Stropnického normalizace Vojenského zpravodajství - Euro.cz

Přihlášení

Špioni s kaňkou

,
Špioni s kaňkou
Zdroj: Euro

Jednou z priorit Martina Stropnického v čele ministerstva obrany bylo „normalizovat“ Vojenské zpravodajství. Pracuje se na tom čtyři roky, ale drhne to.

V únoru 2014 Stropnický jako novopečený ministr ohlásil několik priorit, které chce na obraně provést. Teď, když z resortu odchází, je nejvhodnější chvíle jeho záměry zhodnotit. Pro tento týden začněme u fungování vojenských špionů.

Když nastupující ministr obrany prezentoval svůj nejbližší tým spolupracovníků, uvedl mezi nimi i expolicistu a bývalého ředitele soukromé detektivní agentury Jana Berouna. Vojenské zpravodajství podle Stropnického „utrpělo kaňku na své pověsti“ (myslel tím kauzu údajného zneužívání rozvědky ze strany Jany Nečasové) a Beroun jako poradce měl tuhle kaňku vyzmizíkovat.

Hned od začátku bylo víc než zřejmé, že z Jana Berouna se jednou stane šéf Vojenského zpravodajství. K tomu došlo v říjnu 2014. Do dnešních dnů měl tak k dispozici tři roky, během nichž mohl dokázat, že pověstné skvrny od inkoustu už zmizely.

Jenže pokud staré nešvary skutečně Beroun vyřešil, objevily se nové. Tou nejviditelnější a nejhlubší ranou je selhání vojenské rozvědky v Libanonu. V létě 2015 se tam jeden z Berounových podřízených připletl do velmi podivné akce. Stal se jedním z pěti unesených Čechů. Na svobodu se všichni po půl roce dostali až poté, co Praha vrátila do Bejrútu zadrženého podnikatele Alího Fajáda. Ten přitom v Česku čekal na vydání do Spojených států, kde jej měla soudit tamější justice.


Přečtěte si také:

První česká generálka. Velitelka s ideologickou školou

Soud o 40 milionů: Češi unesení v Libanonu chtějí od státu odškodné

Náměstí s pomníkem v libanonské metropoli Bejrůtu


I když se čekalo, že se po takovémhle selhání Beroun, jenž má mimochodem blízko k Andreji Babišovi, omluví a odejde do zapomnění, nestalo se. A neodvolal jej ani Stropnický. Ten se naopak stále usilovněji snažil, aby Berounovi zařídil generálskou hodnost. Povedlo se mu to až letos v říjnu na třetí pokus. V obou předchozích případech byla vláda proti.

Ani v mezidobí Beroun zcela nevymizel. Odhodlal se například k vystoupení na tiskové konferenci, aby rozptýlil obavy z novely zákona o kybernetické obraně. Kritici se totiž obávají, že špioni budou moct kontrolovat obsahy emailů i data o uživatelích internetu. Beroun sice takové hlasy razantně odmítl, ale žádnou záruku zároveň nikomu nedal.

Stará pravda říká, že pro agenty a zpravodajské agentury je hlavní, když se o nich a jejich aktivitách neví. A že právě tehdy vykonávají svou práci nejlépe. Pokud tahle rovnice stále platí, Vojenské zpravodajství se ani s nástupem Berouna neuklidnilo. A obavy z jeho nečinnosti naopak stále stoupají – ostatně stačí se podívat na to, jak hluboce v Česku zakořenily prokremelské weby šířící propagandu a záměrně zkreslené informace. Řada expertů už v této souvislosti mluví o bezpečnostním riziku.

Když tak člověk v posledních týdnech stále častěji slyší spekulace, že by se Beroun mohl stát v menšinové vládě Andreje Babiše novým ministrem vnitra, napadá ho jediné – nemusí vlastně jít o špatnou volbu. Vojenské zpravodajství by alespoň získalo nový impuls k restartu.

Čtěte další komentáře autora:

Velká Bíteš v Dubaji

Rozpuštěný a vyvanutý

Popravy generálů jako tečka za Stropnickým

Tři a půl milionu a přitom taková blbost

Jak se dělá kampaň? Ve vojenském vrtulníku

Budeme tleskat, nebo brečet?

Dohoda z Letné