Chceme ziskové, či krachující banky? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Chceme ziskové, či krachující banky?

,
Chceme ziskové, či krachující banky?
Zdroj: Mladá fronta

Premiér Andrej Babiš ve svém velikonočním projevu zopakoval, že na podporu podnikatelů a firem, kteří nesou následky rozsáhlé paralýzy ekonomiky kvůli koronavirové pandemii, poputuje 100 + 900 miliard korun. 

Sto miliard má pak podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka směřovat na přímou pomoc prostřednictvím státního rozpočtu. Jsou to například podpory živnostníkům ve výši 25 tisíc korun nebo podpora zkrácených pracovních úvazků ve firmách. Devět set miliard pak budou státní záruky na rozsáhlé úvěry do ekonomiky. Úvěry, o které je obrovský zájem, se nyní snaží poskytovat Českomoravské záruční a rozvojová banka, ale fatálně je nestíhá vyřizovat a momentálně tak žádný příjem žádostí o půjčky ani neběží.

V současnosti vláda s bankami jedná o velkém schématu, v jehož rámci by se stát poskytl záruky s určitými podmínkami plošně, aby úvěry mohly poskytovat přímo komerční banky, které znají své zákazníky a umí ocenit riziko. Bankovní domy musí začít likviditu (tedy hotové peníze v podobě úvěrů) do ekonomiky masivně distribuovat rychle, aby tuzemské malé a střední firmy nezačaly padat jako ekonomické domino.

Obáváte se ekonomických důsledků koronakrize?

Firmy, lidé i finanční instituce jsou v ekonomice spojeni jemným předivem závazků a pohledávek, a jakmile se toto předivo, které vytváří pavučinu ekonomických vztahů, přeruší, naruší se také do velké míry fungování ekonomiky. Když zdravé firmě neplatí odběratel, může velmi rychle skončit, jelikož nemá na mzdy, nemá z čeho kupovat vstupy, materiál či nové zboží.

Velmi však bude záležet na podobě záruk, které stát poskytne bankám. Banky musí na jedné straně nést část rizika, aby neposkytovaly úvěry všem bez rozmyslu, jinými slovy to znamená, že musí také vydělávat. Na druhou stranu stát podpoří objem rozpůjčovaných peněz svou zárukou a v budoucnu ponese (nemalé) ztráty za velkou část nesplácených úvěrů.

Inspirovat se můžeme třeba Švýcary, kteří podobný program zavedli na konci března. Ve Švýcarsku to funguje tak, že o první úvěr může požádat kterákoli firma pouze emailem bez jakýchkoli dokladů do výše deseti procent obratu firmy, a maximálně o 500 tisíc franků (necelých 13 milionů korun). To pomůže firmám přežít první šok a také psychologicky, že nevidí vyschnutí hotovosti tak nebezpečně blízko. Úvěr je celý garantován tamní federální vládou a je bezúročný.

O druhý úvěr do výše 20 milionů franků (511 milionů korun) mohou u bank požádat následně. Posuzuje ho banka, která své klienty zná, čím se vyřazují zoufalé firmy, které už dříve byly ve ztrátě a nemají žádnou perspektivu. Stát garantuje 85 procent úvěru za sazbu 0,5 procenta, zbytek je za komerční sazbu a riziko nese banka.

Banka tak má motivaci úvěr poskytovat, protože na něm vydělává, ale riziko není tak fatální, protože v zádech je garance bank. Poskytne tak víc úvěrů a často i rizikovějších než obvykle, takže se zvyšují i její potenciální výnosy. Spokojeny jsou také firmy, protože pomoc dostaly včas a nemusí se obávat, že kvůli nezaplaceným závazkům budou muset skončit; současně také nebudou v nevýhodné pozici, že by musely brát nové zakázky pod cenou jen proto, aby nějaký přísun hotovosti vůbec měly.

Mohou se tak soustředit na podporu a prodej svého nejlepšího výrobku, který má největší přidanou hodnotu a pramení z něho do budoucna největší zisk. Mají díky úvěru také možnost využít slabin svých konkurentů a zainvestovat do zlepšení produktu, aby do budoucna získaly výhodu. Zabrání se také tomu, aby firmy krachovaly a přebírala je například zahraniční konkurence (a dividendy v budoucnu plynuly do zahraničí). Přebírat konkurenty (i zahraniční), kteří se dostali pod tlak, by tak v ideálním případě v současné krizi měly za levný státní úvěr spíše švýcarské firmy.
 
Poslanci po průtazích navíc schválili potřebný zákon, který rozšiřuje pravomoci ČNB, aby mohla dodávat zejména menším bankám likviditu, která jim vypadne kvůli splátkovému moratoriu.

Česká republika nepotřebuje slabé banky, které nebudou poskytovat úvěry a budou nadmíru obezřetné. Potřebuje banky, které ve spolupráci se státem zaplaví trh likviditou (někdy třeba rizikovější), aby česká ekonomika neochrnula, a naopak měla lepší podmínky pro rychlý restart. Jedině tak je šance, že se státní rozpočet brzy zaplní dalšími daňovými příjmy tuzemských firem, a masivní schodek letošního i příštího roku se bude moci rychleji redukovat znovu na přijatelnou úroveň.

Chceme ziskové, či krachující banky?
4.2 (84.71%) 17 hlasování
Diskuze