Češi si v pandemii zamilovali rekreační objekty. Jsou za ně ochotni dát stejné peníze jako za bydlení v Praze - Euro.cz

Přihlášení

Češi si v pandemii zamilovali rekreační objekty. Jsou za ně ochotni dát stejné peníze jako za bydlení v Praze

,
Češi si v pandemii zamilovali rekreační objekty. Jsou za ně ochotni dát stejné peníze jako za bydlení v Praze
Zdroj: Zájem o tuzemské chaty a chalupy se meziročně zvýšil o 15 procent, ilustrační foto. Foto: Chata Švýcarka
  • Ceny tuzemských chat, chalup, apartmánů a dalších nemovitostí určených k rekreaci meziročně vzrostly o 15 procent

  • Cena za jeden metr čtvereční dosahuje v některých oblíbených lokalitách i 120 tisíc korun

  • Lidé si povětšinou plánují zakoupené rekreační objekty ponechat do budoucna, aby měli kde trávit letní měsíce i důchod

Zatímco nájemnímu bydlení v centrech velkých měst současná doba příliš nepřeje, jiný segment realitního trhu zažívá vlastní obdobu zlaté horečky. V duchu dodržování pravidel společenského odstupu se totiž Češi během uplynulého roku ve velkém pustili do shánění a skupování nemovitostí určených k rekreaci.

Ke zvýšenému zájmu o takové objekty lidi motivuje mimo jiné i možnost dlouhodobé práce z domova. Jenže s poptávkou roste pochopitelně i cenová hladina. Ceny chat, chalup a dalších rekreačních zařízení podle údajů ČSOB meziročně stouply o 15 procent.

Nejžádanějšími lokalitami jsou nepřekvapivě Krkonoše či Šumava. Dokládá to mimo jiné fakt, že ceny zdejších objektů jsou srovnatelné s cenami bytů v hlavním městě. Není neobvyklé, aby za jeden metr čtvereční zaplatili zájemci 100 až 120 tisíc korun.

Kdo si hraje, nezlobí. Český videoherní průmysl loni vzrostl o třetinu, lidé v něm utratili tři miliardy

„Do cen rekreačních objektů se propsala mimořádná poptávka v minulém roce, kdy lidé hledali místo, kam vyjet za odpočinkem i odkud vzdáleně pracovat,“ potvrzuje Radim Maštalíř, analytik Hypoteční banky ze skupiny ČSOB. „Není to ale jediný důvod zájmu. Zatímco chaty a chalupy si lidé pořizují pro vlastní potřebu a často se o ně dělí s více členy rodiny, apartmány až 90 procent kupců plánuje pronajímat,“ dodává.

Zvýšená poptávka po nemovitostech sloužících k rekreačním účelům je sice primárně způsobena přetrvávající koronakrizí, že by se ale jednalo pouze o dočasné řešení, tak úplně říct nelze. S dnes koupenými objekty mají lidé velké plány i do budoucna: „Pozorujeme poměrně nový trend, kdy se klienti plánují do objektů přestěhovat na důchod nebo alespoň zde trávit letní měsíce.“

V Krkonoších už (nejspíš) nepochodíte

Kdo by však snil o tom, že si postaví zbrusu novou chatu na Kvildě, s výhledem na Sněžku či někde poblíž bedřichovské přehrady, nejspíš narazí. Představa dalších a dalších rekreačních objektů uprostřed Šumavy, Krkonoš nebo Jizerských hor se zdejším obyvatelům zajídá, proto vůči nové výstavbě hlasitě bojují. I to je jeden z důvodů, proč jsou ceny místních nemovitostí natolik vysoké.

Lidem tak nezbývá, než se poohlížet jinde. Na druhou stanu, příhodných oblastí je v Česku stále dost. „Například v Krušných horách se objevuje mnoho volných objektů vhodných pro přestavbu k rekreaci. Zároveň je lokalita dostupnější. Cena nových projektů se pohybuje kolem 80 tisíc za metr čtvereční. Pro lidi z Prahy je to optimální možnost, protože nabízí dobrou dojezdovou vzdálenost, ale i podmínky pro různorodé sportovní aktivity,“ podotýká Maštalíř.

Nevídaný paradox

Podle ČSOB bude zvýšený zájem Čechů o rekreační objekty pokračovat i během letošního roku. Jejich nabídka se ale naopak nejspíš začne, respektive se již začala ztenčovat, a tudíž i ceny nadále porostou. Ačkoliv pravděpodobně už ne o tolik jako loni.

Na trhu s realitami tak aktuálně dochází k poměrně paradoxní situaci. Zatímco venkov se stává pro Čechy v posledních měsících čím dál dražší záležitostí, bydlení ve městech naopak zlevňuje. Alespoň to nájemní, jak vyplývá z nejnovější analýzy poradenské společnosti Deloitte.

V Brně vyroste rezidence za půldruhé miliardy. Spojí rodinné bydlení se službami luxusního hotelu

Průměrná cena za metr čtvereční se v závěru loňského roku pohybovala na úrovni 237 korun, což je o 3,3 procenta méně než v předchozím kvartálu. Na Vysočině, v Královéhradeckém, Ústeckém, Libereckém, Plzeňském a Moravskoslezském kraji sice nájemné vzrostlo, v ostatních regionech nicméně došlo k poklesu. Ten byl nejvíce znatelný na Zlínsku (-3,5 procenta) a právě v Praze (-4,3 procenta).

Podle analytiků z Deloitte stojí za nižšími cenami nájemního bydlení celosvětový propad turismu i fakt, že tuzemské vysoké školy jsou de facto již rok zavřené, a tak studenti nemají příliš mnoho důvodů pobývat ve svých univerzitních městech. I proto se dá očekávat, že jakmile se Česko i ostatní země se současnou pandemií vypořádají, bude se nájemné opět plošně zvedat.