Ukrajinci, vítejte. Pracovní trh potřebuje novou sílu

 Weikert 11. prosince 2016, 06:30  -  Petr Weikert
11. prosince 2016, 06:30

Česko uvolňuje pravidla. Chce z Ukrajiny nalákat nové zaměstnance.

Firma RD Rýmařov je jedním z největších výrobců montovaných rodinných domů v Evropské unii. Její tradice sahá až do roku 1969, kdy její předchůdce – národní podnik Rudné doly Jeseník – začal v západoněmecké licenci vyrábět legendární montované domy Okal. Za dobu své existence přečkala firma řadu nástrah, teď ale řeší jednu obzvlášť nepříjemnou. Zoufale shání zaměstnance a není síly, která by jí v odlehlém koutě Moravskoslezského kraje pomohla.

Okál z rukou Ukrajince

Podobných příběhů, které ilustrují rozmach tuzemského průmyslu a zároveň jednu z jeho hlavních brzd, se dá sice najít plno, ovšem RD Rýmařov ukazuje, kam až situace může zajít. Kvůli nedostatku lidí chtěl podnik zaměstnat zahraniční pracovníky – nejlépe Ukrajince. Plán však zhatila neohrabaná česká legislativa.

Vedení podniku tak stálo před zásadním rozhodnutím: omezit výrobu, nebo objevit nějakou jinou cestu. Povedlo se to druhé a Ukrajinci nakonec přišli. Ovšem přes Polsko, konkrétně přes polské partnerské stavební firmy. „Polsko má obdobné problémy jako Česko, dokázalo ale na ně operativněji reagovat,“ říká obchodní ředitel RD Rýmařov Jiří Pohloudek.

140tisíc volných pracovních míst potřebují obsadit podnikatelé v Česku.
229 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců se zapojilo do Projektu 500. Roční kapacita nebyla naplněna.
1620 zaměstnanců z Ukrajiny už přišlo v rámci Projektu 5000. Povolenou kapacitu 320 lidí za měsíc firmy zapojené v programu vyčerpají s předstihem.

Padesátka „polských“ Ukrajinců dnes kompletuje rámové konstrukce panelů nebo pracuje na montážích. Paradoxně se připravují i na výjezd do Polska – na stavby, které má za hranicemi na starosti RD Rýmařov. Firma by Ukrajinců přijala i více, je ale limitována místem v ubytovnách a také počtem lidí, kteří jsou pracovníky schopni zaškolit. Společnost RD Rýmařov dokázala svoji výrobu zachránit, stát z toho ale zdaleka neprofituje tak, jak by mohl. Ukrajinci jsou zaměstnaní v Polsku a RD Rýmařov tam za ně platí daně a sociální i zdravotní pojištění.

Pohloudek si dobře uvědomuje, že potíže jeho firmy mají daleko větší přesah. „Tento problém je v první řadě problém politický,“ říká. Příliv nových pracovníků podle jeho zkušeností vítají i místní samosprávy, které v odlehlejších oblastech bojují o udržení základních věcí, jako je škola nebo pošta: „Místní samosprávy mají zájem na tom, aby tito pracovníci přicházeli i s rodinami. Zachrání školství a návazné služby, pomohou oživit region.“

Kdo chce pracovat

Česká vláda se v posledních měsících snaží vyjít firmám vstříc a zaměstnance z Ukrajiny jim přivést. V prosinci tak například český konzulát v západoukrajinském Lvově zřejmě posílí další čtyři zaměstnanci. Ministerstvo zahraničí tím vyslyšelo požadavky zaměstnavatelů, aby proces přijímání Ukrajinců zrychlilo.

V současné době je v Česku 140 tisíc volných pracovních míst pro středně a málo kvalifikované pracovníky. Firmy pozice nemohou obsadit, přestože je na úřadech práce kolem tří set tisíc uchazečů o práci. „Nedostatek pracovníků omezuje další růst ekonomiky. Některé firmy kvůli tomu musí plánovat snížení výrobní kapacity a odmítat zakázky,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.

V srpnu česká vláda spustila takzvaný Projekt 5000. Číslo v názvu znamená počet Ukrajinců, kteří by díky programu mohli za jeden rok do Česka přijít. Zájem o cestu na západ je ze strany Ukrajinců enormní a měsíční kvóta 320 lidí je vždy vyčerpána už během několika prvních dní.

Podle Jiřího Pohloudka, obchodního ředitele RD Rýmařov, brání příchodu pracovníků z Ukrajiny neohrabaná česká legislativa. (Zdroj: čtk)

Podle dat ministerstva průmyslu se do projektu zapojilo 173 firem, pro které již dnes pracuje 1620 ukrajinských zaměstnanců. Program je určen pro středně a méně kvalifikované pozice, které nejsou dlouhodobě obsazeny nikým z Česka. Oproti běžnému procesu přijímání má Projekt 5000 výhodu v tom, že zaměstnanci nemusejí podstupovat čekání v počítačovém systému Visapoint. „Zaměstnanci mají mnohem větší šanci se v rozumném časovém horizontu dostat do Česka za konkrétním zaměstnavatelem,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.

Jenže věci neběží úplně tak, jak by měly. Zatímco na začátku programu trvalo Ukrajincům zařazení do režimu zhruba týden, nyní je to kolem čtyřiceti dní. „Firmy upozorňují na to, že proces získání zaměstnanecké karty je zdlouhavý a na pracovníky z Ukrajiny musejí dlouho čekat. Některé proto vyslaly do země svoje zástupce, kteří na místě provádějí nábory,“ popisuje obtíže Veličková ze svazu průmyslu.

Ministerstvo zahraničí upozorňuje na to, že velvyslanectví v Kyjevě i konzulát ve Lvově jsou přetíženy. „Do Lvova se ještě mohou vejít čtyři zaměstnanci, tím se ale kapacity vyčerpají. V Kyjevě už žádný prostor, kam úředníky umístit, není. Vedle pracovních víz musejí zpracovávat i jiné věci, ročně například vydají kolem 65 tisíc krátkodobých víz,“ říká náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Situaci by tak mohlo vyřešit chystané zrušení krátkodobých víz pro Ukrajince, o kterém by měl jednat europarlament. Některé členské státy se ke zrušení ale stavějí vlažně.

Dálnice na Ukrajinu

Ministerstvo průmyslu a obchodu rozjelo rovněž menší Projekt 500, který otevírá dveře pětistovce vysoce kvalifikovaných osob z Ukrajiny. Potíž je v tom, že se během roku nepodařilo kvótu naplnit. Podle údajů ministerstva přijalo 104 firem pouze 229 vysoce kvalifikovaných osob. V létě proto připravilo změnu, která zaměstnavatelům nesvazuje ruce ohledně výše výplat pro Ukrajince.

Zatímco o Projekt 500 není velký zájem a Projekt 5000 funguje jen s vypětím všech sil, standardní cesta k získání pracovní karty je téměř nesplnitelný úkol. Funguje přes již zmíněný portál Visapoint. Systém se ale pro žadatele otevře jen jednou za třicet dní a po vyčerpání kapacity se zase zavře. Bývá to zpravidla během několika dní a po zbytek měsíce je pak nedostupný. Ukrajinci, kteří mají se systémem zkušenost, říkají, že jim místa v něm umí zařídit za poplatek zprostředkovatelská firma, tedy mafie. To ministerstvo odmítá a tvrdí, že se do Visapointu nemůže nikdo cizí dostat. „V minulosti bylo několik pokusů o prolomení toho kódu, ale nikomu se to nepovedlo. Vylučuji, že by do systému někdo třetí vstupoval,“ říká náměstek Smolek.

Další možností, jak si firmy přivádějí zaměstnance z Ukrajiny do Česka, je prosadit, aby se nějaká konkrétní zakázka stala významnou pro stát. V takovém případě mohou zástupci firmy vyjet ven, sehnat si zaměstnance ve vlastní režii a ministerstvo zahraničí jim pak vyřídí povolení. Prolobbovat svou zakázku jako významnou není ale úplně jednoduché. Daří se to zpravidla velkým firmám typu Škoda Auto a kromě Ukrajinců mohou takto do Česka proudit i další cizinci, například Mongolové.

Co se Ukrajiny týče, chce ministerstvo zdravotnictví tímto způsobem přivést do Česka chybějící zdravotní sestry. Zkoušelo to v Projektu 500 ministerstva průmyslu, ale podle mluvčího úřadu Ladislava Štichy to nepřineslo žádné výsledky. Ministerstvo zdravotnictví proto nyní vyjednává s ministerstvem zahraničí a společně dohadují, jak přesně by měl příliv sester vypadat.

Mělo by jít o desítky sester ročně. Sedmnáct už jich má na Ukrajině připravených Česká asociace sester spolu se 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Aktuálně probíhá nostrifikace a ministerstvo zahraničí je nachystáno sestrám udělit víza.

Ministerstvo průmyslu také chce, aby o významných zakázkách rozhodovalo místo vlády samo, čímž by se proces zjednodušil a zrychlil. A ještě jednu změnu úřad ministra Jana Mládka plánuje. Chce rozšířit pravidla Projektu 5000 i na další země. Ministr konkrétně zmínil Bělorusko. „Bělorusko by mohlo být jednou ze zemí, na které by se mohl režim rozšířit. Ještě ale musíme jednat s ministerstvy zahraničí a vnitra, protože kvůli Ukrajině navyšovala své personální kapacity,“ říká František Kotrba.

Stranou ovšem zůstává debata, proč Česko neláká cizince ze zemí EU, kteří by procesem získávání pracovních víz nemuseli procházet. Zástupci firem ale mimo záznam říkají, že například s Rumuny nemají – už kvůli jazykové bariéře – dobré zkušenosti a nezaměstnaní Španělé nebo Řekové jsou zvyklí na jiné výplaty.


Dále čtěte:

Šéf Svazu průmyslu Hanák: Potřebujeme Ukrajince, ale úřady řeší jen dávky

Nezaměstnanost opět klesla. Více volných míst bylo před osmi lety

Chybí nám Mexičané, tvrdí malé americké firmy. Trump je proti


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Je libo hypotéka se slevou?
Konec kvót na cukr - hrozba, nebo příležitost pro naše cukrovary?
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Auta
Peugeot 208, 2008 a příbuzné Citroëny dostanou do dvou let…
Porsche 911 GT2 RS údajně zajede Nordschleife pod sedm minut
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Kviz: Poznáte tato známá americká auta?
Chystá se další velký sportovní sedan. Lexus už brzy ukáže LS F s výkonem 600 koní
Technologie
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Windows 10 Insider Preview build 16296 opravuje drobné chyby. Pozor na jazykové balíčky
Cnews FM: Náhrada za reklamy a podivné počty Microsoftu [podcast]
GPU Vega 11 by mohlo mít 2048 shaderů, AMD s ním prý chystá Radeony RX Vega 32 a 28
Intel prý chystá už i dvoujádrové Kaby Lake-X, extrémní Core i3 pro platformu X299
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít