Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Technologie ARISTON pomohou v Grónsku rozkrýt globální oteplování

Společnost Ariston zůstává věrná svému cíli přinášet pohodlí každému a oznámila úspěšné…

Jak si připomenout 100. výročí založení Československé republiky? Svatováclavským dukátem!

Právě dnes slavíme snad nejvýznamnější výročí, jaké naše republika dosud zažila. Je jím…

Zbrojaři mají pomocníka na ministerstvu obrany. Už čtvrtý rok

Firmám podává pomocnou ruku odboru průmyslové spolupráce. Jeho úkolem je, aby se české…

Brusel nám spočetl, jak „makáme“

 Zámečník 25. května, 15:33  -  Miroslav Zámečník
25. května, 15:33

Pravidelné cvičení v rámci tzv. evropského semestru obsahuje i doporučení Evropské komise, co by členské země měly dělat: Country Specific Recommendations (CSR). Ještě ve čtvrtek večer byla česká složka prázdná, do mailové schránky mi avízo, že letošní CSR pro Česko jsou již v angličtině k dispozici, přistálo později. Podkladová analytická zpráva je ovšem k dispozici už od března, a doporučení Komise z ní vycházejí.

Spolu s publikacemi OECD Economic Surveys a dokumenty Mezinárodního měnového fondu v rámci pravidelných konzultací se členy tzv. Article IV Staff Reports patří reporty Komise ke třem autoritativním pohledům zvenčí na českou ekonomiku. Beru je jako povinné čtení - zrcadlo k makroekonomickým prognózám ministerstva financí a zprávám o inflaci a finanční stabilitě ČNB.

V drtivé většině případů se mezinárodní instituce ve svém hodnocení shodují, rozdíly jsou spíše v tom, jaké téma si daná instituce vzala do hledáčku a věnuje mu zvýšenou pozornost.

Co nikomu neuniklo, je vývoj na trhu rezidenčního bydlení v Česku, kde zvlášť Praha se dostala do opravdu nezáviděníhodné situace. Zatímco MMF vcelku nepokrytě lobbuje za pravomoci ČNB, aby mohla regulovat poptávku po hypotékách stanoveních poměrových ukazatelů, nejen pokud jde o přípustnou finanční páku, ale i příjem žadatele a je jeho schopnost splácet vzniklý hypoteční dluh (tzv. LTV, DTI a DSTI), všichni se shodují na tom, že fundamentální problém je na straně nabídky, zejména v růstových regionech, které mají kladné saldo přílivu obyvatel a navíc v nich klesla nabídka díky problémům s územním a stavebním řízením (hlavně Praha). Zároveň nikomu neuniklo, že stejné problémy se týkají i infrastrukturních staveb, což komplikuje dojíždění za prací.

Česko má sice tradičně vysokou míru investic do strojního vybavení ve srovnání s průměrem osmadvacítky, ale konvergence v produktivitě je o poznání pomalejší - přitom by tenhle typ investic měl mít přímější a rychlejší přenos do růstu produktivity, než třeba investice do dopravní infrastruktury. Proč tomu tak není, je jedna ze záhad, na níž jsem nenašell dobrou odpověď, byť ukazatel ICOR (incremental capital/output ratio) ukazuje, že sice dlouhodobě nadprůměrně investujeme, ale nedá se říct, že by to platilo i o průměrných tempech růstu.


Přečtěte si o nejistých makroekonomických předpovědích:

Bude dobře. Letos skoro na beton


Mimochodem, 40 procent veřejných investic je financováno z Bruselu, a tahle závislost na dávkách je nebezpečná, protože návyku se budeme těžko zbavovat, i když po roce 2023 nejspíš budeme muset.

Komise přikládá i odečet toho, co se z předchozích doporučení podařilo implementovat. Je zaznamenáníhodné, že v českém případě se od roku 2011 do loňska ze 70 procent doporučení podařilo naplňovat „alespoň částečně“ (at least some progress), přičemž plná implementace je bílou vránou s pouhými sedmi procenty (zahrnuto do těch 70 procent), zatímco ve 30 procentech byl pokrok omezený nebo žádný. Takže když přijde na lámání chleba, tak o nějakém „pilném eurohujerství“ nemůže být ani řeči, přičemž je jedno, kdo je u moci.

Pokrok v jedné oblasti bývá často vykoupen uklouznutím v jiné, takže se třeba zřídila Národní rozpočtová rada a přijala fiskální pravidla, ale zase se oslabila dlouhodobá udržitelnost penzijního systému. Zrušení autopilotu pro výpočet odchodu do důchodu v závislosti na prodlužování očekávané délky dožití a jeho nahrazení 65 lety s pravidelným přehodnocením je klasický příklad, je to zmíněno spíš jako konstatace.

Koneckonců, český politik není sám, kdo by chtěl být k současným seniorům a lidem v těsně předpenzijním věku vlídný, když ti, kdo půjdou do důchodu v roce 2070, nemají ani volební právo (pokud jsou vůbec na světě).

Totéž platí pro podmínek pro podnikání - kdekdo se jimi zaklíná, ale výsledky jsou nepřesvědčivé, protože časová náročnost při plnění daňových povinností meziročně vzrostla, a pokrok v elektronizaci celé veřejné správy je hlemýždí. Brusel to opět registruje, ale bez nějakého velkého důrazu.


Přečtěte si esej:

Keynesiánská cesta do pekel


Další evergreen je způsob, jakým daníme přechod mezi životem na podporách a návratem do zaměstnání, skok v efektivní daňové sazbě u nízkopříjmových domácností s jedním vydělávajícím členem je něco, na co se upozorňuje už tak od půlky devadesátek, kdy se u nás usadil daňový a dávkový systém. Problém trvá. Mimo jiné proto, že sociální a zdravotní pojištění má lineární průběh již od velmi nízkého příjmu, i když ve skutečnosti nejde o žádné pojištění, ale o daň.

Tohle sice Komise a mezinárodní organizace vědí, ale už v podstatě vzdaly ambice radit nám, ať se pustíme do nějaké ambicióznější strukturální reformy. Třeba že když je pojištění vlastně taky daň, pak můžete mít vlastně jenom jednu, uplatňovat jednotný základ a odečitatelné položky. Tohle velké zjednodušení ještě neznamená, že zrušíte třeba možnost výběru z více „zdravotních pojišťoven“ a klidně můžete posílat část z vybraných peněz na individuální, plně zásluhové důchodové účty. V případě seniorů si pak můžeme vyplácet základní rovný důchod, což je v podstatě „minimální zaručený příjem“ pro jednu část populace, po dosažení příslušného věku.

Nějaký reformní elán v Česku skončil, když politici zjistili, že jedinou odměnou za něj jsou prohrané volby. Že ho najdeme, tak o tom sním, když zrovna spím.

Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:

Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?

Dohánění

Smíšené zpravodajské zboží

Mýtus o bohaté zemi chudých lidí

Sudán: politická ekonomie jednoho živočišného druhu

Oddlužení jasně, ale takhle?

Jak nám ta unie pěkně roste

Kde je ten národní kapitál?

Poučení z voleb: spraví to láskyplná péče o Sudety?

Italští magoři poznávají finanční svět



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento komentář?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 12 | Průměrné hodnocení: 4.58

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Nové zálohy pro OSVČ v roce 2019: kolik a kdy si změnit platební příkazy?
Jde česká volební účast do kopru?
Podporu z pracáku nedostanete vždy a její součástí mohou být poukázky (1)
Kam plyne zisk 76 miliard Kč z českých bank?
Je výhodnější jít do důchodu v prosinci 2018 či v lednu 2019?
Auta
Světla by mohla v budoucnu pomoci s parkováním nebo…
Seat Tarraco: Španělská Škoda Kodiaq se začala vyrábět. V Německu
Vypínání válců u benzinových motorů: elegantní způsob snížení spotřeby
Škoda Kodiaq GT vyráží na čínský trh. Čeští zájemci mohou zatím pouze doufat
Účet za Dieselgate má v případě Audi hodnotu 21 miliard korun. V problémech je i Opel
Technologie
T-Mobile chtěl oškubat zákazníky a vyhrožoval exekucemi. Sám teď bude platit
Jaký bude výkon architektury AMD Zen 2? IPC by se prý mohlo zlepšit o zhruba 13 %
Apple dá sbohem Intelu. Do Maců prý od roku 2020 bude instalovat vlastní čipy
Intel chystá velkou reorganizaci továren. Rozdělí se na tři části, jejich šéf odejde
Google slibuje revoluci. Digitální zoom v Pixelu 3 má být srovnatelný s optickým
Hry pro příležitostné hráče