasu centrální banky.

V našem rozhovoru Velič přiblížil svou filozofii při budování vertikálně propojených investičních celků a postěžoval si na „zdegenerovanou“ politiku. Ovšem jako realista a podnikatel, který dál hodlá rozvíjet svůj byznys ve střední Evropě, Velič neopomněl dodat: „My jsme nastaveni apoliticky, ale samozřejmě politická podpora se vždycky hodí.“

Rastislav Velič (45)
• Partnerem skupiny Arca Capital se stal v roce 2014, dnes je jejím šéfem a největším akcionářem.
• Je absolventem Ekonomické univerzity v Bratislavě, kde vystudoval účetnictví a audit.
• V současnosti se zabývá nákupem banky Wiener Privatbank, která se má stát důležitou součástí bankovní části skupiny Arca Capital.
• Arca Capital má konsolidovaná aktiva v hodnotě 700 milionů eur. S finančními institucemi je to pak 1,4 miliardy eur.
• Letošní tržby odhaduje na cca 400 milionů eur, EBITDA v „nižších desítkách milionů eur“.

V poslední době prošla Arca Capital velkými změnami. Komu dnes skupina patří?

Skupina Arca Capital se stala z oportunistického investora, který byl mediálně vnímán jako nájezdnická skupina, strategickým private equity partnerem. Je to specifické spojení, které se ale dá vztáhnout i na ostatní původně finanční či private equity investory jako třeba Penta Investmens či J&T Finance Group.

Největším akcionářem Arca Capital jsem já s podílem 55 procent, dále Peter Krištofovič s 30 procenty a Heinrich Kiš s deseti procenty. Pavolu Krúpovi zbývá pět procent.

Plánujete úplný Krúpův odchod?

Ano. Sedli jsme si za stůl a dohodli se. Arca se chce profilovat spíše jako strategický a finanční investor, proto jsme se dohodli na vlastnických změnách. Naše strategie se s oportunistickým investorem, jímž je Pavol Krúpa, nedá sladit.

Jak jste se s ním vyrovnali?

Rozchod proběhl na zásadě dohod a předběžných ocenění skupiny Arca Capital a Pavol Krúpa dostal adekvátní protihodnotu. Odnáší si firmy, které reprezentovaly jeho aktivistický byznys. Bavíme se o vyrovnání v desítkách milionů eur.

Na co se tedy teď Arca Capital soustředí?

Máme tři hlavní části. Velmi důležitá je ta finanční, dále máme nemovitostní část a poslední je private equity, do které patří třeba personální agentury. Naše Manuvia je největší personální agenturou v rámci Česka a Slovenska a máme ambici být trojkou ve střední Evropě.

V rámci private equity jsme před třemi měsíci také dovršili proces vstupu do automotive byznysu. Velmi rychle jsme se stali jedním z největších, ryze slovenských dodavatelů plastových výlisků pro automobilový a elektrotechnický průmysl. V rámci Arca Automotive Holdingu připravujeme průmyslový park v Topoľčanech, který chceme rozšířit o dalších 13 hektarů.

Z naší strany je vůle například začít spolupracovat i s velkými online hráči, jako je Amazon, přes naše další aktivity.

A to jsou?

Pro Amazon dnes dodáváme pracovní sílu. Ale současně jednáme o vstupu do různých startupových společností, v poslední době jsme koupili společnost MyStay, která je napojená na Booking.com.

Naše ambice jsou ale i jinde. Před pár měsíci jsme ohlásili vstup do „stříbrné“ ekonomiky převzetím spa hotelu ve Františkových Lázních a prakticky jsme vstoupili do zdravotnického byznysu, když jsme se dohodli na koupi části společnosti, která provozuje polikliniku v Bratislavě. Také jsme nedávno vstoupili do průmyslového odvětví zaměřeného na zpracování dřeva.

Vypadá to jako obrovská změť nesouvisejících firem a oborů. Proč se nesoustředíte na jednu věc?

Může to vypadat jako nesmyslné seskupení firem z různých prostředí, ale je za tím myšlenka. Dám vám příklad.

Arca se dlouho prezentovala tím, že je aktivní v obnovitelných zdrojích. Máme největší československý fond obnovitelných zdrojů Nova Green Energy, který spravuje partnerská investiční společnost Redside. V rámci fondu jsme kupovali na západním Slovensku v Krnči u Topoľčan elektrárnu s elektrickým výkonem jeden megawatt a tepelným výkonem čtyři megawatty. Elektřinu jsme bez problémů dodávali do sítě, ale museli jsme najít uplatnění pro teplo. S majitelem vedlejšího dřevozpracujícího závodu jsme proto v jeho areálu vybudovali sušičku dřeva a hydroponické pěstování okurek.

Potom jsem se na to už musel podívat komplexněji. Pokud mám elektrárnu, sušičku a okurky, vstoupím i do dřevařského závodu. Následně jsem zjistil, že u tohoto závodu musím zvednout marži, jinak by nepřežil. Sehnali jsme peníze a vybudovali halu a supermoderní linku na zpracování řeziva.

Kam tím míříte?

Hned vám to řeknu. Druhá část podniku se orientovala na zpracování dřevěné štěpky a pelet. Do toho přišly špatné časy, kdy cena štěpky i kvůli kůrovci rapidně klesla. Prostě na trhu byl cenový boj a podnik nevykazoval dobrá čísla. Nachází se ale nedaleko Topoľčan, kde jsme identifikovali potenciální cíl: elektrárnu na biomasu s výkonem sedm megawattů elektrického plus 27 megawattů tepelného výkonu, řádově tedy sedminásobně větší než ta, kterou jsme měli. Naše původní elektrárna spotřebovala 30 tisíc tun paliva ročně, nová v Topoľčanech pak 120 tisíc tun. Mám tedy absolutně zabezpečenou a vykrytou spotřebu odpadového dřeva.

Tato elektrárna však měla dvojče v Bardějově. Když už, tak jsme museli koupit obě. Vyřešil jsem Krnču, ale musel řešit elektrárnu v Topoľčanech. S elektřinou nebyl problém, ale pro teplo bylo znovu nutné najít umístění, protože elektrárna nebyla dobře spravovaná. Postavili jsme tedy nové rozvody tepla pro místní obyvatele v rámci dohod s městem, ale když jsme se na to podívali blíže, našli jsme dva velké pozemky vhodné pro výstavbu průmyslového parku. Tím se okamžitě vyřešilo umístění tepla, a kdyby stát přestal poskytovat dotace na výkup elektřiny, mohli bychom tam vybudovat i lokální elektrickou síť.

Díváte se tedy dál, co můžete ještě udělat, hlavně když naproti je budova bývalého pivovaru Topvar. O tři kilometry dál je pak firma ZKW, jeden z největších dodavatelů autodílů na Slovensku. Rozhodli jsme se tedy s obchodním partnerem jít do přestavby pivovaru Topvar a vybudovat ubytovnu pro agenturní zaměstnance.

Kde to skončí?

Když se pak díváte na ubytovnu pro agenturní zaměstnance, jste v kontaktu se ZKW a víte, že plastové výrobky jsou nedostatkové zboží, tak v sousedství postavíte fabriku na plastové výlisky.

Pavol Krúpa si odnáší firmy, které reprezentovaly jeho aktivistický byznys. Bavíme se o vyrovnání v desítkách milionů eur, říká Rastislav Velič.

Jak velké je toto uskupení firem?

Z pohledu aktiv je to 300 milionů eur, z pohledu tržeb kolem 100 milionů eur. A jdeme dál. Máte tři elektrárny na biomasu, které vám generují nějaký popílek. Objem popílku je asi deset tisíc tun. Za skládkování musím platit - i když to není nebezpečný odpad - 330 tisíc eur ročně. Co vás napadne? Udělám něco na regeneraci popílku, abych z toho vyrobil zemědělské hnojivo. Připravuji toto řešení, a když už se rozhlížíte po polích, napadne vás, co kdybychom je koupili. Začnete investovat do zemědělství. Uzavřete cyklus.

Poslední věcí, kterou teď řeším v rámci dřevozpracovatelské výroby, je skupování lesů. Obsáhl jsem řetězec od vlastnictví lesů, řezání dřeva, zpracování odpadového dřeva, přes spalovnu, následně výrobu elektrické energie z biomasy až po distribuci tepla a elektřiny.

Je vaší strategií vytvářet takovéto celky?

Ano. Chci, aby to byly olympijské kruhy, a ještě se vzájemně překrývaly. Zmínil jsem ubytovnu pro dělníky, přičemž současně máme personální agenturu. A jdeme zase dál. Když máte dvanáctitisícovou armádu zaměstnanců, bylo by dobré jim nabídnout nějaké služby. A je jedno, jestli jsou to služby finanční nebo nefinanční. Přes naše společnosti, jako je Silverside, pro ně řešíme půjčky, spoření, operativní leasing. A proč jim neposkytnout i možnost odebírat od nás teplo, elektřinu, případně plyn?

Navíc finanční skupiny dosud dost pomíjely retail a my máme retailovou síť potravin Delia. Takže prostor je myslím celkem slušný.

Jak to vlastně vypadá s vaší akvizicí rakouské Wiener Privatbank? Zaseklo se to, nebo čekáte, až odejde ze skupiny Krúpa, který měl problém s Českou národní bankou?

Rozdělení skupiny už nastalo. Ano, neříkejme, že jeho odchod nesouvisí se snahou o získání bankovní licence. Je to přímý důsledek. Pokud jde o samotnou žádost o bankovní licenci, musí být rozhodnuta do roka od podání žádosti o převzetí Wiener Privatbank, takže do konce října. Rakušané posunuli posuzování žádosti k Evropské centrální bance, která to teď má na stole.

Kdyby vám ECB žádost o licenci schválila, plánujete otevřít pobočku banky v Praze?

Ano, ale až v horizontu několika let.

Jak se k vaší žádosti postavila Česká národní banka?

Dost nestandardně. Kolegové z rakouského regulátora se nechali slyšet, že s něčím takovým se ještě nesetkali, že takovou reakci domácího regulátora ještě neviděli. Já osobně to určitě neberu jako standardní jednání ze strany ČNB.

Bude to mít nějaký vliv na transakci?

Snad nebude. Záleží na rozhodnutí Evropské centrální banky. Výhodou a zároveň nevýhodou v rámci celého procesu je fakt, že Česko není v evropské měnové unii. Těžiště leží na vyjádření Národní banky Slovenska. Z toho si dokážete vydedukovat, jaké bylo stanovisko ČNB.

Já jsem ve skupině Arca Capital dvacet let. Za tu dobu skupina v Česku žádné fatální problémy neměla, ani nezpůsobila. Samozřejmě, některé obchodní aktivity pana Krúpy jsou kontroverzní, ale nemělo by to vyvolávat takovou hysterii. Vím, že skupina Arca Capital byla velmi těsně spojována s Krúpovým jménem, ale my se to po společné konzultaci na akcionářské úrovni snažíme změkčit, aby to neznamenalo Arca Capital rovná se Krúpa. A je pravda, že jeho aktivistické nájezdy nemají vždy pozitivní dopad na náš regulovaný byznys.

Jak budete rozvíjet skupinu Arca Capital do budoucna?

Politicky se angažovat nebudeme ani v Česku, ani na Slovensku, to můžu říct jistě. Určitě bych byl rád, kdyby skupina působila středoevropsky. První vstupy do zahraničních firem už běží, připravujeme převzetí personální agentury v Německu. Aktivní jsme v Česku, na Slovensku, Maďarsku a začínáme v Rakousku.

Přes personální agenturu Manuvia působíme na Balkáně, respektive v Srbsku, Rumunsku, Bulharsku a Černé Hoře. V rámci náborů připravujeme Gruzii. Dovážet cizince ale můžete prakticky odevšad, problém je, že to trvá velmi dlouho. Česko sice vykazuje tříprocentní nezaměstnanost, ale dává překážky, jako by tady byla nezaměstnanost devadesátiprocentní.

Čím to podle vás je?

Je to strach z uprchlíků, i když tady uprchlíka ještě skoro nikdo neviděl. Jediní uprchlíci jsou na pražském Staroměstském náměstí, kde obsluhují cizince, protože to nikdo nechce dělat. Nejvíc se bojí ten odněkud z Krušných hor, který nikdy cizince ani neviděl. Politici jsou pak úspěšní jen proto, že hrají na populistickou strunu. Politika podle mě zdegenerovala. Do popředí nastupují nesystémové strany, některé mají už i název nesystémový.

Vidíte v těchto nesystémových stranách nějaké politické riziko pro váš byznys?

My jsme nastaveni apoliticky. Samozřejmě že politická podpora se vždycky hodí. Já vždycky říkám, že se snažím zvednout HDP Česka, ale politici mi v tom brání, protože když tu chybí 300 tisíc pracovníků a stát klade překážky dovozu pracovní síly ze zemí mimo Evropskou unii, tak je to podle mě systémová chyba. Určitě to poznáte i ve výsledcích HDP tohoto a dalšího čtvrtletí. Firmy musejí odmítat zakázky, protože není, kdo by je udělal.

Podíl manuální práce je v Česku i na Slovensku pořád vysoký, a třebaže tu každý sní o robotizaci a zahraničních investicích s vyšší přidanou hodnotou, tak to chvíli potrvá. Je třeba se s tím smířit, že podíl průmyslové výroby s nízkou marží tady chvíli bude. Alfou a omegou toho, jak to změnit, je přebudovat systém školství a rozvíjet vědu a výzkum. Ale do toho nikdo investovat nechce, protože to nebude vidět za čtyři roky, kdy končí politický cyklus. Stačilo by přitom, aby tu někdo přes široký politický konsenzus definoval strategii třeba jen na patnáct let dopředu a aby se samozřejmě i dodržovala.

Dále čtěte:

Arca Capital se zbavila jednoprocentního podílu v rakouské pojišťovně VIG

Miliardář Krúpa se vzdal dominantní pozice v Arca Capital

Na Západ. Arca Capital chce švýcarské peníze

Krúpa chce výběrové řízení na prodej pohledávek OKD vůči Bakalovi

Arca Capital posiluje na trhu personálních agentur. Koupila společnost Artesis Europe


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 5 | Průměrné hodnocení: 4.80

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Jezdíte na vánoční trhy do zahraničí bezpečně?
Jak si spočítat daně u spolupracující manželky
Už se těšíte na Vánoce?
Kolik si do konce roku vložit na penzijko, stavebko a životko?
Akcie Apple a Alphabet vymazaly letošní zisky
Auta
DB Schenker přináší revoluci v doručování
Retro: Alfa Romeo 75 3.0 V6 America (1991)
Jízdní dojmy: Autobusy Isuzu
Volkswagen Atlas Cross Sport: Další SUV s karoserií „kupé“ se představuje v sériové podobě
Kvíz: Poznáte auto jen podle fotky zadního světla?
Technologie
MediaTek vzdal high-end. Helio P90 ale zvyšuje výkon ve střední třídě
Nvidia opět zlevňuje a aktualizuje magickou krabičku Shield TV
Čtvrtina domácností již přijímá DVB-T2, 4 % Čechů se obejde bez TV
Cnews FM: Produkty od Googlu mizí, herní obchody přibývají [podcast]
Subnautica navždy zdarma: parádní dárek nově spuštěného Epic Games Storu
Hry pro příležitostné hráče