Mýdlo s jelenem se vrací - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Mýdlo s jelenem se vrací

,

Společnost Schicht vzkřísila mýdlo s jelenem a vrátila výrobu zpět do Česka. Zákazníky našla hlavně v „biomatkách“.

Z hnětače se na pás béžové výrobní linky plazí „mýdlový had“. Dlouho vcelku nezůstane, obří ozubené kolo z něj postupně usekává dvěstěgramové kostičky. Ty ještě v měkkém stavu směřují do lisu, který jim dá ucelený tvar a vyrazí na ně známé, pravděpodobně až 140 let staré logo. Právě zde totiž vzniká proslulé mýdlo s jelenem.

„Do hnětače se dávkují suroviny, kterých není moc. Jsou to v podstatě jenom mýdlové vločky, parfém, glycerin, titanová běloba, aby mýdlo bylo krásně bílé a EDTA (kyselina ethylendiamintetraoctová – pozn. red.),“ vyjmenovává šéf výroby Jiří Machač jednotlivé přísady a snaží se přitom překřičet rachot výrobní linky.

Ta se překvapivě nenachází v Ústí nad Labem, se kterým je Jelen historicky spojený, ale v průmyslovém areálu na okraji Olomouce. Odtamtud se snaží o znovuzrození značky společnost Schicht vzešlá z někdejší Spolpharmy. Ani předtím se však mýdlo s jelenem už několik let nevyrábělo na severu Čech, nýbrž v Polsku. V silné konkurenci zahraničních značek v posledních letech na trhu spíše jen přežívalo.

„Mýdlo se stále prodávalo, ale produkce v té době byla mizerná, produkt byl mizerný a značka byla mizerná,“ hodnotí tehdejší mýdlo Petr Rydl, který stojí v čele známé reklamní agentury Konektor. Rydl se před třemi lety dal dohromady se skupinou lidí ze Spolpharmy okolo svého vysokoškolského spolužáka Jana Mišovice. Ti přinesli znalosti výrobních postupů a balík kdysi populárních drogistických značek, jako jsou Pitralon či Namo. Rydl oproti tomu věděl, jak je správně prodat.

Mýdlostroj z Británie

Logicky padlo rozhodnutí, že začít se musí právě u mýdla s jelenem, jehož známost je mezi českými spotřebiteli stále velmi vysoká a dokonale zapadá do současné nostalgické poptávky po všem, co lze aspoň vzdáleně označit jako retro. Na rozdíl od ostatních podobných produktů se však u Jelena nejedná o vyprázdněný pojem, který se omezuje jen na etiketu a design. Jelikož se technologie výroby jádrového mýdla v průběhu let změnila jen minimálně, je trochu „retro“ v podstatě celý výrobní proces.


Schicht oživuje další známou značku: Pitralon

 Voda po holení Pitralon


To je patrné už při prvním pohledu na olomouckou výrobní linku. Zdaleka se nejedná o naleštěnou technologii spadající do dnes tolik skloňované kategorie průmysl 4.0. Dříve než se dostala do hanácké metropole, vyráběla už několik desetiletí mýdla pro obyvatele Velké Británii. Tam ji také před pár lety koupili lidé z Schichtu, převezli přes kanál na Moravu a za značného úsilí znovu zprovoznili.

Nákup linky a následné opravy vyšly celkově jen na lehce přes milion korun. Nová mašina by stála několikanásobek. Navzdory věku však dokáže „mýdlostroj“ a čtyři zaměstnanci vychrlit až deset tisíc kostek za směnu. Horší je to s balením. Jelikož v Schichtu zatím nedisponují balicí linkou, všechny kostičky mýdla se musí balit ručně. S trochou nadsázky by tak Jelena bylo možné označit za ruční výrobu.

Přírodní, ale levnější

Rydl, Mišovic a jejich společníci se zaměřili na rostoucí skupinu spotřebitelů vyhledávající na trhu ekologicky šetrné produkty. „Jelen musí být dermatologický, ekologický a musí být účinný,“ vysvětluje základní myšlenku Petr Rydl. Na trhu tak nebojuje o zákazníka ani tak s produkty globálních koncernů, ale spíše s dražšími značkami typu Ecover nebo Frosch, které sázejí právě na ekologický aspekt. Jsou však dražší než konvenční produkty a Schicht by jim na stejné cenové úrovni nemohl u českých zákazníků konkurovat. „Musíme být cenově dostupní, protože řada lidí s normálními příjmy si nemůže dovolit prát v ekologických prostředcích,“ dodává Rydl.

K mýdlu brzy přibyl i prací prášek či gel a řada se postupně rozšiřuje. Za dva roky uvedl Schicht na trh celkem osmadvacet výrobků s jelenem. V tom jsou sice započítány i balení rozdílných velikostí s identickým obsahem. V branži, jejíž marketing je postaven na tom, že nepřetržitě chrlí na trh nějaké „novinky“, jde však o úctyhodné číslo.

 V čem perou Češi?

Nejnověji se tak na e-shopu a v regálech objevil octový čistič, brzy by měly přibýt tablety a prášek do myčky či inovativní obaly obsahující o 80 procent méně plastu, jejichž obsah je určen k doplnění standardních lahví. Firma se tak pohotově přidává k aktuální kampani za menší využívání umělých hmot. Jelen je oblíbený i u provozovatelů módních „bezobalových“ krámků, kterým dodává mýdla bez krabiček. Prosté mýdlo bez krabičky lze koupit i ve značkové prodejně v Ústí.

Do „ekokonceptu“ zapadá i nejnovější projekt. Po domluvě s vedením jedné obce nabízí společnost obyvatelům prací produkty za zvýhodněných podmínek. Vesnice, stejně jako řada dalších obcí v Česku, filtruje totiž odpadní vodu prostřednictvím kořenové čističky. „Vzešla úvaha, aby tamní lidé prali v Jelenu, protože ten tolik nezatěžuje kořenový systém,“ vysvětluje Rydl. Nyní chtějí spolu s radnicí sledovat, jaký vliv bude prostředek na biologickou čističku obce mít při dlouhodobějším používání.

Praní ve slevové pasti

Zdá se však, že nastavená strategie vychází. Předloni se prodaly v Česku produkty s parohatým sudokopytníkem na etiketě v hodnotě 24 milionů. „V roce 2018 to bylo 63 milionů,“ srovnává Rydl.

To je sice jen zlomek z celkem 3,5 miliardy korun, které Češi podle společnosti Nielsen utratili za prací prostředky v loňském roce (jde o údaj za velké prodejny bez řetězce Makro). Na rozdíl od Jelena však trh jako celek klesá. Byť meziročně šlo jen o 0,6 procenta, podle Márie Hukelové z Nielsenu jde o dlouhodobý trend. „V posledních třech letech sledujeme kontinuitní pokles tržeb za prací prostředky, meziročně 22 milionů korun, o rok dříve dokonce ještě více,“ uvádí Hukelová.

Více než jiné druhy spotřebního zboží se prací prostředky dostaly do nekončící slevové spirály a přes dvě třetiny se jich dnes prodá v promocích. To je dokonce i na slevami posedlý český trh mimořádně vysoké číslo.

To však nemusí platit pro celou kategorii. Jak si ve své analýze všímá společnost Euromonitor, roste právě poptávka po prostředcích šetrných k životnímu prostředí, kam se řadí i mýdlo s jelenem. Věrné zákazníky si mýdlo našlo především mezi matkami na mateřské, které chtějí pro své ratolesti vše co možná nejvíce „přírodní“. A skutečně, stačí letmý náhled do internetových diskusí určených této skupině a výměnami nejrůznějších zkušeností a tipů kolem Jelena se to tam jen hemží.

Mýdlo s jelenem
Historie výroby mýdla začíná u řezníka Georga Schichta z Liberce, který si kolem roku 1848 zřídil mýdlárnu. Na něj se skrze název odkazuje i dnešní společnost Schicht. Prodejům mýdla se dařilo a Schichtův syn Johann v Ústí nad Labem vybudoval moderní továrnu. V posledním desetiletí 19. století se na mýdle také poprvé objevuje známé logo a počátkem dvacátého století chrlila firma na rakousko-uherský trh až 300 milionů kusů mýdla ročně. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a dále fungovala pod názvem Severočeské tukové závody (Setuza).

Přečtěte si:

Zboží privátních značek tvoří téměř pětinu obratu, loni za něj lidé utratili 42 miliard korun

Kam se ztratily tuhé deodoranty Adidas? Nejsou dodavatelé

Elton hodinářská vyhrála u soudu spor o autorství loga Prim