Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Můžeme od nového roku očekávat zdražení povinného ručení?

Povinné ručení se díky mnoha změnám v pojišťovnictví bude nejspíše nadále zdražovat.…

Výměna výtahu a potřebná povolení

Životnost výtahu v bytových domech je 15–25 let (doba životnosti je ovlivněna prováděnou…

Víte, jak sedět, aby vám práce nezničila zdraví?

Nedostatek pohybu a špatné pracovní podmínky vážně ohrožují naše zdraví. To sice všichni…

Konec levné elektřiny. Česko čeká první velký nárůst cen od roku 2009

David Tramba 21. června, 11:03  -  David Tramba
21. června, 11:03

Zdražování elektřiny je slovní spojení, o kterém jsme v tomto desetiletí slyšeli maximálně v souvislosti s růstem plateb na dotování obnovitelných zdrojů. Naopak tržní cena elektřiny na burzách dlouhodobě klesala. Teď už to neplatí a prvně od roku 2009 dodavatelé energií navyšují i tržní složku ceny elektrické energie.

První dodavatelé již ke zdražení přistoupili - E.ON v lednu a ČEZ v červnu. Zdroje týdeníku Euro se shodují, že je to pouhá předehra před dalším růstem cen na přelomu tohoto a příštího roku. Pocítí jej hlavně lidé, kteří v minulých letech podepsali zvýhodněné akční nabídky nebo přeběhli k menším a levnějším dodavatelům.

Hlavně tito menší obchodníci se dostávají pod tlak a budou mít na výběr ze dvou variant - zdražit, nebo zkrachovat. Růst cen na burzách již způsobil pád firmy Enwox Energy v létě loňského roku či firmy One Energy & One Mobile letos v březnu. Další jména na seznamu padlých dodavatelů energií mohou brzy přibýt.

Velcí ušetřili, malí nikoliv

Spravedlnost a prodej energií, to nešlo v posledních letech příliš dohromady. Z nízkých cen elektřiny a zemního plynu v období let 2013 až 2017 měli prospěch velcí spotřebitelé z řad průmyslu, služeb a veřejného sektoru. Naopak domácnosti platily víceméně stále stejné částky, pokud se jim nepodařilo přejít k menšímu a levnějšímu dodavateli. Velcí distributoři si na jejich úkor navýšili své marže.

Nabízí se příklad společnosti ČEZ, která elektřinu zlevnila naposledy v lednu 2013. Od té doby držela stejné ceny; například nejrozšířenější tarif D02 vycházel déle než pět let na 1213 korun za megawatthodinu před započtením DPH. Ze zhroucení cen elektřiny na burzách až k úrovním pod 30 eur neměla většina domácností žádný prospěch. Podobně to dopadlo u plynu, který se na burzách loni obchodoval za 400 až 450 korun za megawatthodinu, zatímco většina domácností platila dvojnásobnou cenu.


Přečtěte si komentář: Česká energetika bez šťávy


Od jara roku 2016 energie opět zdražují a dodavatelé se znepokojením sledují hubnoucí marže. První zdražení oznámil E.ON, který šel v lednu s cenou elektřiny pro domácnosti nahoru o zhruba 70 korun za každou megawatthodinu. V červnu se přidal ČEZ. Ten vedle podobného nárůstu tarifů přistoupil také k navýšení stálého měsíčního poplatku z 60 na 69 korun.

Nad zdražením ze strany společnosti ČEZ Prodej kroutí mnozí konkurenti a odborníci hlavou. Tímto postupem totiž „odemkli“ své portfolio odběratelů, kteří se okamžitě stali terčem zájmu konkurenčních firem (změna dodavatele je v případě oznámeného zdražení či změny obchodních podmínek jednodušší). Podle zdrojů týdeníku Euro ztratí ČEZ Prodej kvůli červnovému zdražení 60 tisíc až 70 tisíc zákazníků.

Elektřina na horské dráze

Někdy se zdá, že ani tržní cena elektřiny a logika nejdou moc dohromady. Vývoj na energetických burzách ve střední Evropě připomíná hodně extrémní horskou dráhu. Nejprve cena vylétla z 30 eur za megawatthodinu na počátku roku 2005 až na 90 eur v polovině roku 2008, pak následně klesala až na 22 eur na počátku roku 2016. Následoval růst cen až na současné úrovně okolo 43 eur za megawatthodinu.

Účastníci konference Obchodování s energií, která se konala 7. června v Praze, však jistou logiku ve vývoji cen vidí. Ředitel pražské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE) David Kučera odhaduje, že rovnovážná cena elektřiny je dlouhodobě mezi 40 až 60 eury. Z tohoto koridoru občas vystřelí do kladného, nebo záporného extrému.

Hlavní ekonom Skupiny ČEZ Pavel Řežábek upozorňuje, že cena elektrické energie je odvozena hlavně z ceny černého uhlí a emisních povolenek.


Čtěte: Podniky přecházejí na zelenou energii. Odebírá ji ČSOB i mobilní operátoři


Energetické uhlí na velkoobchodním trhu za poslední dva roky podražilo z 51 na 105 dolarů za tunu. Emisní povolenky, které přestavují jakousi daň za spalování fosilních paliv v Evropské unii, během dvou let vylétly nahoru trojnásobně - z pěti eur na téměř 16 eur za tunu.

Další nepříjemností je nárůst u zemního plynu. Ten se přitom do letošního dubna obchodoval za 16 až 18 eur za megawatthodinu a nevykazoval známky růstu. Až v posledních týdnech vylétla cena ročních kontraktů k20 eurům, komodita pro zbytek letošního roku vychází na zhruba 22 eur.

Zmíněný růst na trhu se zemním plynem může být jen dočasný. „Po dlouhé zimě jsou v Evropě prázdné zásobníky, a obchodníci tudíž více nakupují. Výsledkem je vyšší cena. Až se zásobníky, opět naplní, může cena znovu klesnout,“ odhaduje Řežábek.

Méně příznivou předpověď zmínil další účastník zmíněné konference - výkonný ředitel pro energetiku v poradenské firmě Ernst & Young (EY) Blahoslav Němeček. Pokud se bude opakovat suché léto, nedostatek vody v řekách ochromí provoz velkých jaderných a uhelných elektráren ve Francii, Německu i dalších zemích. Cena elektřiny by v takovém případě mohla vylétnout do extrémních výšek, i když jen krátkodobě.

Takový extrémní výkyv po dobu jednoho až dvou měsíců přímo neovlivní ceníky pro domácnosti, ale může si vyžádat daň v podobě krachu menších a středních dodavatelů. Zatímco velcí dodavatelé nakupují elektřinu a plyn na rok dopředu a mají finanční rezervy, někteří menší hráči nakupují až na poslední chvíli a rezervami nedisponují. Naznačený scénář by tudíž nemuseli přežít.

Veřejný sektor si připlatí

Teď je správný čas položit si otázku, komu a o kolik elektrická energie zdraží. Nejužší vazba na vývoj tržní ceny je obecně u velkoodběratelů a veřejného sektoru. Města, kraje a ministerstva, která v minulých letech běžně nakupovala elektřinu po 800 až 950 korunách za megawatthodinu, se nyní budou muset smířit s nárůstem minimálně o 25 procent.


Jaderný euroguláš: Brusel pomohl Budapešti zadat dostavbu jaderné elektrárny Rusům


Naopak velké průmyslové podniky stihly včas zareagovat a nakupovaly s předstihem. „V případě předpokládaného růstu cen firmy nakupují energii více dopředu. Dle našich informací mají velké firmy elektřinu a plyn na rok 2019 nakoupenou v předstihu v téměř 100procentním množství,“ uvádí manažer Sdružení velkých spotřebitelů energií Karel Šimeček.

Zbývají domácnosti a malé firmy. Pokud se dnes elektřina v základním pásmu s dodáním v roce 2019 obchoduje na pražské PXE mezi 42 a 43 eury, cena silové elektřiny pro domácnosti se na úrovních okolo 1200 korun za megawatthodinu zřejmě dlouho neudrží. Současně však není důvod ke skokovému nárůstu. Očekávat lze zdražení do deseti procent do konce roku a posun základní cenové nabídky k 1300 korunám.

Poněkud odlišná je situace u zemního plynu, kde hlavní dodavatelé stále prodávají s vysokou marží. Ke zdražení základních ceníků není důvod, pokud cena plynu na energetických burzách nepřekročí 28 eur za megawatthodinu. Od 25 eur výše lze očekávat, že velcí dodavatelé stáhnou své výhodné akční nabídky a že malí nízkonákladoví dodavatelé budou nuceni jít s cenou nahoru. Od této hranice jsme ještě daleko.

Pocit typu déja vu

Dva z oslovených - David Kučera a Karel Šimeček - nezávisle na sobě zmínili, že výrazné zdražování energií nastává až ke konci fáze ekonomického boomu. Tedy ve chvíli, kdy se objevují signály o zpomalování či stagnaci. Skokový růst cen ropy, plynu, uhlí a elektřiny pak už jen urychlí rychlý zlom a pád do ekonomické krize.

Pamětníkům se jistě vybaví bláznivé léto roku 2008, kdy ceny paliv a energií rostly až do absurdních výšek. Jejich pád nastal až poté, co bylo zřejmé, že padá evropská a americká ekonomika. Vzhledem k současným cenám se tato paralela zdá zatím být přehnaná. Spíše se můžeme nacházet v podobné fázi jako v roce 2005, kdy ekonomický boom vytáhl cenu elektřiny z 30 na 50 eur.

Přečtěte si také:

Efekt Fukušima vyprchal. Zájem Němců o zelený proud klesá

Domy na baterky. Češi si oblíbili řešení solárních panelů a úložišť

Komentář: Konec energetiků v Čechách (i na Moravě)

Uhni, uhlí. Ve finančních ústavech roste odpor vůči fosilním palivům



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 6 | Průměrné hodnocení: 3.33

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Jen obyčejná bolest hlavy, nebo migréna?
Přehled slev u stavebních spořitelen: Vyplatí se vůbec?
Co je důležité vědět o exekuci v podnikání?
Minimální mzda v roce 2019 vzroste na 13 350 Kč
10 příkladů, kdy vám může vzniknout dluh na zdravotním pojištění
Auta
Přehnaně agresivní cíle týkající se emisí CO2
Na rybách i na lovu
Autobusová krize na jihu Moravy
Scania předala společnosti TQM 6 nových vozidel
Test Peugeot Rifter GT Line: Rodinný lev
Technologie
+29 % v IPC, takty v AVX2 a další detaily k procesorové architektuře Zen 2 od AMD
Tlačítkové mobily ještě nemizí. Přichází nová Nokia 106
Huawei v roce 2019: čtyři foťáky, 10× zoom a žádný levný model
Zimní vs. letní pneumatiky: Jak se liší brzdění z rychlosti 200 km/h?
Modem pro 5G sítě už má i Intel. Nabídne rychlost až 6 Gb/s
Hry pro příležitostné hráče