Recyklace Krušných hor. Němci mají miliony i pro české firmy - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Recyklace Krušných hor. Němci mají miliony i pro české firmy

,

Německo financuje projekt využití již vytěžených hornin a sanace přírody v Krušných horách 15 miliony eur (387 milionů korun). Do projektu plánuje zapojit i českou stranu.

Krušné hory by se měly stát zásobárnou vzácných kovů i bez toho, aby se tu rozšiřovala nová těžba. Německé ministerstvo školství a vědy podporuje projekt rECOmine, jež má financováním nových technologií využít suroviny nejen ze starých odvalů z hlušiny bývalých dolů a strusky po zpracování železných rud, ale i kovy, které jsou obsaženy ve vodě v místech bývalých dolů.

Projekt rECOmine. Zdroj: recomine.net

Finance mají jít z programu na podporu inovací WIR (Wandel durch Innovationen in der Region) po dobu pěti let. Jde o to, aby došlo k ekologické sanaci přírody v oblasti bývalé hornické činnosti a přitom byly využity i suroviny, které se v tomto odpadu po těžbě stále nacházejí. Projekt koordinuje Helmholtzův institut pro technologii zdrojů ve Freibergu (HIF) v podhůří Krušných hor v Sasku.

Má dojít k propojení průmyslu a vývoje nových technologií, jež povedou k udržitelné sanaci a získání surovin ze zbytků průmyslové těžby na německé i české straně, napsal web EU-Recycling.


Krušné čekání na kobalt. Region se vrací ke kovům


„Chceme propojit odborné znalosti v oblasti životního prostředí a využití přírodních zdrojů v regionu s know-how v oblasti automatizace a digitalizace,“ dodal koordinátor projektu a ředitel HIF Jens Gutzmer. Jde o to, že vytěžené zbytky surovin poškozují přírodu, ale přitom jsou stále ekonomicky využitelné, i když se vyskytují v odpadu z těžby v nízkých koncentracích. Do projektu už je zapojeno na šest desítek subjektů z průmyslu, služeb, vědy, výzkumu, vzdělávání i místních sdružení.

Důraz se má klást na využití hlušiny po těžbě rud, ale také další zpracování strusky a popelů pocházejících z hutního průmyslu. Všechny tyto zbytky po důlní a hutní činnosti se vyskytují v oblasti Krušných hor, jež byly od středověku využívány pro těžbu stříbra, cínu, mědi, olova a železné rudy a region patřil k nejintenzivněji hornicky využívané lokalitě v Evropě. Později se přidala těžba kobaltu, niklu, wolframu, v 20. století také strategického uranu. Nyní je předmětem zájmu lithium.

Má se obnovit těžba rud v Krušných horách?

Profesor technické univerzity ve Freibergu Urs Peker, jenž se specializuje na zpracování minerálů a jejich recyklaci, tvrdí, že hlavní výhodou regionu je možnost zkoušet nové technologie v reálných podmínkách. Podniky a majitelé bývalých dolů mají zpřístupnit své areály pro využití odpadů v pilotních projektech. Cílem je, aby se nové aktivity staly po pěti letech ekonomicky udržitelné a byly atraktivní i pro investory z celého světa. Mělo by jít o malé a decentralizované provozy, jež nebudou poškozovat životní prostředí.

Dále čtěte:

Australané vypovězení memoranda neřeší. Dál se připravují na těžbu českého lithia

Nejisté miliardy za lithium. Státní podniky by ho těžit neměly, tvrdí analýza

Křivda v Krušných horách: ropovod družba se má prodloužit o 200 kilometrů

Nenasytné moře. Rekultivaci jezera Most provázejí problémy

Krušnohorské soužití: Němci opravili svou polovinu hraničního mostu, Češi peníze nedali

Ohodnoťte tento článek
Diskuze