Úspěch pro Unipetrol. Cena za vytěsnění minoritářů z Parama byla správná, překvapil soud - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Úspěch pro Unipetrol. Cena za vytěsnění minoritářů z Parama byla správná, překvapil soud

,
Úspěch pro Unipetrol. Cena za vytěsnění minoritářů z Parama byla správná, překvapil soud
Zdroj: Tomáš Kubelka

Cena zaplacená před lety Unipetrolem minoritářům vytěsněným z rafinerie Paramo byla správná, rozhodl překvapivě soud.

V minulých letech šlo v Česku o klasický scénář. Hlavní akcionář se rozhodl zbavit menšinových vlastníků, často stovek i tisíců podílníků držících akcie ještě z éry kuponové privatizace. Někteří akcionáři si však své cenné papíry cenili více, než kolik za ně dostali při takzvaném vytěsnění, a cenu napadli u soudu. Po letech tahanic se jim obvykle podařilo vysoudit doplatek pohybující se obvykle kolem pětiny až čtvrtiny původní částky.

Vše běželo tak spolehlivě, že někteří investoři si na prosazování zájmů menšinových vlastníků založili fungující byznys. Zvrat v dobře zaběhnutém systému přineslo aktuální rozhodnutí ve sporu kolem vytěsnění pardubického závodu Paramo hlavním akcionářem, petrochemickou společností Unipetrol. Minoritáři odešli od Krajského soudu v Pardubicích s prázdnou.

„Z pohledu společnosti Unipetrol i advokátní kanceláře Skils se jedná o výjimečný a ojedinělý úspěch, neboť soudy většinou v takto exponovaných kauzách dosud rozhodovaly alespoň zčásti ve prospěch minoritních akcionářů,“ pochvaluje si partner advokátní kanceláře Skils Roman Vojta, který petrochemickou společnost zastupoval.

Nespokojení minoritáři se odvolali, a celý případ tak směřuje k vrchnímu soudu. První a do značné míry neobvyklé vítězství si však připsal Unipetrol spadající pod polský petrochemický gigant PKN Orlen.

Válka znalců

Unipetrol stoprocentně ovládl Paramo už před deseti lety. Minoritním akcionářům tehdy na základě ocenění společnosti American Appraisal vyplatil 977 korun za každou akcii. Sedm z nich si však své cenné papíry cenilo od 1797 korun až do 3200 korun za kus a nabídnutou cenu postupně zažalovali.

Zpočátku to přitom vypadalo, že žalující budou mít slušné šance. S akciemi Parama se obchodovalo na burze za cenu o několik stovek vyšší. A sám Unipetrol zaplatil o rok a půl dříve při převzetí 14,5procentního podílu trojici nizozemských společností v čele s Middle Europe Investments 1250 korun za kus. Právě na tyto skutečnosti žalující odkazovali.


Méně závislosti na Rusku. Podíl nakoupené ropy klesl na 45 procent

 Ropovod, ilustrační foto


Jenže objemy obchodované na akciových trzích byly natolik malé, že dosažená cena neměla žádnou vypovídající hodnotu. V měsících před prodejem se zobchodovalo jen 0,38 procenta cenných papírů, přičemž velká část poptávky byla tvořena jednou osobou. Taková byla argumentace Unipetrolu.

Cena zaplacená takzvaným holandským fondům zase obsahovala majoritní prémii. Právě díky nabytí tohoto podílu získal totiž Unipetrol v Paramu 90 procent, což mu umožnilo odstartovat proces vytěsnění. Jinými slovy společnost byla ochotna zaplatit určitou přirážku, protože se jí tak otevřela cesta k ovládnutí celé firmy. U drobných akcionářů už žádnou podobnou motivaci neměla.

Celý soud se tak nesl v duchu bitvy hned několika znalců, expertů na oceňování firem, kteří předložili řadu posudků. „Některé z nich přitom docházely k odlišným závěrům ohledně hodnoty akcií společnosti Paramo a soudu se podařilo v této komplikované věci dobře zorientovat,“ dodal Vojta. Původní postup Unipetrolu posvětila Česká národní banka a po deseti letech tedy nyní i soud.

Boje kolem hutí i plynu

Verdikt je svým způsobem výjimečný, doposud soudy v podobných případech přiznávaly menšinovým vlastníkům aspoň část jejich požadavků. Před rokem rozhodl Vrchní soud v Olomouci doplatit 743 korun k původním čtyřem tisícům korun za každou akcii ArcelorMittal Ostrava. Tehdejší vlastník ostravských hutí ArcelorMittal Holdings AG schválil jejich vytěsnění v roce 2010.

Drobní vlastníci, kterých bylo více než 14 tisíc, původně požadovali za každý cenný papír až sedm tisíc korun, nakonec se však s rozhodnutím soudu smířili. Zda se smířil i ArcelorMittal, nebo jestli podal dovolání k Nejvyššímu soudu, není jasné. Ostravské hutě mezitím změnily vlastníka, v polovině loňského roku je převzala skupina Liberty House. ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala na dotazy týdeníku Euro nereagoval. Dovolání nicméně neoddálilo výplatu vysouzených částek.

Podle údajů společnosti Bisnode (které ovšem končí rokem 2013, pak se změnil obchodní zákoník a Bisnode data přestala sledovat) bylo vytěsnění menšinových vlastníků ArcelorMittal v hodnotě 1,8 miliardy korun druhou největší podobnou transakcí v historii Česka. K tomu je potřeba připočíst vysouzený 19procentní příplatek, je však otázkou, zda se všichni dřívější akcionáři o peníze přihlásí. Kvůli prodeji ostravského závodu je nutné o výplatu žádat v zahraničí a podle zdrojů týdeníků Euro skupina sází na to, že zdaleka ne všichni tak učiní.

Spory plynáren

Změna vlastníka doprovází i spory kolem regionálních distributorů plynu. Plynárenské skupina RWE se před lety rozhodla vytěsnit menšinové vlastníky Severomoravské, Jihomoravské či Východočeské plynárenské. RWE, která se nyní jmenuje Innogy, se k případům odmítla vyjádřit. Podle zdrojů týdeníku Euro však i v tomto případě padly četné žaloby, které nejsou dodnes uzavřeny. Minimálně v případu Severomoravské plynárenské však už měly soudy minoritářům prvoinstančně přiklepnout 1249 korun k původně nabídnutým 5301 korunám za akcii.

Innogy nicméně mezitím prodalo distribuci plynu sdružení investorů pod vedením společnosti Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Stoprocentní převzetí se završilo loni. A k prodeji bude brzy i samotná Innogy v Česku. Mateřská firma v Německu se musí kvůli plánovanému spojení s konkurenčním E.ON svých tuzemských aktivit z rozhodnutí Evropské komise zbavit.


Dost bylo „řízlé ropy“. Trh si žádá čistou surovinu z jednoho zdroje

Těžba ropy, ilustrační foto


Další významný spor se týkal rovněž moravskoslezských hutí, tentokrát však Třineckých železáren. Podle mluvčí podniku Petry Mackové Juráskové Vrchní soud v Olomouci již potvrdil původní rozsudek z Ostravy. Vlastník železáren společnost Moravia Steel miliardáře Tomáše Chrenka tak musí doplatit akcionářům 469 korun k původní ceně akcie, tedy celkem 2284 korun za kus.

„Společnost Moravia Steel připravuje veškeré kroky k tomu, aby mohla splnit své závazky vůči minoritním akcionářům v sou ladu s rozhodnutím odvolacího Vrchního soudu v Olomouci,“ prohlásila Macková Jurásková. Dodala ovšem, že netuší, zda dovolání k Nejvyššímu soudu nepodal některý z žalujících. I ti totiž požadovali výrazně více, podle dřívějších vyjádření až 3,5 tisíce korun za kus.

Dále čtěte:

Další kolo boje s MOL. Unipetrol chce poslat Benzinu na Slovensko

Akcionáři Unipetrolu bez dividendy. Po dlouhém jednání tak rozhodla valná hromada

PKN Orlen draze vyplatil J&T z Unipetrolu. Šéfa Jasinského to stálo místo

Šance pro české zbrojaře: Polsko chystá miliardovou modernizaci houfnic i tanků

Ohodnoťte tento článek
Diskuze