Umělá inteligence začíná v tuzemsku vybírat embrya pro asistovanou reprodukci. Má se díky ní narodit víc dětí - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Umělá inteligence začíná v tuzemsku vybírat embrya pro asistovanou reprodukci. Má se díky ní narodit víc dětí

,
Umělá inteligence začíná v tuzemsku vybírat embrya pro asistovanou reprodukci. Má se díky ní narodit víc dětí
Zdroj: Depositphotos
  • V brněnské klinice Reprofit pořizují speciální kultivační inkubátor pro vývoj embryí pro umělé oplodnění. Vybírat ta nejlepší bude umělá inteligence

  • Podle databáze výrobce by pravděpodobnost úspěchu umělého oplodnění a pozdějšího porodu mohla stoupnout o 10 až 20 procent

  • Umělá inteligence se v oblasti asistované reprodukce začíná prosazovat. Například jen pár týdnů stará aplikace Leeaf věří, že dokáže zkrátit počet cyklů obvykle nutných ke zdárnému IVF

Brněnská klinika Reprofit zaměřená na reprodukční medicínu se může chlubit řadou „nej“. Je to pracoviště s největším programem darovaných vajíček ve střední Evropě. Vlastní nejrozsáhlejší databázi dobrovolných dárkyň a řadí se ke špičce evropských klinik v úspěšnosti léčby neplodnosti.

Nyní si centrum připisuje další zajímavost, která oblast umělého oplodnění posouvá o kus dál. Během několika měsíců tu bude lidská embrya vybírat umělá inteligence. Vědci totiž věří, že právě díky této technologii dosáhnou vyšší úrovně početí.

„Přestavujeme kliniku a vybavíme ji novým přístrojem s nejmodernějším softwarem. Jeho plné vybavení bychom měli mít jako první v republice,“ těší se Pavel Otevřel, vedoucí lékař kliniky.

Zařízení, o kterém hovoří, je speciální kultivační inkubátor. Tento přístroj hlídá embrya a poskytuje jim ideální prostředí k jejich vývoji. Už současné inkubátory jsou velmi zajímavé přístroje – kromě inkubování, tedy udržování vhodného prostředí, fungují jako počítač, mikroskop a kamerový systém v jednom. Obvykle se do takového zařízení vloží embrya pacientky a stroj se o ně jednoduše řečeno stará do té doby, než nastane správný čas pro přenos do dělohy ženy. Aby se jim lépe dařilo, lékaři přístroj obvykle neotevírají. Kultivátor jim ukazuje, jak aktuálně vývoj probíhá. Ale posouzení, která embrya jsou nejvhodnější, už je na specialistech, takzvaných embryolozích, samotných.

Průlom v medicíně. Lékaři úspěšně transplantovali člověku ledvinu z prasete

Jenže inkubátor, na který se Otevřel těší, má kromě běžně používaných navíc vlastní inteligenci. Ta umí dělat rozhodnutí ve svém oboru lépe než člověk. Analyzuje faktory, které lidé neumějí ani rozlišit, a tedy je nemůžou zohlednit. Jeho kamera hodnotí u lidských embryí stovky různých parametrů.

„Kvalita embryí se nyní určuje podle názoru embryologů, kteří je hodnotí podle vzhledu, rychlosti růstu nebo pravidelnosti dělení a porovnávají je s jakousi ideální představou, jak by měly vypadat. Nicméně vždy záleží na subjektivním posouzení člověka. Umělá inteligence dokáže tento lidský faktor odclonit a posoudí parametry tak, jako doposud žádná laboratorní metoda nebo člověk,“ říká Otevřel.

Ten hlavní důvod je jednoduchý: stroj má jedinečný pohled na embrya po celou dobu jejich vývoje. Nic nepřehlédne, a nic mu z paměti nevypadne. A protože už jich takto sledoval řadu, ví, která mají nejlepší šanci se uchytit.

Výsledek ještě neznáme. Ale může to být ohromný skok

Hlavní motivací celého procesu je zvýšit úspěšnost otěhotnění: „U IVF obecně bojujeme o procenta. Celosvětově je takzvaná live-birthrate, tedy podíl z asistované reprodukce narozených dětí, na 32 procentech. To znamená, že ani ne u každé třetí ženy, která přistoupí k IVF, skončí zákrok těhotenstvím. Kdyby se tento podíl podařilo zvýšit o pět procent, byl by to ohromný skok.“

Podle databáze výrobce by tak pravděpodobnosti úspěšnosti těhotenství a pozdějšího porodu při postupu asistované reprodukce s umělou inteligencí mohla stoupnout o 10 až 20 procent. Jestli to tak ale reálně bude, vůbec není jasné.

„Odhadnout, o kolik přístroj procenta opravdu zvýší, zatím nedokážeme. Můžeme jen porovnat databázi, ze které vychází výrobce, s naší úspěšností. Skóre embrya se ale vztahuje ke konkrétní laboratoři a neplatí tak plošně,“ vysvětluje očekávání Otevřel.

Operace nanečisto. Čeští kardiochirurgové simulují zákroky na 3D modelech srdce konkrétního pacienta

Navíc, právě zmíněný věk takové podíly může ještě výrazně ovlivnit. Podle dřívějšího vyjádření lékařů kliniky Reprofit mají například páry, u kterých má žena 43 nebo více let, šanci na úspěch ve výši zhruba pět procent.

Co se však dá odhadnout už teď, je zkrácení času v procesu otěhotnění. Technologie totiž dokáže vybrat úplně to nejlepší embryo hned na začátku.

Tedy, ve skutečnosti konečný výběr zůstává stále na lékařích – ale inteligence o embryích poskytuje mnohem víc informací. „A přesnějších,“ doplňuje Otevřel. „Jisté je, že jde o trend. Už jsme na úrovni, kdy víme, že takový postup nemá žádné negativní dopady. Dobrý inkubátor hodnotí embrya na základě opravdu obsáhlých souborů,“ dodává.

Přesto nelze očekávat, že se rozšíří kamkoliv. Stroj, o kterém Otevřel hovoří, má hodnotu milionů korun. Další statisíce stojí licence, které umožňují jeho použití. Klinika si je totiž pořizuje podobně jako fungují licence k programům v běžném počítači.

Nicméně o technologiích jako trendu, který Otevřel zmiňuje, mluví i další odborníci. Jedním z nich je například aplikace Leeaf založená Čechy, která pro posunutí kýžených úspěšných procent v procesu umělého oplodnění používá také umělou inteligenci. Místo strojů ji ale schovala do mobilního telefonu.

Genová terapie vrátila slepému muži zrak. Vědci teď hledají způsob, jak ji rozšířit mezi další pacienty

Zdejší odborníci vyvinuli algoritmus, který dává dohromady takzvaný stimulační protokol, což je v podstatě přepis léčby u neplodnosti. „Nicméně naše algoritmy jsou schopny zpracovat násobně více vstupů, a především se učit z úspěšných, respektive neúspěšných předchozích léčeb pacientek, které taktéž používají Leeaf,“ objasňuje rozdíl oproti běžnému hodnocení lékařem Jáchym Petřík, produktový ředitel společnosti.

I v tomto případě je konečné rozhodnutí dalšího postupu na doktorovi. Nicméně pokud má díky umělé inteligenci víc dat a hodnocení stroje, může se celý proces pro něj i pacientku značně změnit.

Délka léčby neplodnosti se dá počítat na počet pokusů umělého oplodnění. Leeaf uvádí, že průměrné trvání léčby je 2,7 takových pokusů. U těžkých případů, kterých je aktuálně čtvrtina a jejichž podíl stále roste, to ale může být běžně přes deset. „Pokud však doktoři budou využívat naše ML&AI algoritmy a využijí tak anonymizovaná data tisíců – a v budoucnosti stovek tisíc – dalších pacientek v podobné situaci, věříme, že tento průměr výrazně snížíme,“ popisuje Petřík.

Budoucnost? Jde o přesnost

Zmíněná aplikace prozatím konkrétně v Česku dostupná není. Ač ji založili tuzemští odborníci, jejich prvním trhem je Velká Británie, kde působí teprve pár týdnů. Stihly ji tu už vyzkoušet první desítky pacientek a zhruba 50 doktorů. Postupně se hodlá rozšířit i ve Španělsku a Itálii, Česko je pro ni však zatím malé. S tuzemskými klinikami ale intenzivně spolupracuje při vývoji a počítá s tím, že časem takovou umělou inteligenci budou běžně využívat i místní ženy, které umělé oplodnění podstupují.

Reprofit hodlá přístroje uvést do provozu v únoru. V té době bude totiž hotová rekonstrukce, kterou klinika prochází, a tedy budou připravené i prostory, ve kterých mají lékaři s kultivátory pracovat.

V průběhu dalších týdnů pak přijde chvíle, kdy si klientky budou moct vybrat – pokud budou chtít lepší šance na početí, budou mít možnost zvolit si jako poradce umělou inteligenci, a zaplatit si ji.

Naděje pro pacienty s depresí. Vědci přišli s mozkovým implantátem, který pomohl první pacientce

Do té doby ji však Reprofit bude zkoušet. Prvních pár týdnů nejspíš u všech pacientek. „Budeme sbírat vlastní data, seznamovat se s procesem a zkoumat to, co vlastně přístroj dokáže. Jakmile se u nás stane běžnou součástí laboratorního provozu, budeme moct celý proces nabízet jako službu,“ poznamenává Otevřel.

Ještě o něco později pak podle jeho odhadů budou k propracované automatice směřovat i další systémy. „Jsou to procesy, které vyžadují absolutní preciznost. Ta není člověkem zopakovatelná. Pokud bych je měl opravdu jednoduše popsat, mluvil bych o tom, že je potřeba nabrat malinkou kapku tekutiny a několik přesných sekund s ní dělat určitý úkon. Pokud to udělá mašina, je jistota, že se tak stane. Když má takto postupovat člověk, musí to být odborník s obrovskými zkušenostmi, který to navíc zvládne několikrát po sobě. Není to donekonečna možné. Bude se snižovat práce lidí, takové přístroje, které ji ve velkém zvládnou za ně, se už teď vyvíjejí,“ uzavírá Otevřel.