S určením severu lišejníky moc nepomohou. Mohly by ale čistit vzduch nejen v domácnostech - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

S určením severu lišejníky moc nepomohou. Mohly by ale čistit vzduch nejen v domácnostech

,
S určením severu lišejníky moc nepomohou. Mohly by ale čistit vzduch nejen v domácnostech
Zdroj: Autor: rupp.de – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0,
  • Lišejníky zbavují vzduch oxidu uhličitého a škodlivin podobně jako rostliny, mají však mnohem příznivější poměr „filtrační plochy“ k celkovému objemu

  • Na americké UC Berkeley hledají způsob, jak myšlenku přetvořit v průmyslový výrobek

  • Znečistění vzduchu v interiérech stojí za mnoha předčasnými úmrtími, zejména v rozvojovém světě

O lišejnících většina z nás ví jen to, že se podle hustoty jejich obrostu na stromech dá poznat sever. Je štěstí, že pro navigaci v přírodě máme většinou k dispozici i jiné pomůcky, protože podle přírodovědců to není pravda. Tato symbiotická společenství hub s řasami či sinicemi však přinášejí lidstvu užitek mnoha dalšími způsoby. Lišejníky slouží k výrobě barviv či léčiv a v budoucnu by mohly také čistit vzduch v domácnostech.

Ten totiž za obvyklých okolností obsahuje mnohem víc škodlivin než ovzduší venku – a nemusí jít hned o rozvojový svět, kde se doma často vaří na otevřeném ohni. I ve vyspělých částech planety se v interiérech soustředí prach a patogeny, které nelze pořádně vyvětrat. Pomoci může jen dobře vyřešená a pravidelně udržovaná vzduchotechnika s účinnou filtrací vzduchu, to je však zbožné přání i pro naprostou většinu kancelářských budov, o těch obytných nemluvě.

V posledních letech se na vnějších pláštích staveb začínají objevovat takzvané „živé stěny“, které k odstraňování oxidu uhličitého i škodlivin využívají rostlinného porostu. Takové příklady vidíme i v českých městech. Docentka architektury na Kalifornské univerzitě v Berkeley Maria Paz Gutierrezová přišla s myšlenkou, že podobný princip by se dal uplatnit také v interiérech s tím rozdílem, že namísto zelených rostlin by se role „čističky“ ujaly právě lišejníky.

„Detoxikace vzduchu rostlinami probíhá především na hlavním stonku rostliny. Listy zabírají většinu objemu rostliny, ale nepředstavují povrch pro reakci s toxiny ze vzduchu,“ vysvětlila serveru TechXplore, proč jsou podle ní lišejníky vhodnější. „Lišejníky mají v poměru ke svému objemu velmi velkou plochu a celý jejich povrch může zpracovávat toxiny, takže jsou mnohem účinnější.“

Opakovaně potvrzeno: Moderní diesely produkují v reálném provozu jen minimum škodlivin

Rostlinné biostěny mají podle ní i tu nevýhodu, že značně zvyšují vlhkost vzduchu, proto se neobejdou bez nákladných odvlhčovacích systémů. A samozřejmě ani bez zavlažování. Lišejníky naproti tomu prokázaly schopnost přežívat i ve velmi nehostinných koutech planety od nejsušších pouští severního Chile až po vlhké tropické deštné lesy.

Gutierrezová si vysnila jakési lišejníkové stavební bloky, které by velikostí připomínaly cihlu, ale tvořilo by je lehké a pevné mřížoví z recyklovaného kompozitu, na němž by mohly lišejníky růst. Nyní chce s podporou stipendijního programu takové bloky vyrobit a otestovat jejich schopnost čistit vzduch.

Biostěny by podle vědkyně nemusely tvořit celé pokojové zdi. K filtraci vzduchu v místnosti 3 x 6 m by podle měla postačovat lišejníková kostka o straně zhruba jednoho metru.

Projekt se zatím nachází ve velmi rané fázi, po odzkoušení principu bude potřeba vyřešit škálovatelnost a následně všechny představitelné problémy spojené s průmyslovou výrobou a distribucí takového živého „stavebního materiálu“. Pokud se to podaří, bude to znamenat naději na kvalitnější a delší život pro miliony lidí. Světová zdravotnická organizace uvádí, že znečistění vzduchu v interiérech, způsobené nejčastěji spalováním dřeva, štěpky, trusu nebo uhlí na domácích ohništích, si ročně vyžádá na 1,6 milionu životů. Z toho více než polovinu tvoří děti do pěti let.