Pražská šunka je na evropském seznamu specialit. Komise projednávala žádost šest let - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Pražská šunka je na evropském seznamu specialit. Komise projednávala žádost šest let

, čtk,
Pražská šunka je na evropském seznamu specialit. Komise projednávala žádost šest let
Zdroj: Profimedia.cz

Pražská šunka se dostala na evropský seznam Zaručených tradičních specialit (ZTS). Produkt dnes zaregistrovala Evropská komise, která žádost českých výrobců projednávala přibližně šest let. Dosud měla Česká republika v seznamu spolu se Slovenskem čtyři potraviny – Tradiční špekáčky, Liptovský salám, Spišské párky a Tradiční lovecký salám.

Za Pražskou šunku se od poloviny 19. století označuje jeden z nejznámějších a nejkvalitnějších masných produktů, který má původ v Praze. „Zároveň ji však vyráběli a dodnes vyrábějí v dalších evropských státech, například v Itálii, Rakousku nebo Německu. Právě proto byla jednání o udělení loga poměrně komplikovaná, zástupci České republiky se museli s ostatními členskými státy shodnout na přesném receptu i způsobu výroby,“ uvedlo v únoru české ministerstvo zemědělství.

Prostřednictvím ZTS je nyní chráněno přes 1425 produktů označovaných žlutomodrým evropským logem. Registraci mohou získat pouze výrobky, které jsou na domácím trhu používány alespoň 30 let. O možnost mít na seznamu i šunku usilovali čeští producenti od roku 2012.


Kopírovaný král medových dortů. Marlenka vyhrává boj o svou značku

 Gevorg Avetisjan, majitel společnosti Marlenka International


Výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina ale dříve upozornil, že nyní začne ještě platit pětileté přechodné období, v němž se bude moci „Pražská šunka“ vyrábět i bez označení a v horší kvalitě. Podle něj za tím stojí hlavně Slovensko, které tvrdilo, že by bez přechodného období šlo o zásah do jejich „byznysu“.

Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.

Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. Česko má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.

Čtěte také:

Éra sladké nejistoty. Po 50 letech končí regulace trhu s cukrem

Kofola kupuje českého výrobce bylinných čajů Leros


Ohodnoťte tento článek
Diskuze