Třetina firem bude propouštět, ukázala analýza - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Třetina firem bude propouštět, ukázala analýza

Profit, Jakub Procházka,
Třetina firem bude propouštět, ukázala analýza
Zdroj: Archiv Export a podnikání

Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo při příležitosti zářijového Národního průmyslového summitu analýzu českého průmyslu 2020. Analýza vychází z dat získaných během stovek rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných průmyslových podniků, které probíhaly od června do srpna 2020.

„Firmy nechtějí hodit své zaměstnance přes palubu. Vědí, že každá krize jednou odezní a pak bude velmi těžké kvalitní zaměstnance sehnat. Mnohde ale nebudou mít na vybranou,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

V předchozích letech se firmy o pracovníky doslova praly, nestíhaly vyrábět v termínech a kvůli nedostatku kapacit musely odmítat nové zakázky. Průmyslové podniky vnímaly nedostatek kvalifikované pracovní síly jako hlavní překážku svého růstu.

Ovšem slova „nemáme lidi“ zněla z úst kapitánů českého průmyslu jen do letošního března. Půl roku po začátku pandemie covidu-19 je všechno jinak. Nezaměstnanost se ještě drží – především díky programu Antivirus – přijatelně nízko. Problém se ale jen zřejmě odkládá na rok 2021.

Méně zakázek, méně práce

Tuzemským výrobním firmám výrazně klesl objem nasmlouvaných zakázek, což se projevilo v jejich nižším vytížení. Aktuálně jsou vytížené pouze na 65 procent a ani koncem roku nebude situace lepší (predikce je 75 procent).
Práci mají české průmyslové firmy zajištěnou pouze na pět měsíců dopředu.

Podle analytiků tedy není divu, že třetina firem (32,3 procenta) plánuje propouštění. Podle zmíněné ankety se chtějí v průměru rozloučit zhruba s desetinou zaměstnanců. Ostatní vyčkávají, jak se vyvine situace na podzim a v zimě. Na tom, zda jsou dopady vládních programů pozitivní, se zástupci firem neshodnou.

Ředitelé výrobních firem stojí aktuálně před otázkou, jestli bude výhodnější si většinu zaměstnanců udržet i za cenu jejich dočasné nevyužitelnosti (tedy zda lze očekávat návrat k normálu v blízkém časovém horizontu), nebo jestli bude třeba kapacity snížit.

Cenné lekce?

„Vývoj v posledních měsících nám přinesl řadu lekcí pro úpravu dlouhodobých strategií firem. Mezi ně patří například potřeba vyšší odolnosti, změna řízení zásob, práce na dálku a flexibilita lidských zdrojů. Při propadu zakázek a tržeb je logické, že se hledají úspory a přizpůsobují kapacity. Nicméně stále si pamatujeme, jak obtížně se kvalifikované pracovní síly na českém trhu práce v posledních letech získávaly,“ uvádí partner společnosti Deloitte Martin Kulhánek.

Kulhánek se domnívá, že je pro podniky nutné udržet si pracovníky se strategicky důležitými znalostmi a dovednostmi. „Řada společností totiž řeší strategická témata spojená s optimalizací logistického řetězce, zaměřuje se na posílení automatizace ve výrobě a na zefektivnění procesů v backoffice,“ doplňuje zástupce společnosti Deloitte.

Pro některé může být krize i příležitostí. Zhruba desetina firem (13,6 procenta) se totiž bude snažit využít situaci, kdy se na trhu ocitne více schopných a vzdělaných lidí bez práce, k navýšení svých kapacit (v průměru o necelých šest procent). Polovina společností (54,1 procenta) zatím nechce propouštět ani nové lidí nabírat.

Někteří analytici se ale obávají, že jsou závěry vyplývající z ankety příliš optimistické „Číslo 32,3 procenta (firem, které chtějí propouštět) bohužel není zdaleka konečné. Většina podniků čeká, jak se vyvine situace na podzim, zejména zda stát nastaví dlouhodobý model tzv. kurzarbeitu. Počet nezaměstnaných bude zcela jistě stoupat,“ varuje ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Jaroslav Lískovec.

„Vládní program Antivirus byl jako forma tzv. kurzarbeitu jedním z klíčových protikrizových nástrojů. Příspěvek na mzdy, které jsou v sektoru automotive dlouhodobě nad průměrem České republiky, výrazně ulevil firmám zejména v době dramatického omezení a postupné obnovy výroby, kdy však nadále musely pokrývat fixní náklady. Program Antivirus se tak ukázal jako velice důležitý nástroj, který pomohl předejít masivnímu propouštění a udržet klíčové zaměstnance, jež v minulých letech podniky na přehřátém trhu práce těžce získávaly,“ tlumočí názor Sdružení Automobilového průmyslu (AutoSAP) prezident Bohdan Wojnar.

Firmy se podle analýzy skutečně obávají toho, co bude po zrušení programu Antivirus. To, jaký bude přechod ke klasickému kurzarbeitu, zatím zástupci podniků nevědí, tuší ale, že je to klíčová věc.

Ne všichni vnímají prodloužení vládních programů na podporu zaměstnanosti jako optimální řešení. Raději by nechali už působit trh samovolně. „Podle mého názoru by měl program Antivirus skončit co nejdříve. Myslím si, že by ani firmy, ani jejich zaměstnanci neměli brát peníze za nicnedělání. To je z principu špatně, nehledě na to, že to nemá dobrý vliv na pracovní morálku. Prodlužování programu je podle mě už kontraproduktivní, protože firmy, stejně jako stát, by si už měly dávno ujasnit, jak se krizi přizpůsobí,“ myslí si například předseda představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 a předseda představenstva DEL Jiří Kabelka.

Antivirus podle Kabelky už nyní pouze udržuje pracovní místa, která nemají perspektivu. A jiné firmy si pak zoufají, protože ani teď nemohou sehnat pracovníky, dodává podnikatel.

Trpí malí a střední

S poklesem počtu svých zakázek se musí aktuálně poprat zhruba 55 procent průmyslových podniků. Šéfové třetiny z nich uvedli, že jsou rádi za udržení stejného objemu práce, a pouze necelá desetina ředitelů (9,1 procenta) se může pochlubit, že se jejich firmě podařilo získat zakázek více než ve stejném období minulého roku. O objednávky přišly zejména malé a střední podniky (66,7 procenta).

„Vliv má zcela určitě dlouhodobost nasmlouvaných kontraktů, která je tradičně vyšší u velkých společností, nebo možnost nahradit ztracené zakázky novými v rychlejším časovém horizontu. Síla malých a středních podniků vůči svým zahraničním odběratelům není taková jako u velkých hráčů,“ vysvětluje senior manager for industry and development, Národní centrum Průmyslu 4.0. Alena Burešová.

Masivní úbytek průmyslových zakázek logicky vede k nízké vytíženosti výrobních firem. Aktuálně se pohybuje v průměru na 65 procentech. Situace by se měla zlepšit ke konci roku, kdy ředitelé počítají se zvýšením vytíženosti výrobních kapacit svých firem v průměru o deset procentních bodů.

„Vytížení našich kapacit kleslo o cca 50 procent. Vše závisí na tržním vývoji v poptávce spotřebitelů a hlavně na schopnosti podniku získat nové zakázky,“ prozrazuje CEO firmy Boljtes Group Ivor Poprach. „Změna kapacit ve všech směrech v naší společnosti je zejména řízená zakázkami našich zákazníků a ty jsou v této chvíli velmi nízké po celé Evropě. Přizpůsobíme se aktuální situaci a připravíme startovací ranvej na dobu, kdy bude start umožněn,“ přiznává situaci ve své firmě, typickou i pro ostatní firmy českého průmyslu, Petr Bilavčík ředitel firmy Prima Bilavčík, s. r. o.

Třetina firem bude propouštět, ukázala analýza
4.3 (85%) 4 hlasování
Diskuze