Další kolo obchodní ofenzivy je tady. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zavádí novou vlnu dovozních cel, která se dotkne šesti desítek obchodních partnerů Spojených států. Sazby ve výši 10 až 12,5 procenta začaly platit v pátek a vztahují se na země, z nichž pochází 99,4 procenta veškerého dovozu. Výjimku dostaly například ropa, zemní plyn nebo výrobky, které USA nedokážou vyrábět či zajistit z domácích zdrojů. Bílý dům krok zdůvodňuje snahou bojovat proti využívání nucené práce při výrobě zboží určeného pro americký trh.
Nová opatření přicházejí poté, co dřívější plošná desetiprocentní cla narazila u Nejvyššího soudu. Trumpova administrativa proto tentokrát využila jiný právní rámec, který podle odborníků poskytuje pevnější oporu a umožňuje ponechat tarify v platnosti i dlouhodobě. Podle představitelů Bílého domu prezident nehodlá ustoupit ze své obchodní politiky jen proto, že některé jeho předchozí kroky zpochybnily soudy.
Washington dle CNN tvrdí, že několik měsíců prověřoval, zda jednotlivé země dostatečně brání využívání nucené práce. Ty, které podle amerických úřadů přijaly určitá opatření, dostaly nižší desetiprocentní sazbu. Většina států však bude platit clo ve výši 12,5 procenta.
Proti rozhodnutí se okamžitě ozvala řada zemí. Evropská unie označila nové clo za „nepříjemné překvapení“ a odmítla americká tvrzení o nucené práci jako nepodložená. Kriticky reagovaly také Brazílie, Austrálie či Švýcarsko, zatímco Norsko uvedlo, že odvetná cla zavádět neplánuje.
Většina ekonomů nepředpokládá, že by změna okamžitě vedla ke zdražení pro americké spotřebitele, protože podobné tarify už dovozci v posledních měsících platili. Administrativa ale naznačuje, že tím obchodní ofenziva nekončí. V běhu jsou další vyšetřování zaměřená například na Čínu, Mexiko nebo EU, zároveň Bílý dům už tento týden oznámil také plán na zavedení padesátiprocentního cla na vybrané kanadské výrobky.
