Ilona Švihlíková: Robotizace otevírá dveře dystopiím

26. září, 15:00 - Ilona Švihlíková
26. září, 15:00

Rozvoj moderních technologií nedává ekonomům spát. Stal se námětem řady studií, hlavním tématem letošního Davosu, připomíná se i s padesátiletým výročím Star Treku, který je nově analyzován i z hlediska svého socio-ekonomického fungování.

Důvody zvýšeného zájmu o dopady robotizace určitě nespočívají v tom, že by se ekonomové nudili. Spíše je (a nejen je) zaskočila rychlost technologické změny, která vede i k tomu, že zpětně analyzují dopady technologií v rámci procesu globalizace. Aktuálně tu máme dvě studie, jednu od R. B. Freemana z Harvardské univerzity, druhá pochází z Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Freeman začíná svou analýzu tím, co už roky píše Mezinárodní organizace práce. Tedy poklesem wage share (podíl mezd na produktu), který je zároveň spjat se značným nárůstem nerovnosti. Freeman patří k těm, kteří se domnívají, že hlavním faktorem (byť ne jediným, Freeman dále uvádí vliv mezinárodního obchodu a oslabování odborů) dlouhodobé stagnace mezd, poklesu wage share ve vyspělých zemích a nárůstu nerovnosti jsou právě pracovně-úsporné technologie. (autorka tohoto článku tento přístup, řekněme schumpeteriánsky inovační, zastává dlouhodobě též).

Současná technologická změna je specifická tím, že již nevytlačuje pouze méně kvalifikované pracovníky, ale cílí i na ty s vysokým vzděláním a dovednostmi. Nejde ovšem „jen“ o zaměstnanost, ale hlavně o mzdy. Zvýšená možnost substituce práce a kapitálu je jednoznačným faktorem tlačící mzdy dolů, přičemž tento tlak bude sílit spolu s tím, jak se roboti stanou cenově dostupnější.

Podíl mezd na produktu dlouhodobě klesá. Zároveň výrazně stoupá nerovnost. (Zdroj: World of Labor)

Freeman zároveň upozorňuje na to, že distribuce příjmů z kapitálu je ze své podstaty nerovnější, než u příjmů z práce, což dále přispěje k nárůstu nerovnosti. Kapitál se navíc již dnes v wage share projevuje, protože příjmy horního 1 procenta nejbohatších se do značné míry skládají právě z kapitálových výnosů (a z renty). Freeman si vůbec nebere servítky a tvrdí, že pokud tento trend nerovnosti bude pokračovat, pak nás čeká „technologická verze feudalismu“.

Freeman dochází k, pro některé možná velmi radikální, ideji. Hlavní determinantou budoucnosti je, kdo bude roboty vlastnit. Vlastnická práva jsou oním klíčem k budoucnosti, která může být buď děsivou dystopií, nebo může otevřít pro lidstvo onu keynesiánskou otázku, jak využít volný čas moudře.

Freeman se staví skepticky k tradičním „reformistickým“ řešením, jakými je posílení odborů (uvádí zde programy tzv. Trojky, tj. MMF, EK a ECB, jako to, co jde opačným směrem), není nadšen ani z možné redistribuce (která vcelku vzato není moc systémovým řešením).

Přečtěte si o jednom z možných využití robotizace:

Nový hit investorů: robotické zemědělství

Nejlepší cestou je zajistit, aby pracující posílili své vlastnictví kapitálu – jednou z cest je již nyní v zahraničí (např. v USA v programu ESOP) rozšířené „employee ownership“, zaměstnanecké vlastnictví (jako perličku dodejme, že se zdaleka nejedná o levicový koncept, současná britská premiérka považuje rozšíření zaměstnanecké participace za jeden z klíčových ekonomických úkolů). Freeman ukazuje, že firmy, které již nyní aplikují nějakou formu zaměstnanecké participace, dosahují lepších výsledků než ty, ve kterých tento prvek chybí. Freemanův závěr je jasný, buď budou pracovníci (resp. prostě veřejnost) vlastnit roboty, nebo dojde k ohrožení sociálnímu smíru a nástupu neofeudalismu.

Připomeňme ještě analýzu MMF (která i fotkou odkazuje k proběhlému Davosu). Pokud máte pocit, že MMF bude na zcela odlišných pozicích, než Freemanova analýza, nemáte pravdu. Jedná se o další z materiálů, kdy MMF popírá svá dřívější východiska. Kromě toho, že hned na začátku uvádějí Karla Čapka jako autora pojmu robot, přiznávají dramatický nárůst nerovnosti a celkové oslabení faktoru práce. Uvádějí ovšem celý komplex faktorů, který „za to může“, a nevidí nutně technologie jako dominantní faktor, na rozdíl od Freemana.

Roboti budou všude. Přečtěte si, která odvětví jejich nástup zasáhne:

Doprava, logistika, obchod. Robotická síla nahradí lidskou

MMF vidí hlavní „převodní páku“ v tom, že roboti de facto rozšíří „pracovní sílu“, což bezpochyby povede k tlaku na pokles mezd. Povede to tedy k paradoxní situaci: bude stále více a více zboží, ale mzdy budou klesat (a to absolutně i relativně). Kdo bude kupovat vytvořené statky? Vlastníci kapitálu, podle MMF.

Pokud ještě toto nestačí na ilustrací toho, že v MMF skutečně dochází k posunům ve vnímání ekonomické reality, uveďme, že následuje pozitivní citace Pikettyho (!), který dokázal, že podíl kapitálu na výstupu je hlavním determinantem nerovnosti. Nerovnost tedy robotizací zesílí, protože už i sám kapitál je nerovně rozdělen. MMF si klade otázku, zda je substituce mezi robotem a lidskou práci dokonalá, či „pouze“ částečná. Nika pro člověka je (zatím se to tak zdá) v oblasti kreativity a empatie, která prozatím robotům chybí.

I MMF dochází k závěru, že tržní ekonomika, v níž ekonomickou moc drží vlastníci kapitálu – robotů – není společnost, ve které bychom chtěli žít. Na závěr si samozřejmě kladou otázku, jak zajistit agregátní poptávku ve světě, v němž by kupní síla byla silně koncentrovaná (u vlastníků robotů). K jejich návrhům patří např. základní příjem (financovaný z nějaké kapitálové daně).

A končí tam, kde Freeman: kdo bude vlastnit roboty je klíčovou otázkou naší budoucnosti, která není tak daleko, jak si dnes myslíme.


O probíhající robotizaci čtěte více:

Sex s roboty? Lidé na něm budou závislí, varují vědci

Fanoušky v Manchesteru budou na stadionu bavit roboti

Tokio 2020: roboti, umělé meteority a žádní bílí sloni


Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.

Od autorky dále čtěte:

Abenomika selhává. Co nahradí tři šípy?

Squadra azzurra má problém

Sirotci neoliberalismu

Nový čínský normál



Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče