Vědci vyvíjejí lék zpomalující stárnutí. Život modelových organismů prodloužili až desetkrát - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Vědci vyvíjejí lék zpomalující stárnutí. Život modelových organismů prodloužili až desetkrát

,
Vědci vyvíjejí lék zpomalující stárnutí. Život modelových organismů prodloužili až desetkrát
Zdroj: Depositphotos
  • Výzkumníci hledají lék zpomalující stárnutí

  • Zatím se jim povedlo výrazně prodloužit život některých zvířat včetně opic

  • Účinek na člověka se stále testuje

Stárneme všichni. Spousta lidí objeví ve vlasech první šedé pramínky ještě před třicítkou. Sledujeme, že spánkem pomačkaný obličej už se ráno nerovná tak snadno a že do kopce se najednou víc zadýcháváme. Kromě toho, že člověk najednou potřebuje brýle, si nedokáže vzpomenout, co měl dneska k obědu, a představa učení se něčemu novému se blíží hororu.

Stáří prostě k životu patří, ale ne každý se s tím jen tak smíří. Celé generace před námi se snažily dosáhnout nesmrtelnosti nebo si alespoň udržet mládí co nejdéle. Věčný život nejspíš nezískáme ještě dlouho, ale mládí téměř jistě prodloužit lze, a to nejen zdravým životním stylem.

Proč stárneme

Proces stárnutí závisí na těch nejzákladnějších složkách lidského těla. Na buňkách. V dnešní době je vědci už umějí uměle vypěstovat v laboratoři a zkoumat jejich složité procesy. V roce 1961 Leonard Hayflick při podobném pokusu zjistil, že lidská buňka vydrží jen zhruba padesát rozdělení, než jí dojdou síly. Pak začne degenerovat a přejde do stavu hibernace. Původní buňka ve zkumavce vždy přežívala jen několik měsíců, vysvětluje server Science Alert.

Buňky, které už se mnohokrát rozmnožily, při svých posledních děleních produkují špatně vyvinutá jádra a postupně přestávají fungovat. Z těla poté nikam nemizí, ale hromadí se ve tkáních, což může jejich okolí poškozovat. Přibývá také buněk degenerovaných, které jsou náchylnější k onemocnění nebo mohou v některých případech vyvolat rakovinu, jelikož jejich DNA obsahuje příliš mnoho drobných chyb. K mutacím jsou nejnáchylnější mitochondrie, které v pokročilejším věku produkují mnohem menší množství energie.

Stárnutí buněk má kromě dělení i spoustu dalších příčin. Patří k nim poškození buňky oxidací. Stáří se dlouho přirozeně vyhýbá jen živočichům s takzvaným Metuzalémovým genem. Ten jim umožňuje účinně bojovat s chemikáliemi vzniklými při kyslíkových reakcích. Jedinci, u nichž byl tento gen nalezen, žijí v průměru o třicet procent déle než běžná populace jejich druhu.

Ani to ale nezajišťuje nesmrtelnost. I v jejich buňkách probíhají další změny. Věkem se zkracují telomery DNA, což jsou opakované sekvence na koncích šroubovice. To je jeden z důvodů, proč se buňky nemohou dělit donekonečna. Telomery se jednou zkrátka vyčerpají.

V Brně poprvé implantovali nové nitrooční čočky. Pomohou i pacientům, kteří dosavadní typ dostat nemohli

Hayflick zjistil, že normální lidské buňky mají přesně vyměřený čas, zatímco jiné buňky se dokážou dělit neustále znovu. Tuto schopnost mají buňky rakovinové a geneticky upravené. Došlo v nich ke změnám určitých procesů, díky kterým se jim prodlužují telomery, což může zvrátit proces stárnutí ještě efektivněji než Metuzalémův gen.

Stárnutí lze zpomalit na buněčné úrovni a při výzkumu jednotlivých buněk ve zkumavce se to v praxi běžně dělá. Tyto buňky se ale rozhodně nepodobají zdravým buňkám v lidském těle. Uměle upravené dlouhověké buňky jsou v podstatě mutanti, kteří by ve tkáni vyvolali mnoho potíží.

Výzkumníci dokážou kromě buněk výrazně zpomalit i stárnutí zvířat. V minulosti upravili genetickou informaci háďátka obecného ze skupiny hlístů, které se ukázalo jako ideální modelový organismus pro podobný výzkum. Žije jen pár týdnů, což lze ještě zkrátit dokrmováním glukózou, a jeho metabolické funkce se dají v laboratoři snadno ovlivnit. Vědci dokázali délku jeho života měnit pomocí inzulínu, úpravy zpracování živin nebo zárodečné linie.

Možná ne příliš překvapivě je jednou z možností, jak život zvířat prodloužit, stravování. Přísná dieta zachovala mládí u much, psů nebo opic. Díky nízkému příjmu kalorií se tělo připraví na nebezpečí, aby se ochránilo před očekáváným hladem, což zpomaluje děje v buňkách, tedy i stárnutí.

„Ne všechno funguje u lidí stejně jako u modelových organismů, ale některé poznatky z výzkumů ohledně stárnutí by se daly využít v omlazujících terapiích,“ říká doktor Gerardo Ferbeyre z Univerzity v Montrealu.

Lék na stárnutí

Profesorka Janet Thornton, expertka na anti-aging z Evropského institutu bioinformatiky zmiňuje, že omezení příjmu potravy může prodloužit život červa až desetkrát, zatímco u myši jen jedenapůlkrát. Pro lidi podobná data neexistují. „Není etické vyvolávat mutace u lidí. Při práci narážíme na tolik protichůdných faktorů, že je těžké posoudit vliv omezení stravy. Je pravděpodobné, že lidské tělo je tak komplexní a propojené, že nebude jednoduché prodloužit jeho život,“ uvedla.

Česká naděje na léčbu rakoviny. Přípravek „Kellnerova“ Sotia vykázal slibné protinádorové účinky

Navzdory těmto komplikacím se v současné době klinicky testují léky proti stárnutí. Součástí studie jsou metformin a rapamycin. Vychází z výsledků výzkumu se zvířaty. V budoucnu by měly omezit příznaky vysokého věku, jako je omezená pohyblivost nebo rozvoj Alzheimerovy choroby. Tyto prostředky ale ještě neprošly testováním a není jasné, zda budou na lidech fungovat.

Našly se důkazy, že život prodlužuje vitamín D, melatonin a aspirin. Gerontolog Josh Mitteldorf je optimistický i ohledně budoucích úprav genetického kódu člověka, které by mohly změnit aktivitu jednotlivých genů v průběhu života a proces stárnutí zcela zastavit. Epigenetický výzkum však čeká ještě dlouhá cesta. Jiní vědci mu navíc odporují tím, že ani organismy dožívající se tisíců let nejsou nesmrtelné. Zdá se, že definitivně stáří ještě dlouho neutečeme.

Recept na dlouhověkost by ale mohl být úplně jednoduchý. Vždyť při současném stupni vývoje se člověk v ideálních podmínkách může teoreticky dožít až sto dvaceti let. Zdravá strava, pohyb a duševní pohoda dělají divy. „Existuje několik opatření, která rozhodně ovlivňují proces stárnutí. Nejdůležitější z nich jsou přiměřená strava a cvičení,“ říká doktor Marco Demaria z Univerzity v Groningenu. Za pravdu mu dává Lorna Harries: „Záleží na tom, co myslíte stárnutím. Čas nezastavíte, ale biologické stárnutí se zpomalí zdravým životním stylem!“