Žebříček vysokých škol nových členů EU: do top 10 se dostaly tři české - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Žebříček vysokých škol nových členů EU: do top 10 se dostaly tři české

, čtk,
Žebříček vysokých škol nových členů EU: do top 10 se dostaly tři české

V první desítce žebříčku THE New Europe 2018 ranking, který hodnotí vysoké školy ze zemí, jež od roku 2004 vstoupily do Evropské unie, se umístily tři české univerzity. Nejlépe si v hodnocení vedla Univerzita Karlova, která obsadila čtvrté místo, brněnská Masarykova univerzita je na sedmé příčce a Univerzitě Palackého v Olomouci patří desátá pozice. V čele žebříčku je univerzita v Tartu z Estonska.

Prestižní rankingová společnost Times Higher Education zveřejnila hodnocení na globálním summitu, který od úterý hostí olomoucká univerzita.

Žebříček zahrnuje 53 institucí, z nejnovějších členských států EU chybí pouze Malta. Česká republika má v rankingu nejpočetnější zastoupení, celkem 13 vysokých škol. Polsko figuruje na 12 příčkách, Maďarsko má sedm zástupců a například Rumunsko pět, řekla mluvčí Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová Dvorníková.

EU se 1. května 2004 rozšířila o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko, Slovinsko, 1. ledna 2007 se členy unie staly Bulharsko a Rumunsko, 1. července 2013 přibylo Chorvatsko.

Desáté místo Univerzity Palackého považuje její rektor Jaroslav Miller za úspěch, na straně druhé je podle něj stále důvod se zlepšovat. „Nepochybně nás čeká analýza našich slabin i silných stránek a tomu musíme podřídit naše vnitrouniverzitní strategie,“ uvedl. K jednoznačným přednostem olomoucké univerzity podle něj patří vědecká činnost. „Ve vědě jsme šli podle všech ukazatelů raketově nahoru. S tím souvisí i to, že publikujeme v prestižních časopisech a práce jsou často citované,“ řekl.


V čele Univerzity Karlovy zůstává Zima. Školu povede do roku 2022

 Tomáš Zima


Z dalších českých vysokých škol se na 20. pozici umístilo České vysoké učení technické následované Vysokou školou chemicko-technologickou. Ve třetí desítce je i Vysoké učení technické (24. místo) a Ostravská univerzita (30. místo), dodala mluvčí olomoucké univerzity.

Rankingová společnost použila stejnou metodiku jako u celosvětového žebříčku. Soustředila se na hodnocení univerzit v několika oblastech, jakou jsou kvalita výuky, věda a výzkum, citovanost, mezinárodní prostředí instituce a příjmy plynoucí ze spolupráce s průmyslem. Například univerzita v Tartu skončila na špici i v hodnocení kvality výzkumu. Celkově druhá je Kyperská technologická univerzita a třetí místo zaujímá Kyperská univerzita.

Univerzita Palackého hostí prestižní mezinárodní summit Times Higher Education tento týden. Akce podobného formátu, na níž se sjíždějí vědci, akademici, politici a byznysmeni, se koná ve střední Evropě vůbec poprvé.

Přečtěte si také:

Česku hrozí nedostatek učitelů i po zvýšení platů. Velké riziko, říká šéf odborů Dobšík

Rektoři požadují další zvyšování rozpočtu. Deficit je prý až devět miliard

Za pokoj 4300 korun. Kapacity vysokoškolských kolejí v Praze jsou plně obsazeny

Rektorem ČVUT bude jaderný fyzik Petráček. Uspěl v pátém kole hlasování


Ohodnoťte tento článek
Diskuze