Vyprahlý Sahel aneb Odkud přijdou - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vyprahlý Sahel aneb Odkud přijdou

,
Vyprahlý Sahel aneb Odkud přijdou

Jestliže kdokoli mluví o Marshallově plánu pro Afriku, který by měl napomoci jejímu ekonomickému rozvoji tak, „aby lidé zůstali doma a nemigrovali do Evropy“, měl by vědět, do čeho jde.

Jedním z epicenter klimatické změny v nadcházejících desetiletích totiž bude přechodová oblast mezi Saharou a vlhčími tropickými regiony subsaharské Afriky, označovaná termínem Sahel (na mapě vyznačená oranžově). Už teď to je oblast pod obrovským migračním tlakem, takže si pojďme udělat bližší představu o tom, co bude.

Klimatologové uvádějí, že do roku 2050 by se průměrné teploty v této oblasti měly zvednout o 3 až 5 °C a do konce století až o neuvěřitelných 8 °C (přitom Sahel je proslulý neuvěřitelně vysokými teplotními průměry, zejména v dlouhých obdobích sucha, už dnes). Deště, na nichž je Sahel závislý, pak budou ještě méně pravidelné než doposud – a navíc celkové srážky poklesnou. Pokud se naplní tyto scénáře, zdejším zemědělcům se nebude dařit ani trochu: v Burkině Faso je predikován úbytek sklizně o osminu, ale v Súdánu až o polovinu.

Sahel

Podle některých studií bude s postupujícím vysycháním Sahel stále méně vhodný pro „rainfed“ zemědělství, tedy to, které je závislé na srážkách a nyní v Sahelu naprosto převládá (zavlažování je totiž drahé na počáteční kapitál a vyžaduje i pravidelnou odbornou údržbu). V zemích jako je Niger nebo Čad údajně nebude pro zhoršení podmínek
možné v takovém způsobu zemědělství pokračovat vůbec.

Ještě než se tak stane, budou dále růst konflikty mezi příslušníky zdejších nomádských pasteveckých kmenů a usedlými zemědělci. Pastevci špatně vycházejí nejen s nimi (hlavně díky rostoucím tlakům daným desertifikací do té doby využitelných oblastí), ale tradičně i s úřady. Mimo jiné proto, že z definice nemohou respektovat hranice: stáda jdou za pastvou, nerespektují soukromé vlastnictví pozemků, které je v tomhle systému, závislém na vodě a na deštích, v podstatě nesmyslné a znemožňuje tak racionální hospodaření se zdroji.


Čtěte: Udržet je nad vodou. Pro bezpečnost Evropy je důležitá stabilní Afrika

 Ikonická helikoptéra. Stroje Black Hawk vděčí za svou slávu i nešťastné operaci v Somálsku, kterou zachycuje dílo Černý jestřáb sestřelen


A zdroj povážlivě ubývá – stavy dobytka v letech 2006 až 2016 stouply o 41 procent, ale pastvin a krmiva ve stejné době ubylo. Pastevci znají dvě formy uzavírání životních pojistek a tvorby úspor – jednou je zvětšovat svoje stáda, jež jsou cestou k vyplacení nevěsty, a druhou založení mnohodětné rodiny. Výsledkem je ohromný populační růst, jak lidí, tak jejich uchovatele hodnot (stád domácích zvířat), a katastrofální degradace přírodních zdrojů.

Tudíž nezbývá než migrace – do měst na jihu, včetně pobřeží zemí Guinejského zálivu, anebo na sever do Evropy po pašeráckých stezkách. Zejména mladí muži z pasteveckých kmenů, kteří nenacházejí prostor, jak se dostat ke zdrojům podle tradičního modelu, neváhají doplňovat příjmy pašováním lidí, někteří se radikalizují a přidávají se k muslimským fundamentalistům. Anebo se sami vydají na cestu.


Čtěte: Jak nasytit miliardy: pšenice pro Afriku roste i ve 40 stupních

 Třídění pšenice v Egyptě, ilustrační foto


V Sahelu žilo v roce 1950 asi 30 milionů lidí, dnes nějakých 140 milionů, a pokud věříte populačním projekcím (průměrná plodnost v desítce sahelských zemí od Senegalu na západě po Eritreu na východě činí 4,1 až 7,6 dětí na rodinu, populační růst se pak pohybuje v rozmezí 2,4 až skoro 4 procenta), podle spodních odhadů by jich v roce 2050 mělo žít nejméně 330 milionů.

Za stávajících podmínek je to samozřejmě nereálné, pokud se tedy něco dramaticky nezmění k lepšímu, což asi nelze předpokládat – region totiž už dnes vyčerpává všechny možné zdroje.

Klíčový se pak zdá být Niger – nejchudší země na světě, ale i země s nejvyšší porodností a také křižovatka migračních cest. Podle populačních projekcí OSN by měl mít koncem století přes 200 milionů lidí – samozřejmě, že k tomu nedojde, protože jich neuživí ani čtvrtinu. Ale více obyvatel bude mít každopádně. Kam půjdou?

Pro ty, kteří se chtějí dozvědět o Sahelu něco víc, včetně toho, co se dá (a nedá) dělat, přikládám pár odkazů:

https://www.prb.org/sahel-demographics/
https://www.un.org/africarenewal/
https://www.theguardian.com/global-development/2014/oct/22/population-growth-outpaces-food-sahel-study
https://medium.com/@OECD/herders-vs-farmers-resolving-deadly-conflict-in-the-sahel-and-west-africa-e096702b5055
https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/24228/K8813.pdf?sequence=2
https://www.heifer.org/about-heifer/index.html

Čtěte další komentáře Miroslav Zámečníka

Dále čtěte:

Tohle je smartphone. Češi učí Afričany farmařit podle aplikace

 Češi učí Afričany farmařit podle aplikace, ilustrační foto

Krev, slzy a střelný prach. V Africe probíhá 18 konfliktů a cizí vojenské základny jsou v nejméně 23 zemích

 Ochrana zájmů. Spojené státy mají vojáky v minimálně šestnácti afrických zemích, ať už jde o velké základny, operátory dronů, nebo „poradce“ a školící důstojníky

Ohodnoťte tento článek
Diskuze