Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Hypotéka i pro pouhé družstevníky

Máte možnost odkoupit podíl z družstevního bytu? Nevíte, jak by to bylo s jeho…

S Erikem Štefanovičem o digitalizaci, BIM a úspěšných projektech bytových domů

Skupina firem DELTA s hlavním sídlem v rakouském Welsu patří k vedoucím společnostem v…

MBA Management ve zdravotnictví: správná volba pro lékaře i manažery

V oblasti zdravotnických oborů získává titul MBA stále větší význam a často je jedním z…

Jiří Rusnok
Jiří Rusnok
Autor: Tomáš Novák, Euro

Rusnok: Dali jsme bankéřům dáreček

 Páral 17. března, 07:00  -  Pavel Páral
Jiří Rusnok
Jiří Rusnok
Autor: Tomáš Novák, Euro
17. března, 07:00

Banky od nás mají úrokové sazby 1,75 procenta a střadatelům toho moc nedají, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok.

„Na podzim opatření vyhodnotíme a nepočítám, že bychom je zpřísňovali. Spíše možná budeme moci někde ulevit,“ říká o regulaci, která výrazně zahýbala s českým hypotečním trhem, guvernér centrální banky v rozhovoru pro týdeník Euro.

Česká ekonomika zpomaluje a nyní se rozhoduje, zda to bude hladké přistání, nebo přijdou nepříjemné otřesy. Nebylo by lepší, kdyby ČNB měla už nyní sazby výrazně výš?

Vyhodnocujeme zpětně naše kroky před každou čtvrtletní prognózou. Dosud jsme vždy dospěli k tomu, že i zpětně naše kroky odpovídaly potřebám ekonomiky. Celkem jsme tak loni zvyšovali sazby pětkrát. Jak úspěšné bylo utahování měnových podmínek, ukáže až delší časový odstup. Musím ale připustit, že bychom nyní byli v komfortnější situaci, kdybychom v normalizaci měnové politiky pokročili dál.

Očekáváme zpomalování ekonomiky, ale nevíme, jak dlouhé a jak hluboké bude, a to je vždy příjemné mít větší prostor pro uvolňování měnové politiky. Ale jsme tam, kde jsme. Říkám zaplať pánbůh za to. Co by za naši situaci dali jiní. Není navíc všem dnům konec. Situace je nejistá, nikdo si netroufá na nějaké silné předpovědi. Jsou zde na jedné straně signály zpomalování až téměř k recesi, ale i opačné, které naznačují, že nic dramatického se neděje a česká i evropská ekonomika porostou dále.

na objednávku Hyundai i30
Benzín
Manuální
Motor:
1.4i 73 kW
Výbava:
Start
294 990 Kč
s DPH
na objednávku Volkswagen Passat
Benzín
Manuální
Motor:
1.5 TSI 110 kW
Výbava:
Business
585 810 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai i30 kombi
Benzín
Manuální
Motor:
1.4i CVVT 73 kW
Výbava:
Start
324 990 Kč
s DPH
skladem Hyundai Tucson
Benzín
Manuální
Motor:
1.6 GDi 97 kW
Výbava:
TUCSON
444 990 Kč
s DPH
na objednávku Audi Q7
Nafta
Automatická
Motor:
45 TDI quattro 170kW
Výbava:
Q7
1 594 710 Kč
s DPH
na objednávku Škoda Kamiq
Benzín
Manuální
Motor:
1.0 TSI/70 kW
Výbava:
Ambition
368 505 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai Santa Fe
Benzín
Automatická
Motor:
2.4 GDI e-CVVT 4x4 AT
Výbava:
Confidence
794 990 Kč
s DPH
skladem Lexus RX
Hybrid
Automatická
Motor:
450h AWD
Výbava:
Executive Plus Panoramatic
1 520 000 Kč
s DPH
na objednávku Volkswagen Touareg
Nafta
Automatická
Motor:
3.0 TDI 210kW 4x4 AT
Výbava:
Elegance
1 442 232 Kč
s DPH
skladem Lexus NX
Hybrid
Automatická
Motor:
300h AWD
Výbava:
Luxury
1 280 000 Kč
s DPH
na objednávku BMW M4 Coupé
Benzín
Manuální
Motor:
M4 Coupé
Výbava:
M4
1 500 590 Kč
s DPH
na objednávku Volvo XC90
Nafta
Automatická
Motor:
B5 AWD
Výbava:
Momentum
1 453 405 Kč
s DPH

Každopádně se v pro nás klíčové části Evropy zlepšila zaměstnanost a vzrostly mzdy. Rostou i v Německu a tamní vláda je nyní i ochotnější utrácet, takže našeho klíčového obchodního partnera nevidím až tak zasaženého problémy ve střednědobém horizontu.

Přitom v Německu se nyní recesi vyhnuli jen o kousek...

Prognózy se nyní hodně upravují. Minulý týden jsem neformálně hovořil s guvernérem Bundesbank Jensem Weidmannem a pesimisticky na mě nepůsobil.


Přečtěte si komentář: Rub rostoucích mezd


Rostoucí mzdy na jedné straně táhnou spotřebu a pomáhají ekonomice, ale na druhé straně způsobují problémy s produktivitou a konkurenceschopností českých firem. Nebojíte se toho?

Není to nic, co by nás překvapovalo, a opakovaně to zmiňujeme. Takto rychlý růst mezd není udržitelný. Domníváme se, že začne zpomalovat a vrátí se někam k pěti procentům nominálního růstu. Na současných osm procent ekonomika nemá.

Stále to žije do značné míry z rezerv, které v podnikové sféře byly z doby krize a pokrizového oživení. Souhlasím s tím, že v současnosti už jde do tuhého. Letošní rok bude dojíždět setrvačností, ale myslím, že v dalších letech růst mezd citelně zpomalí.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok ( Zdroj: Tomáš Novák/Euro, Autor: Tomáš Novák/Euro )

Proč si to myslíte? Nezaměstnanost je stále nízká.

Vždy je to tak, že mzdy začínají růst později než ekonomika a také později než ekonomika růst přestávají. Samozřejmě makroekonomicky je to výzva, ale stále to ještě není fatální záležitost. Ekonomika má vnitřní rezervy a je schopna tento vývoj ještě letos utáhnout. Věřím, že příští rok se zpomalení projeví. Řada podniků je na hraně a roste tlak i z jiných nákladových položek, například energií, a některé firmy to nemusejí zvládat. Ale makroekonomicky nevidím, že by zde bylo něco akutně zlé. A myslím, že to ani nemůže nastat, protože mluvíme o privátní ekonomice. Nemluvíme o nějakých zombie podnicích, které tady skoro nemáme. A naši podnikatelé a manažeři si s tím poradí. Nebál bych se o ně. Poslední dva až tři roky podniky intenzivně investují do technologií, které by jim měly přinést úsporu příliš drahé pracovní síly. A brzy bychom to měli vidět i v makroekonomických číslech.

Soukromé podniky jsou ovšem pod tlakem státního sektoru, který dramaticky zvyšuje mzdy a nabírá další lidi, čímž zhoršuje situaci. To vás neznepokojuje?

Vláda to jistě komplikuje. Trh práce je napjatý. Ale nyní to vypadá, že se situace se zvyšováním blahobytu státních zaměstnanců změní. Uvidíme. Nějaké zázraky neočekávám, ale myslím, že tlak na mzdy ze strany vlády se určitě zmírní.


Zbytečné lety do Pekingu: čeští vývozci se dobře prosazují jinde

Ilustrační foto ( Autor: Profimedia.cz )


Loni jste zasáhli na hypotečním trhu. Jak jste spokojeni s výsledkem? Ceny nemovitostí se příliš nepohnuly.

Vyhodnotit opatření účinná od 1. října půjde někdy letos na podzim, až proběhne celý roční cyklus se všemi sezonními výkyvy. Bylo tam nějaké předzásobení před zavedením našich regulací, takže je příliš brzo na hodnocení. Naším cílem není řídit cenu nemovitostí. Naší prací je dohlížet na banky, aby na sebe braly přiměřené riziko v oblasti financování bydlení. Protože máme výrazně rozjetý trh nemovitostí ve velkých městech ve smyslu prudkého růstu cen, je třeba, aby úvěry na jejich pořizování byly dostatečně robustní a nestaly se příliš rizikovými v horších dobách, které mohou nastat.

Myslím, že jsme zasáhli správně a v pravý čas. Uvidíme, jaký bude dopad. Předběžná čísla jsou velmi neprůkazná. Myslíme si, že v hypotékách nenastane žádný dramatický propad. Počítáme s poklesem v řádu pěti až deseti procent u nových hypoték. Naše limity nejsou nijak zvlášť přísné. Ve srovnání s jinými zeměmi patříme spíše k těm velmi liberálním. Na podzim naše opatření vyhodnotíme a nepočítám, že bychom je zpřísňovali. Spíše možná budeme moci někde ulevit. Ta pravidla totiž nejsou přísná, ale je tam souvislost s vývojem úrokových sazeb. Pokud by sazby rostly, bude význam regulace menší.


Uvažujete o hypotéce? Spočítejte si její výši v kalkulačce


Banky v Česku dosahují stále velmi vysokých zisků, což u části politiků vyvolává touhu po zavedení bankovní daně. Jak se na tuto diskusi díváte?

S těmi zisky je to tak, že roste ekonomika, a tudíž roste i bankovní byznys. Když se podíváte na ziskové marže bank, tak ty stále klesají, ale růst byznysu je z hlediska objemu zisku více než kompenzuje. Kromě toho je tu situace, která se nebude jen tak opakovat. Bankám se výrazně snížily náklady na vykrývání rizik, protože mají minimum špatných úvěrů, což je v této fázi hospodářského cyklu normální. Navíc jsme jim dali dáreček, protože jsme zvýšili úrokové sazby, takže mají od nás 1,75 procenta a střadatelům toho moc nedají. Takže je to trochu přechodná situace.

A co si tedy o bankovní dani myslíte?

Daňové nápady se budou objevovat, čím bude blíže k nějakým volbám nebo čím bude napjatější situace ve státním rozpočtu. O daních je vždy legitimní politická debata. Já jako ekonom jsem ale přesvědčen, že specifické sektorové daně nejsou dobrý nápad. Vyvolává to vždy otázku, proč jedno odvětví má být více zdaněno než druhé čili o co je horší kapitál v jednom odvětví než v jiném. Nějak bych ještě bral tyto nápady, pokud by to odvětví mělo nějakou oligopolní strukturu. A to pro naše banky nepochybně neplatí. Máme sice poměrně koncentrovaný trh v podobě tří velkých a pár středních bank, ale máme zde dohromady více než čtyřicet bankovních domů, u nichž si lze pořídit veškerou škálu produktů, které firmy i občané poptávají. Zde oligopolní struktura evidentně není.

Zkušenosti z Evropy s takovou daní jsou rozpačité, a navíc když se taková daň v jedné zemi zavádí a v jiné nikoli, tak zjistíte, že kapitál je pohyblivý, což oslabuje fiskální efekt. Banky navíc vyšší zdanění přenesou na klienty. Takže myslím, že to není dobrý nápad. Netuším, kolik kdo předpokládá, že by takovou daní získal, ale banky jsou bezpochyby vybaveny kompetencí k optimalizaci svých daňových povinností. Tím nechci říci, že zde banky nebudou platit daně, ale existuje zcela legitimní možnost mít místo zde založené dceřiné společnosti pouze pobočku evropské matky, která má mnohem větší možnosti optimalizace.

Bankovní daň se tedy nevyplatí...

Obvykle jsou výsledky podobných daňových úprav mnohem nižší, než se na začátku slibuje, protože se podcení substituční efekty a faktory organizační a právní, které zavedení daně vyvolá. Trh je živý organismus a dokáže si poradit. Větší problém než nízký výnos je ale narušování vědomí, že zde máme nějaký stabilní daňový systém. Může občas dojít k posunu v sazbách, ale podnik ví, co může očekávat. Když se zavádějí speciální daně jednou na to a zítra na něco jiného, tak je to na pováženou.


Naprostá většina daňových změn v Česku byla zbytečná, nedotažená nebo vyloženě škodlivá. Čtěte více v eseji:

Daňové reformy jsou permanentně mimo mísu


Česko má dlouhodobý problém s procyklickou hospodářskou politikou vlády. Nyní opět ekonomika zpomaluje a vláda začíná hovořit o šetření a reformách. Jak to ovlivňuje fungování měnové politiky?

Když se podíváme na naši historii, tak chování vlády bylo tradičně procyklické. Ne sice nějak drasticky, ale určitě to nebylo příkladné z hlediska ovlivňování ekonomického cyklu. Je to škoda, protože to samozřejmě snižuje účinnost hospodářské politiky, a na kvalitě hospodářské politiky je závislá prosperita země. Bylo by fajn, kdyby si toho byli tvůrci hospodářské politiky vědomi a brali to v potaz, když rozhodují, co budou v rozpočtu dělat a kdy to budou dělat. Ideální to mají v těch několika málo zemích, jako je Norsko, kde mají suverénní fond, který působí jako nárazník pro situace, kdy vláda potřebuje stimulovat ekonomiku a nemá rozpočtové zdroje.

V centrální bance děláme to, co máme. To znamená, že se staráme o cenovou stabilitu, takže se snažíme, co to jde být proticykličtí. Když nám v tom fiskální politika pomáhá, tak je synergie úžasná. Když je potřeba uvolnit měnové podmínky a fiskál tomu pomůže vyššími výdaji, tak je to přesně, jak má být. Kdyby byla stimulace přehnaná, tak by nás to mohlo tlačit ke zpřísňování měnových podmínek, ale to v současnosti není český případ. My jsme v Česku citliví na krátkodobé zadlužování, a tak se i český fiskál chová v posledních letech relativně rozumně. Jinou věcí je samozřejmě debata o nějakých dlouhodobých trendech. Ale to centrální banku tak netrápí.

Evropou obchází strašidla brexitu, recese v Německu či obchodní války s USA. Lze se na rizika spojená s podobnými událostmi připravit nebo na ně reagovat s předstihem měnovou politikou?

Zabývat se tím samozřejmě musíme. Pokud nevíme, co se děje kolem nás, nevíme ani, co se děje s námi. Připravit se na to, co se stane, dost dobře nejde. Naše odolnost je závislá na tom, že jak měnová, tak fiskální politika pracují s nějakou předvídavostí a dbají na to, aby zde byly polštáře, které budou tlumit dopady nepříznivých událostí a šoků, které se z nich mohou vyvinout. Proto normalizujeme naši politiku, zvyšujeme sazby a chceme se dostat někam na neutrální úroveň, kdy ani nepodporujeme ekonomiku, ani ji nebrzdíme. Něco podobného by měla dělat i fiskální politika. Vytvářet nějaké přebytky, nebo alespoň dosáhnout toho, že bude klesat poměr dluhu k HDP.

Nemáme sice důvod plácat se nějak po ramenou, ale v kontextu Evropy jsme na tom v tomto ohledu dobře. Sazbami se blížíme k normální úrovni, nejsme od ní daleko. A v rozpočtové politice se relativní dluh slušně snížil.

Jiří Rusnok (58)
• Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE a v roce 1984 nastoupil do Státní plánovací komise.
• Později působil na federálním ministerstvu pro strategické plánování a krátce též na federálním ministerstvu práce a sociálních věcí.
• V letech 1992 až 1998 byl poradcem a vedoucím sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
• Od srpna 1998 zastával funkci náměstka ministra práce a sociálních věcí, od dubna 2001 do července 2002 byl ministrem financí ČR a od července 2002 do března 2003 byl ministrem průmyslu a obchodu ČR.
• Mezi lety 2003 a 2013 pracoval pro ING.
• V letech 2006 až 2009 byl předsedou Výboru pro finanční trh, poradního orgánu bankovní rady ČNB.
• Od roku 2009 do roku 2013 byl prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem. • V letech 2010 až 2013 byl členem Národní ekonomické rady vlády.
• Od 25. června 2013 do 29. ledna 2014 byl předsedou úřednické vlády.
• Od 1. března 2014 je členem bankovní rady ČNB. S účinností od 1. července 2016 vykonává funkci guvernéra ČNB..

Kromě těchto rizik, jejichž dopad je nějak odhadnutelný, je zde riziko politických změn v Evropě a možné opětovné destabilizace společné měny. Máme za sebou krizi ve vztazích s Itálií a může se to kdekoli opakovat. Vnímáte i tato rizika?

Souhlasil bych s tímto popisem situace. Eurozóna, respektive její méně úspěšné části, nejsou v příliš dobré kondici. To vidí každý. Když se podíváte na zadlužení jednotlivých zemí, tak je až na malé výjimky vyšší, než bylo před rokem 2008. Tato věc se přes pět let relativní konjunktury neposunula kupředu. Podařilo se zvýšit zaměstnanost a lidé se mají lépe, ale fiskální prostor pro reakci na nějaké budoucí potíže se značně snížil.

Obrovským problémem je dlouhodobá, zhruba dvacetiletá, stagnace Itálie. Není na tom tak špatně rozpočtově, její pozice se oproti situaci před krizí moc nezměnila, a dokonce donedávna dosahovala primárního rozpočtového přebytku. Kdyby začala růst, tak se z problémů rychle dostane. Ale neroste a je to, nepočítáme-li již Británii, třetí největší ekonomika v Evropě. Takže euro, ať se nám to líbí nebo ne, stále není za vodou. A může přijít nějaký další test jeho odolnosti a Evropská centrální banka by byla v tom případě v dost obtížné situaci. Nejenže má nulové a záporné sazby, ale má i legislativní a politické limity pro svou expanzi formou kvantitativního uvolňování. Nám přitom na prosperitě eurozóny musí záležet, protože jsme s ní svázáni.

Musíme doufat, že Evropa bude tyto výzvy zvládat.

Čtěte také:

Česká ekonomika letos poroste o tři procenta, odhaduje Hospodářská komora

Konkurenceschopnost Česka stagnuje, v inovacích výrazně zaostáváme

Recese? Na strašení je ještě čas


Čtěte také

Praha Vizualizace Václavského náměstí

Tramvaje se vrátí v roce 2023 na Václavské náměstí. Rozšíří se chodníky a přibudou stromy

Tramvaje budou na pražském Václavském náměstí po svém návratu do horní části jezdit v…

před 53 minutami

Recyklace textilií, ilustrační foto

Oblečení škodí zdraví: Ikea a H&M hledají textilie pro „generaci Gréty“

Oděvní průmysl běžně pracuje s toxickými látkami, jako je formaldehyd, barviva…

před 1 hodinou

 Startup, ilustrační foto

Objem start-upových investic v Evropě je na rekordu. V žebříčku měst vede Londýn

Objem start-upových investic v Evropě je na rekordu. V první polovině letošního roku se…

před 2 hodinami

Boeing 747 přistávající na Letišti Václava Havla Praha

Letiště Praha chystá rozšíření. Do roku 2035 zvýší kapacitu až na 23 milionů odbavených cestujících

Letiště Praha by mělo do roku 2035 zvýšit kapacitu až na 23 milionů odbavených…

před 3 hodinami

 Dvě mámy v běhu, Magda a Monika, se společně dostaly na světový pohár ve skyrunningu

Skyrunning: dvě mámy v běhu

Jak se dvě mámy celkem pěti dětí „omylem“ ocitly na světovém poháru ve skyrunningu? Komu…

před 4 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 3.33

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Za týden nás čeká svátek
Senioři a moderní technologie - nepřátelé či kamarádi?
eNeschopenka 2020: co se změní?
Školní prázdniny v roce 2019/2020: kdy se mohou děti těšit na volno?
Čeho se nejvíce bojí začínající řidiči?
Auta
Kvíz: Poznáte auto na fotografii?
Český úspěch při International DAF Driver Challenge 2019
Test zimních pneumatik 215/55 R17: Celkový vítěz propadl při brzdění na suchu
V Přelouči postavili pancéřovaný Superb. Odolá i výbušninám
Vypínání válců u benzinových motorů: elegantní způsob snížení spotřeby
Hry pro příležitostné hráče