Fronta na nebi: evropské letectví má za sebou rok výrazných zpoždění - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Fronta na nebi: evropské letectví má za sebou rok výrazných zpoždění

,
Fronta na nebi: evropské letectví má za sebou rok výrazných zpoždění

I české vlaky jsou dochvilnější než letadla. Když letos na jaře varoval šéf letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary před rekordními zpožděními letadel, odborníci jeho tvrzení vykládali jako další PR trik jeho společnosti. Jenže jak ukazují čerstvá čísla, byla to pravda. Každý cestující, který si letos o prázdninách sedl do letadla, se nechtěně podílel na největší letecké frontě za posledních 12 let.

„Ta zpoždění nejsou akceptovatelná,“ uvedl při konferenci Doprava 2018+ ředitel Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klas. Česko naštěstí nevychází ze statistik nejhůře, nicméně i tady je situace obtížná. Zatímco průměrné zpoždění v Evropě vychází na necelé dvě minuty, v Česku to bylo 0,9 minuty.

Evropský letový průšvih se ale Česku také projevil kvůli návaznosti letů. „My nemáme rádi noční pohyby letadel kvůli hluku, který způsobují. Snažíme se proto, aby po desáté večer nastal útlum. Jenže i ta letadla, která měla přistát v deset, o prázdninách přistávala se zpožděním i v jednu ráno,“ řekl ředitel pražského letiště Václav Řehoř.

Pojďme se blíže podívat na čísla a důvody letošního evropského rekordu. Podle čísel Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol přiletělo v červnu na čas jen 32,7 procent letadel, vloni to bylo 38,8, což je sice lepší, ale také ne příliš lichotivé číslo. Jen asi 11,3 procent letadel přiletělo s předstihem a všechna ostatní měla zpoždění. Jde o většinu, tedy 56 procent letů. Téměř v každém sloupci byl čas horší než v roce 2017. A stejné to bylo v srpnu. Jen 33,1 procento letů bylo na čas a 11,8 přiletělo dříve. Zpoždění tedy mělo 55,1 procenta všech letů.


Zpozdil se váš let? Víme, jak získat nejvyšší možné odškodnění

 Letiště v Curychu


Při cestě na dovolenou tak bylo jistější spoléhat na to, že turisté nepřiletí čas než věřit časům leteckých společností. Skoro se nabízí srovnání s železnicí, která nemá v tomhle ohledu dobrou pověst, ale srovnávat tahle čísla by nebylo fér. A to zejména proto, že vlaky už mají dávno navrch. I ty české. Podle výroční zprávy Českých drah byla vloni úspěšnost plnění jízdního řádu 90,5 procenta. Když se podíváme jen na dálkovou dopravu, i tam hodnota překročila 80 procent.

Co se týká zemí, mezi největší potížisty na nebi jsou po sobě Německo, Velká Británie, Francie, Španělsko a Itálie. V Británii zaznamenali dost velký skok, když se počet zpožděných letů zvýšil o 86 procent oproti loňsku. V nejhorším Německu bylo ze 630 tisíc letů 14 tisíc úplně zrušeno a 167 420 zpožděno.

Je nás málo a stávkujeme

S tím souvisí vyplácené kompenzace. Částka, kterou musejí letecké společnosti platit, začíná na 250 eurech u letů kratších než 1500 kilometrů, které jsou zpožděny nejméně tři hodiny, přičemž maximální suma je 600 eur pro lety delší než 3500 kilometrů mimo EU zpožděné o nejméně čtyři hodiny. Letecké společnosti však nemusejí platit, pokud je zpoždění nebo zrušení způsobeno „mimořádnými okolnostmi“, jako je špatné počasí nebo stávky.

Tady se dostáváme k důvodům onoho rekordu. Hlavní je, že v Evropě je nedostatek personálu, který je schopen navigovat lety. Situace nenastala ze dne na den a je eskalací dlouhodobých problémů. Druhou příčinou je podle odborníků počasí, i když to letos nebylo nad Evropou nejhorší. Třetím důvodem jsou stávky, což už do statistik promluvilo výrazněji. Stávkovali jednak zaměstnanci leteckých společností jako například Ryanair nebo Air France, ale také pozemní personál. Letecké společnosti Ryanair, Easyjet, Wizz Air a IAG podaly dokonce u Evropské komise stížnost na Francii. Tvrdí, že stávky zaměstnanců v řízení letového provozu omezovaly svobodu pohybu v rámci EU.

 Dřívější přílet, respektive zpoždění

Podle Klase jsou dvě cesty, jak ze situace ven. Krátkodobá spočívá v pomoci přetíženým střediskům či lepší koordinaci trajektorie letů. „Dlouhodobější změny jsou závislé na větších vzdušných prostorech, což je zejména ve střední Evropě problém. Na strategické úrovni je proto nutné do budoucnosti připravit řešení, které zajistí zásadní změny v architektuře vzdušného prostoru v Evropě“ upozorňuje na projekt jednotného evropského nebe.

Kvůli přetlaku letadel lze také očekávat zhoršování situace – počet letů nad Evropou totiž dál poroste. Jen v Česku šlo za loňský rok o 853 tisíc letů, což byl historický rekord. A čísla rostou měsíc po měsíci dál. Podle statistik ŘLP zaznamenalo jen v říjnu zhruba 81 tisíc letadel, v předchozím roce to bylo ve stejném měsíci 75 tisíc. Řešení situace tedy bude čím dál těžší a každá stávka nebo chybějící dispečer se projeví citelněji. Že by v Evropě platilo: Letadla stojí, vlaky jedou?

Přečtěte si také:

Zrušili vám let kvůli stávce? Nárok na kompenzaci nemáte, část peněz ale můžete získat zpět

Zmeškali jste při přestupu navazující let? Někdy si musíte pomoct sami

Praha jako součást USA. Letiště se zajímá o americkou imigrační kontrolu

Ohodnoťte tento článek
Diskuze